Page 25 - rn3_11_listopad

Retrospektiva

Název Židovské pece snad souvisí s jeskyněmi, kde se skrývali pronásledovaní židé

rakouská vojska Marie Terezie a pruské pluky okraj Žižkova a spisovatel Ivan Olbracht o místu
Fridricha II. střetly ve velké bitvě u Štěrbohol. napsal: „Je to Královská obora žižkovských prole-
Ačkoliv před bitvou měli Rakušané obsazeny vý- tářů.“ S. K. Neumann zase poeticky připojil: „Je to
hodnější pozice, když zabrali například vyvýšeni- stráň chudých lásek.“ Asi nejkomičtější název dali
ny mezi vrchem Vítkovem a vesnicí Kyje, podařilo Židovským pecím sami obyvatelé Žižkova a Prahy.
se pruskému vojsku tuto obranu zcela rozvrátit
a dosáhnout vítězství. Střetnutí v předpolí české
metropole, kde se líté boje vedly právě v místě Poslední poprava se tu
Židovských pecí, bylo nejkrvavější bitvou 18. sto-
letí, přesto dodnes zůstává ve stínu rozhodujícího
rakouského triumfu u Kolína. Zatímco Prusové bi- odehrála 21. června 1866
tvu pojmenovali „u Prahy“ a termín se vžil po ce-
lém světě, v Česku se udržel rakouský název podle
vesnice Štěrboholy. Smrtonosná bitva, ve které Kvůli prohlubující se špatné pověsti zdejší lokali-
zemřelo na obou stranách téměř 30 tisíc vojáků, ty, kdy nuzně postavené domky osídlili převážně
definitivně rozhodla o obsazení Prahy. zaměstnanci pražského policejního ředitelství, ji
překřtili na Pendrekov.
Lidé s pochybnou pověstí

tu hledali svůj úkryt

Během dalších let se Židovské pece staly místem,
kde životní ztroskotanci, opilci, lupiči i další lidé
s pochybnou pověstí hledali svůj úkryt. K tomu
zde stálo jedno ze žižkovských popravišť — po-
slední poprava se odehrála 21. června 1866, kdy
popravčí Jan Křtitel Piperger vykonal rozsudek
smrti oběšením nad Václavem Fialou. Ten patnác-
ti ranami nožem ubodal svou těhotnou milenku.
Legendární kat popsal událost těmito slovy: „V to
hrozné ráno byla celá Praha na nohou. Když za
časného jitra vyvedli Fialu z kaple v novoměstské
radnici, k popravišti se hrnulo přes třicet tisíc lidí.
Za teskných zvuků umíráčku bral se odsouzenec
v kordonu stráže Jindřišskou ulicí k Židovským
pecím na žižkovskou pláň, kde kůl popravčí strměl
k nebesům.“

O Židovské pece byl zájem i v krizových 30. letech Pohled na hřbet Židovských pecí směrem k západu, drabovské křemence, ordo-
— 25
20. století. Tehdy rozšiřující se Praha dosáhla i na vik. Hylský, Rudolf (1951). Fotoarchiv České geologické služby