Page 11 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 listopad 2021

10 Téma Hobulet listopad 2021 Hobulet listopad 2021
Text – Makai atelier, Institut plánování a rozvoje
hl. města Prahy a Odbor rozvoje a péče o veřejný
prostor MČ Praha 7
Ilustrace – Kristina Fingerland
Téma 11
Participace stála u zrodu první zdokumentované
demokracie v dějinách lidstva a je tu s námi již
přes 2500 let. Přesto v dnešní době jejímu významu
a přínosu málokdo rozumí. Pojďme se podrobněji
seznámit s tím, co vlastně participace znamená,
k čemu slouží, jaké jsou její hranice a jak s ní umíme
pracovat v Praze a u nás na Sedmičce.
Tvoříme město spolu
Pojem participace je užíván v řadě souvislostí, veřejného prostoru. Ať už v rámci přípravy
v našem případě jej budeme chápat především zadání pro architektonické soutěže a koncep-
jako zvyšování podílu veřejnosti na rozhodo- ce, nebo jako podmínka k získání veřejných
vání samosprávy. Neodpovídá tedy často roz- dotací, či dokonce jako součást běžného pří-
šířené představě, že občan se na rozhodnutích stupu radnice. Pokud obec coby zadavatel/in-
veřejné moci podílí například jednou za čtyři vestor uvažuje o významné úpravě veřejného
roky svou účastí ve volbách a tím jeho nebo prostranství, je důležité získat také představu
její podíl na rozhodování končí. Kultivovaná o potřebách veřejnosti. Především o tom, jak
demokracie naopak předpokládá, že se volení prostor funguje či nefunguje v současnosti,
zástupci před každým rozhodnutím o věcech v čem je morálně „zaostalý“, jaké jsou nové
veřejných snaží získat také pohled dalších „ak- a neuspokojené potřeby obyvatel v jeho sou-
térů“ – zejména věcně příslušných odborníků časném používání. V případě dobře nastavené
a veřejnosti, jíž se daný projekt či záměr více či participace může zadavatel od veřejnosti
méně dotýká. Participace je tak proces, který získat nejenom představu o tom, jaké jsou její
na jedné straně z politiků snímá celkovou tíži potřeby a požadavky, ale také ji vtáhnout do
rozhodnutí a na straně druhé zplnomocňuje postupného procesu změny, přizvat ji k řešení
další skupiny, aby se na těchto rozhodnutích daného prostoru. A získá-li si její důvěru,
mohly podílet. Toto zplnomocnění a účast na může se také v průběhu celého řešení spoleh-
rozhodování zároveň vede zúčastněné aktéry nout na její spolupráci a podporu.
ke spoluzodpovědnosti za řešený problém Zkušenosti s dlouhodobou participací doka-
a vzájemné důvěře politiků, občanů i úřa- zují, že zapojení veřejnosti také zvyšuje kvalitu
dů. Výsledné rozhodnutí je tak založené na realizovaných řešení. Toto tvrzení můžeme
vzájemné dohodě co nejširšího spektra aktérů. založit na předpokladu, že místní obyvatelé
„Participace by měla být demokratickým stan- dobře rozumějí prostoru, ve kterém žijí. Jejich
dardem řízení obcí – vždy tam, kde se rozhodu- zapojením lze získat celou řadu relevant-
je o užití veřejných prostředků v nejrůznějších ních podnětů a včas upozornit na související
rozvojových projektech či veřejných službách, problémy, kterých si ani politici, ani příslušní
by měl být brán zvýšený ohled na potřeby odborníci nemusí být vědomi.
a názory budoucích uživatelů produktu, ať už
se jedná o náměstí nebo radnici či různé služ- Kde participace pomáhá
by, jako je třeba donášková služba pro seniory,“ Patrně by nemělo smysl pokoušet se veřejnost
dodává socioložka Ida Kaiserová z Makai ateli- zapojit do řešení takových úloh, jakými jsou
eru, který se zabývá sociologickým pohledem například výše výdajů obcí na plat starosty
na veřejný prostor. či zaměstnanců příspěvkových organizací nebo
na státem nastavené povinné úkony samosprá-
vy. Zapojit veřejnost má smysl tam, kde změna
Sázka na důvěru
Nejčastějšími projekty, při nichž se participa- podléhá kompetencím obce. Vedle předsta-
tivní přístupy uplatňují, jsou úpravy či tvorba vitelů obce nebo městské části jsou kromě