Page 26 - Praha3_04_duben_09
P. 26

Imaginárium — Republika Žižkov  Samozvaný      Noční půjčovna



          léčitel
                                                    psů Žižkov


             Pan Kvído býval vždycky výčepní. Většinu
           Připravil Karel Světlík
                                                    (NPPŽ)
             svého pracovního života, a nutno při-
             znat, že i velkou část svého volna, trávil
             v Bořivojově ulici. „Teď o práci nezavadím,
             tak jsem dumal, co dělat, a pak to při-
             šlo jako facka: medicína! Děda Leoš byl
             kořenář, leccos mi vysvětloval, a když mi
             bylo ouvej, namlel jsem si třeba proskur-
             ník, jen tak pro sebe. „Teď dělám Kvídovu
             směs na covid.“ Aby ověřil účinek, musel
             Kvído směs nejdříve otestovat na sobě.
             Byl asi jediný, kdo se chtěl dobrovol-
             ně nakazit. „Ale nakonec lup ho: horeč-
             ky, kašel, pozitivní test. Sláva!“ Nasadil
             Kvídovu experimentální směs a za 48 ho-
             din už se prý vítězoslavně vracel s ne-
             gativním testem. „Na mou duši kvalita,                      Kdysi jste se všechno
             otestováno na Kvídovi. Ještě si nikdo                       potřebné dozvěděli
             nepřišel stěžovat. Některý lidi se sice
             vofrňujou, když přijdou a dostanou kelí-                    v hospodě od štamgastů.
             mek vlašáku, ale aspoň si pochutnaj. Já                     Dnes můžeme akorát
             nějaký hořký tabletky neuznávám, po me-
             dicíně se máte volizovat. To tvrdil už děda                 nenápadně poslouchat
             Leoš.“ Kvído uznává i přínosy moderní                       hovory těch druhých při
             farmacie, dává ale přednost lidové tradi-
             ci: „Ta taky leccos svede a já byl vždycky                  čekání ve frontě u okýnka.
             spíš lidovej a pro lidi.“


                                                       „No to si piš, že mám. A nejen já. My pejskaři jsme se na Žižkově znávali
          Všemocné geny                              Text Viktor Žižkov  „Máš novýho psa, že jo?“
                                                       od vidění, roky furt ty stejný ksichty. Teď nás strašně přibylo, jak je ten
                                                       kuse měněj.“
             Ne každá matka dopřeje svým třem sy-      lockdown. Jinak se v noci ven nedostaneš. A psi se teď holt v jednom
             nům ten luxus, že každý má svého vlast-   „Jak to myslíš, měněj? To už je na Žižkově tak zle, že se tu jedí psi?“
             ního otce. „Já byla vždycky výzkumnická   „Žižkovský pejskaři psy nejedí. Tenhle pes není můj, je z půjčovny.
             povaha, vzhled byl vedlejší,“ vysvětluje   Nejmíň půlka všech psů, který dneska vidíš kolem, jsou z půjčovny.“
             Evelína z žižkovské kolonie Domov. První   „Z jaký půjčovny?“
             syn Petr (12) má otce polepšeného by-     „Z Noční půjčovny psů Žižkov. Neznáš?“
             taře (dnes vyvíjí zabezpečovací systé-    „To si děláš legraci! A jak to jako funguje?“
             my), druhý Daniel (9) motokrosového       „Na členskou kartu. Jako když si půjčíš knížku z knihovny nebo třeba
             závodníka a Ivo (7) herpetologa. „Chlapi   běžky na víkend. Akorát si prostě půjčíš psa, psa na jednu noc. Nebo
             jsou zábavný v tom, co dělají, ale po čase   taky jenom na hoďku nebo dvě, to je trochu dražší.“
             je s nimi třeskutá nuda. Vždycky jsem     „Ale když si vzpomeneš pozdě, třeba ti zavolá holka, jestli bys za ní ne-
             si přála holku, co bude po mně.“ Podle    přišel, a je už policejní hodina, tak máš asi smůlu, ne? Protože pro psa
             Evelíny jsou na vině slabé geny. Jediným   bez psa do půjčovny nemůžeš.“
             vkladem od ní jsou jemnější rysy chlap-   „Neboj. Maj taky rozvoz jako dneska všichni. Přivezou ti psa autem klid-
             ců. „Jsou to naprosté kopie otců, jen tro-  ně ve dvě ráno až ke vchodu. A pak si ho zas vodvezou. Maj na to auta
             chu vzhlednější. Petrovi jsme nikdy nedali   ze zkrachovalejch pizzérií z centra, kam před covidem chodívali jenom
             klíče od domu, to by se urazil. Pro Dana   turisti.“
             jsou závody do vrchu víc než Vánoce, no   „Geniální! No a co jinak? Jak to všechno snášíš?“
             a kolik tady máme terárií, vidíte sami.   „Mně to je vcelku jedno, jestli sedím v práci, nebo doma. Hlavně že
             Ivošek je zkrátka nejšťastnější s ropucha-  sedím.“
             ma na nákladovém nádraží.“ Opravdovou     „A lidi ti někdy nechyběj?“
             lásku Evelína potkala teprve nedávno,     „Lidi? Ale prosímtě… Hele, když teď na tebe koukám, známe se my dva
             když ji kamarádka Libuška seznámila se    vůbec?“
             svým bratrem, loutkohercem Matějem.       „Myslím, že ne.“
             Neváhala a poprvé vstoupila do manžel-
             ství. „Chechtáme se od rána do večera.    (po krátké odmlce)
             I když si nandává ponožku, tak z toho     „A jestli se vás teda ještě můžu na něco zeptat, nemohl byste mi dát
             udělá příběh. Kluci ho zbožňujou.“ Že by   číslo na tu půjčovnu?“
             se paní Evelína po čtyřicítce ještě dočka-  „To je přísně tajný. Chci říct, žádná taková půjčovna neexistuje. No ale že
             la vytoužené holčičky?                    jste to vy… Tak můžu diktovat?“



     — 26
   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31