Page 10 - Chytrý Zpravodaj - Praha 7 červenec-srpen 2021

Hobulet červenec, srpen 2021
STŘÍPKY Z HISTORIE ZLATÉHO MOKU
Vedou se různé úvahy, jestli staří Sumerové v 7. tisíciletí před naším
letopočtem připravovali pivo, nebo jenom kvas, rozhodně však bylo
pití piva rozšířeno už ve 3. tisíciletí př. n. l. Dlouhý a komplikovaný
vztah lidstva s pivem prošel mnoha proměnami a po většinu historie
byla jeho konzumace spíše otázkou zajištění holého života než neřestí
či společenským rituálem. Pivo totiž má značnou nutriční hodnotu
a zároveň jeho příprava, při které prochází dlouhým varem, zaručuje
zničení škodlivých mikroorganismů – což po většinu historie zdaleka
nebylo samozřejmé pro vodu, jež byla dostupná k pití. Výroba piva je
také v principu jednoduchá, ačkoliv v dnešní době, kdy se odehrává
skryta zrakům běžného člověka v průmyslových areálech na složitých
zařízeních, není těžké dojít k představě opaku (a řada pivovarů nás
reklamami, jak se se svým produktem komplikovaně piplají, v tomto
omylu ráda utvrzuje). Není přehnané napsat, že Evropané po většinu
středověku žili hlavně z piva. Pivo se tehdy vyrábělo převážně
podomácku a zajímavé je, že jeho vaření bývalo po staletí doménou
žen. Vedle domácí výroby vařily pivo už od středověku i kláštery,
především pro vlastní spotřebu. Definitivní přesun od řemeslné výroby
piva k tovární přinesla až průmyslová revoluce, když technický pokrok
umožnil lepší kontrolu nad výrobním procesem.
Téma 11
Pivovarnictví má v historii naší čtvrti nepřehlédnutelné místo.
Jedna z prvních staveb dolních Holešovic, která koncem 19. století vznikla
uprostřed polí, byla právě novostavba holešovického pivovaru. Až kolem ní
se rozvíjela další zástavba. V roce 1998 byl provoz pivovaru ukončen
a historie komerčního vaření piva na Sedmičce se načas uzavřela – aby se
znovu otevřela v jiné, možná i zajímavější podobě.
Z historie pivovarnictví
na Sedmičce
Z toho, co víme o obecné historii vaření piva viště v roce 1902, o 44 let později ale vyhořela. a degradovaly jeho chuť. Výstav opět stoupal,
(viz box), vyplývá, že na území Prahy 7 se pivo Po krizi po první světové válce se pivovar tentokrát ruku v ruce s kvalitou piva, a když
vařilo pravděpodobně již od středověku, ale zmátořil a brzy patřil k tuzemské technologic- v roce 1996 dosáhl 420 tisíc hektolitrů, bu-
prvním pivovarem, o kterém se dochovaly ké špičce. doucnost se zdála být skvělá. Někteří čtenáři
zmínky, je až Bubenský pivovar. Ten stával Období rozmachu skončilo s příchodem budou ještě z těch let pamatovat reprezen-
na místě nynějšího nájezdu na magistrálu, druhé světové války, na jejímž konci se pivo- tační prodejnu „ve výklenku“ na Letenském
mezi dnešním předmostím Hlávkova mostu var nacházel ve velmi špatném stavu. Po zná- náměstí, přizdobenou pozoruhodným sloga-
a budovou bývalé Úrazové pojišťovny dělnic- rodnění byl sloučen do společného podniku nem „Mužům bříško, ženám tvar dělá pivo
ké. Mladinová pánev (nádoba, ve které se vaří Pražské pivovary, národní podnik (s pivovary Pragovar“, který by dnes už žádný marketin-
sladina s chmelem) s vyrytým letopočtem 1649 smíchovským, branickým, nuselským, pivova- gový manažer nejspíš nepoužil. V roce 1998
je nejstarší doklad zdejšího vaření piva, je však rem u Fleků a U sv. Tomáše), a přejmenován ale tehdejší vlastník, britská společnost Bass,
velmi pravděpodobné, že tu bylo provozová- na „závod Holešovice“. Výstav se zvyšoval, rozhodl o ukončení výroby a jejím přesunutí
no už dávno předtím. Pivovar ukončil provoz ovšem kvalita piva klesala, mimo jiné vlivem do pivovaru Staropramen. Použitelné zaříze-
v roce 1926. Tím se uzavřela třísetletá (byť instalace stáčírny nealkoholických nápojů ní bylo převezeno na Smíchov a do Braníka,
ne nepřerušená) epocha, kdy se ve starých v bezprostřední blízkosti spilek (otevřených školní minipivovar, který se tu také nacházel,
Bubnech vařilo pivo. V dobách největší slávy, kádí, ve kterých kvasí pivo) a sklepů. Vařila byl věnován pivovarnické škole v Podskalí.
na přelomu devatenáctého a dvacátého století, se hlavně světlá výčepní desítka (Pražan) Z budov se po přestavbě staly byty, kanceláře
podnik disponoval divadelním sálem, zahra- a dvanáctistupňový ležák (rovněž pojmenova- a obchody.
dou s kuželníkem a také stálou a početnou ný Pražan, později Pragovar). Sortiment občas
klientelou, která vypila celý výstav (roční doplňovalo tmavé karamelové pivo Pražanka Pivo není jen ležák
produkci) činící 4500 hektolitrů. Budova byla (později Měšťan). V době, kdy holešovický pivovar zavřel brány
zbourána v roce 1957 při úpravách předmostí. Pamětníci „pozdně socialistického“ praža- za poslední várkou vyexpedovaného piva,
Výrazně mladší, ale výrazně známější nu jsou stále mezi námi. Je těžké s odstupem ovládaly český trh střední a velké pivova-
holešovický pivovar, správně První pražský několika dekád hodnotit kvalitu piva a srov- ry s jediným typem piva – světlým spodně
měšťanský pivovar, vznikl z iniciativy vedení návat je s jinými tehdy dostupnými značka- kvašeným pivem plzeňského typu. To poprvé
radnice v roce 1895 a první pivo tu uvařili mi, ale jisté je, že holešovické pivo bylo i na uvařil bavorský sládek Josef Groll v roce 1842
v březnu 1897. Do konce roku činil objem neradostné poměry tehdejší pivní nabídky v Plzni a v následujících dekádách se jím čeští
výroby přes 56 tisíc hektolitrů piva, o patnáct dost mizerné. Distribuce však byla pevně pivovarníci proslavili v celém světě. Toto
let později byl výstav už trojnásobný. Spojení daná centrálním plánováním, a tak holešo- zlatavé středně chmelené čiré pivo s výrazným
múz a piva je silné a odvěké, takže i v holešo- vická desítka v místních restauracích nejnižší aromatem bylo v našich zemích dotaženo
vickém pivovaru, podobně jako v bubenském, cenové skupiny naprosto převažovala a často k dokonalosti a z místního trhu postupně vy-
se nacházelo divadlo, dodnes známá Uranie. ji dál zhoršovala nepříliš velká snaha perso- tlačilo jiné druhy piv. Výjimky jako například
Dřevěná budova sem byla přemístěna z Výsta- nálu o správné zacházení s pivem a o udržo- Pardubický Porter přežívaly coby marginální
vání čistoty výčepního zařízení. V místních kuriozity a například pšeničné svrchně kvaše-
obchodech se v osmdesátých letech zpravidla né pivo, které kdysi v našich zemích převa-
prodávala v lahvích bez etiket, informace žovalo, upadlo ve druhé polovině 20. století
pro spotřebitele byly vyřešeny lakonickým v téměř naprosté zapomnění. „Černé pivo“
nápisem „Pražan 10 %“ vyraženým v kovové v poválečném Československu zase automatic-
korunce. Nabídka jiných výrobců se v této ky znamenalo „sladké pivo“ a bylo všeobecně
kategorii piva obvykle nekonala a vybírat si považováno za nápoj pro ženy. Český pivař si
bylo možné nanejvýš mezi hnědou a zelenou „své“ pivo zamiloval a jiné nechtěl ani poté,
lahví (podle různých dobových mýtů bylo pivo co padla železná opona a bylo možné začít
z jednoho nebo druhého typu zaručeně lepší). ochutnávat jinde. Sklenicí bavorské „pšenice“
Text – Lukáš Skala, Martin Tománek. Po roce 1989 pivovar ožil, jako první u nás se ujistil, že se bude držet ležáku, obracel oči
Autoři vaří a ochutnávají pivo v Praze 7. zavedl nerezové sudy místo do té doby použí- v sloup a mumlal slova o kacířství, když viděl,
Ilustrace – Alexey Klyuykov vaných hliníkových, které s pivem reagovaly jak v Rakousku cyklovýletníci míchají pivo