Page 25 - rn3_11_listopad
P. 25

Retrospektiva
































                  Název Židovské pece snad souvisí s jeskyněmi, kde se skrývali pronásledovaní židé





                  rakouská vojska Marie Terezie a pruské pluky   okraj Žižkova a spisovatel Ivan Olbracht o místu
                  Fridricha II. střetly ve velké bitvě u Štěrbohol.   napsal: „Je to Královská obora žižkovských prole-
                  Ačkoliv před bitvou měli Rakušané obsazeny vý-  tářů.“ S. K. Neumann zase poeticky připojil: „Je to
                  hodnější pozice, když zabrali například vyvýšeni-  stráň chudých lásek.“ Asi nejkomičtější název dali
                  ny mezi vrchem Vítkovem a vesnicí Kyje, podařilo   Židovským pecím sami obyvatelé Žižkova a Prahy.
                  se pruskému vojsku tuto obranu zcela rozvrátit
                  a dosáhnout vítězství. Střetnutí v předpolí české
                  metropole, kde se líté boje vedly právě v místě   Poslední poprava se tu
                  Židovských pecí, bylo nejkrvavější bitvou 18. sto-
                  letí, přesto dodnes zůstává ve stínu rozhodujícího
                  rakouského triumfu u Kolína. Zatímco Prusové bi- odehrála 21. června 1866
                  tvu pojmenovali „u Prahy“ a termín se vžil po ce-
                  lém světě, v Česku se udržel rakouský název podle
                  vesnice Štěrboholy. Smrtonosná bitva, ve které   Kvůli prohlubující se špatné pověsti zdejší lokali-
                  zemřelo na obou stranách téměř 30 tisíc vojáků,   ty, kdy nuzně postavené domky osídlili převážně
                  definitivně rozhodla o obsazení Prahy.     zaměstnanci pražského policejního ředitelství, ji
                                                             překřtili na Pendrekov.
       Lidé s pochybnou pověstí

       tu hledali svůj úkryt




                  Během dalších let se Židovské pece staly místem,
                  kde životní ztroskotanci, opilci, lupiči i další lidé
                  s pochybnou pověstí hledali svůj úkryt. K tomu
                  zde stálo jedno ze žižkovských popravišť — po-
                  slední poprava se odehrála 21. června 1866, kdy
                  popravčí Jan Křtitel Piperger vykonal rozsudek
                  smrti oběšením nad Václavem Fialou. Ten patnác-
                  ti ranami nožem ubodal svou těhotnou milenku.
                  Legendární kat popsal událost těmito slovy: „V to
                  hrozné ráno byla celá Praha na nohou. Když za
                  časného jitra vyvedli Fialu z kaple v novoměstské
                  radnici, k popravišti se hrnulo přes třicet tisíc lidí.
                  Za teskných zvuků umíráčku bral se odsouzenec
                  v kordonu stráže Jindřišskou ulicí k Židovským
                  pecím na žižkovskou pláň, kde kůl popravčí strměl
                  k nebesům.“

                  O Židovské pece byl zájem i v krizových 30. letech   Pohled na hřbet Židovských pecí směrem k západu, drabovské křemence, ordo-
                                                                                                                     — 25
                  20. století. Tehdy rozšiřující se Praha dosáhla i na   vik. Hylský, Rudolf (1951). Fotoarchiv České geologické služby
   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30