Page 15 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 listopad 2021

15
Hobulet listopad 2021 Rozhovor 15

Sbormistryně Zdena Součková zasáhla životy mnoha lidí.
Svoji zálibu ve sborech našla už v dětských letech coby
členka pěveckého sboru Radost Praha, který později se svým
manželem Vladislavem Součkem řadu let i vedla. V roce
1990 založila chlapecký sbor Pueri gaudentes (v překladu
Radostní chlapci) a má velkou zásluhu na tom, že se u nás
zpěv chlapců a mladých mužů dále rozvíjí. V rozhovoru
s čestnou občankou Prahy 7 se dozvíte, jestli pozná talent
na první poslech a jak náročná je práce s mladými pěvci.

Text – Natalie Kolláriková, foto – Tereza Havlínková

Jedna velká rodina

Vystudovala jste loutkoherectví mě přivedl kolega Jiří Skopal z Hradce Krá- na tři roky a pak se muselo skončit. Oni chtěli
na DAMU, nechtěla jste se divadlu lové, který tenkrát vedl chlapecký sbor Boni ale pokračovat dál. Když už někoho k něčemu
věnovat profesionálně? pueri. Říkal, že v Praze je přeci tolik škol, a tak přivedete, je škoda to opouštět. Slíbila jsem
Určitě chtěla, ale osud to vymyslel jinak. Brzo nebude těžké chlapce do sboru sehnat. Měl jim, že s nimi budu dál pracovat, když si seže-
jsem se vdala, měla děti, a na divadlo tak už ne- sice pravdu, ale už mi neřekl, jaká dřina nou prostor, a oni jej sehnali. Jednou týdně
zbýval čas. Zároveň jsem v té době již vypomá- to s nimi bude. teď zkoušíme v dolním sále Liberálu.
hala svému manželovi s vedením sboru. Díky
němu jsem se dostala k práci, které se mohu Jak to myslíte? Vy sama ještě zpíváte?
naštěstí věnovat dodnes. Neměli žádné návyky, všechno se museli naučit – Ne. Nikdy jsem sama sólově nezpívala. Když
jak se zkouší i jak se přitom mají chovat. Ze jsem byla ve sboru, tak jsem se o to pokoušela,
Po loutkách se vám už nestýská? začátku to bylo trochu krocení. Manžel mě vše- ale víte, je to systematická a soustavná práce
Ani ne. Na stýskání nemám čas a divadlo mám možně podporoval, ale začátky opravdu neby- a já jsem nemohla žádnému sboru zaručit,
ráda stále, i když už pouze jako divák. Celý svůj ly jednoduché. Jednu dobu jsem svůj čas dělila že budu schopná chodit na všechny zkoušky
život učím děti, i to je vlastně takové loutkové mezi rodinu, Pueri i Radost. Když už jsem se a koncerty. Ty mé měly samozřejmě vždy
divadlo. Já tahám za ty neviditelné provázky ale do toho pustila, couvnout jsem nemohla. přednost. Když se člověk pro něco rozhod-
a snažím se je nasměrovat, ony přitom nevědí, Jen mě nikdy nenapadlo, že to vydržím 30 let. ne, musí se tomu věnovat naplno. K tomu se
že na nich jsou, a když na to přijdou, je zle. V říjnu jsem byla na koncertě v Jeruzalémské snažím vést i děti. Říkám jim: Když chcete,
(smích) Teď si dělám legraci. Divadlo a pěvecký synagoze, kde Pueri poprvé po „pandemic- zvládnete toho opravdu hodně. Děti ale nesmí
sbor ale mají hodně společného. I ve sboru kém“ roce a půl vystupovali na veřejnosti. Ten sbor chápat jako povinnost. Abyste si je získali,
musíte vytvořit koncertu dramaturgii a režii. Ať koncert jsem nedirigovala. Občas se stává, že musíte je nejprve nadchnout.
už učíte děti cokoli, musíte je umět zaujmout. když váš sbor diriguje někdo jiný, máte pocit,
V tom se mi průprava z loutkárny opravdu že vám ho bere, že jej tak trochu ztrácíte, ale Jak se vám daří u dětí vyvolávat nadšení?
hodí. teď jsem ten pocit neměla. Byla jsem na ně Jako jestli mám nějaký návod? Ne, opravdu
moc pyšná. Po čase bylo možné opět vystupo- nemám. Je to o přístupu. Víte, nejdůležitější
Jak jste se do sboru dostala? vat, ta doba bez koncertů se zdála být neko- je, aby člověk, který tu práci dělá, ji měl oprav-
Na základku jsem chodila do Korunovační, kde nečná a pro nás všechny moc těžká. Samozřej- du rád. Poznají to nejen děti, ale i jejich rodiče.
již pěvecký sbor byl. Pak už to nějak vyplynulo mě můžeme cvičit doma, ale to je něco úplně Dnes čím jsou žáci starší, tím obtížněji je získá-
samo. Zpívání mě bavilo odmala, hrála jsem jiného. Oni touží být spolu, často si to ani te. U kluků to platí obzvlášť. Často také
i trochu na klavír. V tom sboru jsem zpívala neuvědomují. Jde sice o takovou frázi, ale je od rodičů slýchávám otázky typu: K čemu
asi tři roky, potom jsem nějaký čas studovala to tak. Když začnou společně zpívat a mužské jim to bude, když se tím nebudou živit?
Střední pedagogickou školu v Berouně, začala hlasy se rozezní, tak mi někdy jezdí mráz po
jsem dělat přípravky a už jsem u toho zůstala. zádech, samozřejmě v dobrém. (smích) Co jim odpovídáte?
Že nejde jenom o zpívání. Děti si musí najít
Radost Praha je smíšený dětský pěvecký Zmínila jste kromě Pueri gaudentes i Ra- k hudbě cestu, naučit se ji poslouchat a mít ji
sbor. Co vás vedlo k tomu, že jste založila dost. Působíte ještě někde jinde? rády. Poznají i různé styly, aby pak dokázaly jít
ještě chlapecký sbor Pueri gaudentes? Jsem ještě ve smíšeném dospělém sboru Gau- na koncert moderní hudby i na operu. Každá
Mnoho věcí. Chtěla jsem si něco vyzkoušet dium a v Retru, který je sborem seniorů. Ten je může nějak oslovit. Všechny neoslovíte
sama, protože v Radosti už všechno bylo vznikl před několika lety při akademii, kterou operou, ale je důležité, aby ji děti poznaly,
zaběhnuté a šlapalo setrvačností. K té myšlence založil magistrát. Jenže program byl pouze a později si tak dokázaly vybrat, co mají rády.