Page 26 - rn3_11_listopad

Imaginárium — Republika Žižkov Před více než Rekviem za

sto lety
knihobudku

Dvaačtyřicetiletý žižkovský holič
Připravil Karel Světlík
Alois T. se vydával v tenkrát čerstvě
zrozeném žánru seznamovacích inzerá-
tů za vrchního hospodářského správce
u knížete Schwarzenberga Aloise Heinze,
který hledá družku do života. Dcera
rolníka z Bučovic Kristýna B. si s ním
dala schůzku. Barvitě jí vylíčil svůj plat
i úspory a smutně dodal, že manžel-
ka a tři děti už umřely. Kristýnini rodiče
ho přijali a bohatě hostili klidně i týden.
Posílali i celé soudky ležáku. Na opako-
vané naléhání, kdy už bude svatba, měl
vždy nějakou výmluvu. Nakonec ohlásil
svatbu na 25. května 1902. Na poslední
chvíli pak telegrafoval, že „stará, milova-
ná matka jeho je mrtva“, a posléze poslal Začátkem podzimu postihla
i falešné úmrtní oznámení. Rodičům to kulturní a společenský život
nedalo a začali po panu Heinzovi pát-
rat. Zjistili, že jde o žižkovského frizéra, Republiky Žižkov citelná
manžela živé ženy a otce tří nedospě- ztráta. Zanikla nenápadná,
lých dětí.
avšak zásadní instituce.

Dnes Knihobudka na kulatém náměstíčku na rozhraní Žižkova a Vinohrad

čtené knížky, aby si je zdarma i bez jakékoli průkazky mohli najít další
Pro Helenu K. z náměstí Jiřího vznikla už před několika lety. Podobné budky, kam se dají odložit pře-
z Lobkovic byly nedávné lockdowny Text Viktor Žižkov čtenáři, jsou i na jiných místech Prahy. Schránka na klidném, udržo-
osudné. Přívětivý pohodář Petr se jí před vaném náměstí s lavičkami měla ale vynikající polohu, která zaručo-
očima proměnil v hysterického pedan- vala, že knížek bude pořád dost. Dokud neexistovala, objevovaly se
ta. Dál to nešlo. Volné večery pak trávila svazky odložených knih v okolí kontejnerů na recyklovaný odpad. Tam
na seznamkách. Leonard byl elegán už se však stávaly obětí rozmarů počasí a také terčem sběračů starého
na fotografii. Začali si psát. Dvořil se jí papíru, kteří jsou kvůli mizivému zisku schopni nemilosrdně vytrhat
snad v každé větě. Chtěla ho potkat už stránky i z monografie Toyen nebo Ottova slovníku naučného. Box na
jen proto, aby se ujistila, že gentlemani Škroupáku poskytl knížkám konečně tolik potřebný útulek a naději na
ještě žijí. Byl dokonale upravený, ale nic nový život.
vyumělkovaného. Mluvil tak vlídně, až se
jí po těle rozlévalo blažené teplo. Byl to Zásadní význam získala knihobudka po vypuknutí koronové epidemie.
ON. Nejčastěji ji bral do restaurace v žiž- Knihkupectví i knihovny zůstaly celé měsíce zavřené. A náš box se na-
kovské věži. Po značném váhání se svě- jednou stal jediným místem, kde byly každý den k dispozici nové knihy
řil, že pracuje pro premiéra. Hrklo v ní. bez jakýchkoli omezení. V posledních dvou letech jsem se u něj zasta-
Nebyl na to hrdý. Už několikrát s ním vil skoro každý den, někdy i víckrát. V mých očích představoval jakési
skončil, ale začaly se dít katastrofy, tak zrcadlo, které názorně ukazovalo svéráz a pestrost Republiky Žižkov.
ho zase uprosili. Často omluvně odbíhal Objevovaly se tu totiž knihy skutečně všech žánrů a zaměření, staré
s telefonem. Slyšela, jak mluví s němec- výtisky ještě z dob habsburské monarchie a první republiky i nejnověj-
kou kancléřkou, francouzským preziden- ší díla našich a světových spisovatelů, která teprve dorazila na pulty
tem, maďarským premiérem: „Premiér si knihkupectví. Obsah knihobudky odrážel také kosmopolitní ráz naší
usmyslí Viktora, ale ten má také nějaký čtvrti, kde žije hodně cizinců a leckdo z místních čte knihy v cizích ja-
program. Naštěstí vím, co na něj platí.“ zycích. Vedle čtenářů bestsellerů, poezie a vysoké literatury si na své
Jediné, co ji zarazilo, bylo, že se již po- přišli také čtenáři kuchařek, dětských knížek, new age, kutilové i zá-
několikáté ptal na její preference v mi- jemci o psychologii…
lostném životě. A pak to přišlo. Leonard
potřeboval akutně odletět do Bruselu Vyšší síly bohužel náš kultovní box neuchránily před zkázou. Schránka
a měl s sebou jen pár tisíc na večeři. byla připevněna na kovové tyči, která se nedávno zhroutila. Na
„Nabídla jsem se sama, že mu půjčím. Škroupáku je najednou smutno a do toho začal podzim. Stohy knížek
Bránil se, že jsem ten poslední, od koho se zase začínají objevovat u kontejnerů. Naši předkové kdysi hned po
si může půjčit 5 000 eur. Z Bruselu volal, požáru Národního divadla okamžitě zahájili sbírku, díky níž se ho po-
že už mám peníze na cestě a že se brzy vedlo postavit znovu. Pevně proto doufám, že tato významná kulturní
uvidíme.“ Leonarda však už nikdy nevi- instituce zanikla jen dočasně a vrátí se co nejdřív na své místo.
děla. Když se obrátila na policii, zjistila,
že muže s tímto popisem už nahlásilo
několik desítek žen.

— 26