Page 25 - Chytrý zpravodaj-Praha3-leden

Retrospektiva

„Jsem takový ubohý tvor, kterého v životě málo-
kdo hladil, málokdo líbal. A který vždy tak žíznil po
čisté, upřímné a nesobecké lásce.“
Přes to všechno zpívala dál a brzy se jí klaněl celý
svět. Nikdy už ale nenašla muže, kterému by věři-
la a který by se stal její životní oporou. Dávala to
za vinu právě Jindřichu Vodílkovi, na něhož nikdy
úplně nezapomněla. V 45 letech se provdala za
důstojníka, o šest let později, v pouhých 51 letech,
zemřela na mrtvici. Přáním Destinnové bylo, aby
jí do rakve dali pod hlavu fotografii milovaného
po 30 kilometrů, přičemž získal třináct prvenství Jindřicha, a tak na vyšehradském Slavíně odpočí-
a deset druhých míst. vá dodnes. Vodílek se nakonec oženil s herečkou

Společně s jeho úspěchy se Emina láska prohlu-
bovala. Chodili spolu asi rok, když narazila na kole Destinnová už nikdy
do stromu a přepadla přes řídítka. Ošklivě poraně-
ná čelist a monokl ji, společně s otcem a učite- nenašla muže, kterému by
li zpěvu, od dalších cyklistických dobrodružství
odradily. A osud nepřál ani její lásce: zatímco Ema věřila
pocházela z bohaté a významné rodiny, Jindra
vyrostl v obyčejných poměrech Karlína. Otec zpě-
vačky se navíc bál, že vztah s Vodílkem ohrozí její
kariéru. Růženou Hanzlíkovou, pratetou herce Jaromíra
Hanzlíka. I on ale zemřel v 55 letech na mrtvi-
ci. Jeho hrob na Olšanech zdobí verše, které pro
něho složila Ema Destinnová: „Tvůj život byla má
Cyklistika patřila k novým láska. Tvá láska byl můj život.“

kratochvílím celé Prahy

Jindřich zatím dosáhl vrcholu, když roku 1897
dobyl mezinárodní závod v Záhřebu. Diváci jása-
li a novináři psali o vrcholovém sportovci jako
o reprezentantu celého národa. I hvězda Emy
Destinnové začala stoupat. Do Národního diva-
dla ji sice nepřijali, debutovala ale v drážďanské
dvorní opeře. Tehdy ještě byla ochotná se kariéry
pro lásku k Jindřichovi vzdát. K tomu ale nedošlo
a cesty milenců se rozešly. Emu to velmi zasáhlo.
Ve smutku složila báseň Květ sněhu a věnovala ji
„tomu, při jehož lásce se mi zdá, že žiji“. Trápila se
a v roce 1899 se pokusila skokem z okna o sebe-
vraždu. Zachránil ji rodinný přítel, když ji popadl
— 25
za copy a vtáhl zpátky. Ema k tomu poznamenala: