Page 24 - Chytrý zpravodaj - Praha 7 - 01 2022

Výsledky první světové války přinesly Čechům Hobulet leden 2022 Archiv 25
a Slovákům kýženou svobodu, která byla stvrzena
vznikem společného státu. Nová republika ale
musela hned od počátku čelit značným obtížím,
kromě ohrožení zvnějšku zejména problémům podstatně častější než dnes. Pod patronací par- Problematická Jossovka
tají také fungovala řada organizací – o tělový-
V druhé polovině dvacátých let došlo k hos-
v oblasti zásobování obyvatel základními chovných již byla řeč, strany také organizovaly podářskému oživení, což se odrazilo i v nižším
potřebami. Výjimkou nebylo ani hlavní město svůj dorost v mládežnických sdruženích, zaklá- počtu dělnických protestů. Výjimkou byla jen
daly družstva nebo vytvářely síť podpůrných
stávka pracujících v textilním průmyslu, která
Praha, ani jeho sedmá část. organizací. Obzvlášť v tom vynikali agrárníci, se odehrála v období února až dubna 1926.
ale ani levicové strany nezůstávaly pozadu. Tento segment průmyslu byl tradičně nechval-
Samozřejmě i jednotlivé odborové svazy, ně proslulý nízkými mzdami i velmi špatnými
Text – Stanislav J. Václavovic pracuje v Odboru kultury a sportu. Zajímá se o sběratelství a českou historii. jakkoli se tvářily jako nezávislé, podléhaly poli- pracovními podmínkami. Pracovalo se zde až
Foto – archiv Milady Masarykové a autora
tickým stranám a jejich zájmům. Nejednotnost 16 hodin denně, více než 90 % zaměstnanců
však v konečném důsledku vedla k obtížnější- tvořily dělnice, často ještě mladistvé. V Praze 7
mu prosazování požadavků. se stávkovalo zejména v tzv. Jossovce, v to-
Centrem sociálních demokratů v Praze 7 várně Joss & Löwenstein, jejíž areál stával na
1 byl dům č. p. 51 ve Veletržní ulici. Sídlil zde rohu ulic Milady Horákové a Františka Křížka.
okresní výkonný výbor, sbor důvěrníků, osvě- Jádrem protestu bylo odmítnutí plánovaného
tový odbor dělnické akademie nebo stavební snižování mezd. Část zaměstnankyň se také
družstvo Lidový dům. Podobně na tom byli vymezovala proti nutnosti kupovat materiál
i zdejší komunisté – jejich organizace sídlily na nutný pro výrobu (nitě). Po několik týdnech
několika adresách v Praze 7, na Bělského třídě skončila stávka vítězstvím protestujících.
Osvětou k blahobytu III. (dnes Dukelských hrdinů) č. p. 572, v Libeňské přišla v souvislosti s hospodářskou krizí na
Další vlna dělnických protestů v Praze 7
ulici (dnes Tusarova) č. p. 539 nebo v Rohan-
ské (dnes Komunardů) č. p. 1 180. Svůj „hlavní
stan“ ale měli komunisté v Jablonského ulici přelomu dvacátých a třicátých let. Průvodním
znakem krize bylo omezování výroby a pro-
v dnes již neexistujícím domě č. p. 224. Právě pouštění, v Praze 7 byly postiženy zejména
Protest nakonec skončil neúspěchem – k če- dělnictvo. Další požadavky se týkaly jednacího zde se scházeli straníci ke svým schůzím, fun- strojírenské firmy (Novák a Jahn, Umrath
muž zřejmě přispěl fakt, že řada dělníků ne- řádu, tzv. továrních výborů. Tyto orgány, které goval tu i hostinec. Komunisté také ve dvacá- a další). O práci byla taková nouze, že dělníci
měla zájem aktivně vstupovat do sporu, který byly tvořeny zaměstnanci továren, měly určitý tých letech minulého století prakticky ovládli a dělnice, kteří si práci udrželi, mnohem
se netýkal bezprostředně jejich zájmů, nýbrž vliv na chod firem – zabývaly se pracovními družstvo Včela, které provozovalo v Praze 7 snadněji přistoupili na redukci mezd či přijali
jen vnitrostranických půtek. Přesto hnutí kla- podmínkami, ale i např. přijímáním či propou- pět „konsumních“ prodejen. zhoršení pracovních podmínek. Přesto pro-
denských horníků rezonovalo i v Praze 7, hlav- štěním zaměstnanců. Dělníci žádali o posílení běhlo na počátku třicátých let několik stávek –
ně mezi zaměstnanci nádraží Bubny a zdej- pravomocí těchto rad. v přádelně Mahler (1930), opět v továrně na
ších opravárenských dílen. Sem také vedla Obě strany, tedy dělníci a zaměstnavatelé, košile Joss & Löwenstein (1931) nebo v továrně
železnice z Kladna, a proto byly Bubny vždy se ani po složitých jednáních nedohodly. Děl- na límce Erco (1931).
2
cílem horníků mířících na pražské demonstra- níci strojírenských firem v Praze a ve středních K určitému zlepšení situace došlo až v dru-
ce. Státní správa na to v dubnu 1921 reagovala Čechách se na počátku května 1921 rozhodli hé polovině třicátých let. Tehdy byl již také
posílením zdejší stanice, nově zde sloužilo vstoupit do stávky. Ze zdejších továren se první velice patrný ústup průmyslových závodů
50 četníků a k udržení klidu byl dokonce připojilo 360 „kováků“ z podniku Novák a Jahn z oblasti Bubnů a Letné, dokonce i vedení
povolán oddíl vojáků z Terezína. už 4. května, na konci měsíce je pak podpo- „nejproblematičtější“ továrny Joss & Löwen-
Důsledkem politické krize dělnického hnutí řili kolegové z dalších firem, např. Vincenc stein uzavřelo na počátku roku 1935 letenský
bylo i rozdělení tělocvičné organizace, která Gečmen, Roubíček či Fross a Büssing. Celkem závod. Výroba byla přesunuta do pobočky
fungovala pod kuratelou sociální demokra- vstoupilo do stávky přes 32 000 dělníků, z toho do Vimperka, kde byla levnější pracovní síla.
cie. V červnu se od dosud fungující Dělnické 1 236 jich přerušilo práci ve firmách v Praze 7. Na místě fabriky nechal koncem třicátých let
tělovýchovné jednoty (DTJ) oddělili příznivci Vyjednávání mezi oběma stranami nakonec Penzijní fond zaměstnanců Národní banky
nově vznikající komunistické strany a vytvořili skončilo za účasti ministra sociální péče JUDr. československé vystavět bytový komplex
konkurenční Federaci dělnických tělocvičných Grubera kompromisem. s kinem Oko. Naproti tomu Holešovice zůsta-
jednot (FDTJ). Situace došla tak daleko, že Prakticky přesně o rok později však ly průmyslovou oblastí i po velkou část
obě organizace pořádaly na konci června 1921 kovodělníci přerušili práci znovu. Reagovali 20. století.
Ještě řadu měsíců po slavném 28. říjnu se oby- prakticky souběžně své slavnosti, přičemž obě tak na návrh majitelů továren snížit mzdy Na úplném konci třicátých let v dobách
vatelé (zvláště měst) potýkali s nedostatkem se konaly na území Prahy 7. Komunisté z FDTJ dělníků o celých 25 %, a to vzhledem k nastalé ohrožení se dělníci i politické strany (včetně
potravin, byl také citelný nedostatek bytů a fir- narychlo vybudovali improvizovaný stadion odbytové krizi. Tentokrát se k protestu připojili 3 dosud nestátotvorné KSČ), které reprezento-
my a továrny se jen pomalu vracely k plnému a uspořádali dělnickou spartakiádu na Mani- pracující z jedenácti „sedmičkových“ firem. valy jejich zájmy, semkli s ostatními vrstvami
provozu. nách. Sociální demokraté z DTJ se pak sešli na V pátek 19. května proběhla na území Velké společnosti v zápase o uchování českosloven-
Všechny části Prahy 7 a zejména Holešovice dělnické olympiádě na Letenské pláni. Prahy generální stávka, Prahou prošel průvod ské státnosti. Praha 7 se tehdy stala dějištěm
si i po velké válce udržely svůj průmyslový čítající sto tisíc hlav. Shromáždění se konalo srážek mezi dělníky a zastánci radikální pravi-
charakter, s čímž úzce souviselo také složení Svazy a protesty i v srdci Prahy 7, na Strossmayerově náměstí, ce, jež zde měla poměrně silné pozice. ○
zdejších obyvatel. Dle prvního poválečného Zřejmě více než rozkol ve „své“ politické za účasti více než čtyř tisícovek protestujících.
sčítání obyvatelstva v roce 1921 měla naše čtvrť straně ale dělníci řešili vlastní situaci. Po Stávkující kolegy z průmyslových firem svou
již více než 46 tisíc obyvatel. Z nich přes 40 % první světové válce se ještě více prosadil vliv přítomností podpořili zřízenci Elektrických
pracovalo v průmyslu a v drobných živnostech. organizací, které sdružovaly dělníky a pracu- podniků i železničáři z nádraží Bubny. Stávka
jící v jednotlivých oborech. Za zaměstnance nakonec skončila vítězstvím dělníků, plánova-
Spartakiáda na Maninách tak vystupoval například Svaz kovodělníků, né snížení mezd bylo odloženo na neurčito.
Zdejší dělníci se poměrně brzy začali hlásit velice silný v Praze 7 vzhledem k množství
o svá práva. K tomu přispělo i pnutí uvnitř zdejších strojírenských firem. Právě dělníci Nakupujte ve Včele
dělnického hnutí, především v rámci sociální strojíren z Prahy a okolí se pustili do prvních Vzhledem ke struktuře zdejších obyvatel není
demokracie, od které se tehdy oddělovala významnějších protestů na jaře 1921. Bylo totiž překvapující, že fandili především levicovým
její levicová frakce a jejíž členové na jaře 1921 nutné vyjednat novou kolektivní smlouvu, ta stranám. V komunálních volbách v září 1923
vytvořili komunistickou stranu. V prosinci stávající z roku 1912 navzdory četným dodat- zde komunistická strana získala přes pět tisíc 1 Dělníci z Prahy 7 v prvomájovém průvodu
1920 dokonce sociálnědemokratická levice kům přestala být koncem roku 1920 účinná. hlasů, a obsadila tak ve čtvrti pomyslné druhé v Belcrediho ulici (dnes Milady Horákové) v roce 1934
vyhlásila generální stávku, která ovšem nebyla Zástupci zaměstnanců chtěli do nové smlouvy místo, zatímco v rámci Velké Prahy skončili 2 Pozvánka na akci konanou v Domě komunistů
příliš úspěšná. Centrem stávkového hnutí se prosadit několik svých požadavků, zejména komunisté až třetí. v Rajské ulici v prosinci 1932
3 Družstevní prodejna Včela
stalo středočeské Kladno s tisícovkami horní- zvýšení minimální mzdy, prodloužení dovole- Během období první republiky bylo stranic- 4 Veřejné cvičení Dělnické tělovýchovné jednoty
ků pracujících ve zdejším uhelném revíru. né (na 10 dnů!) nebo podíl na zisku firem pro tví, respektive členství v politických stranách 4 na Letné v červnu 1930