Page 26 - Praha_3_07_cervenec
P. 26

Imaginárium — Republika Žižkov  Jak trénuje    Naše přístavní


          vítkovský šerpa
                                                    republika


             Nikdo mu neřekne jinak než Tenzing, ač-
           Připravil Karel Světlík
             koliv je to Žižkovák od narození. Možná
             jste ho potkali s nákladem, když jste
             stoupali strmým úpatím na Vítkov těmi
             nejpřímějšími stezkami. Na vlastnoručně
             vyrobené krosně nosí basy piv, limonád
             a někdy i celý sud. Kam? Provozovatel
             občerstvení u hřiště říká: „Tenzing sem
             přišel, a že prý mi bude nosit zboží.
             Řikám: To nepotřebuju, dovezou mi nebo
             si dojedu a těch pár metrů od auta si to
             donesu. A on, že zadarmo. Tak mermo-
             mocí chtěl, až jsem řekl: No tak nos, no.“
                                                                       Suchozemský Žižkov se
             Tenzing byl před jedenácti lety poprvé ve                 paradoxně vyznačuje silně
             Vysokých Tatrách. Když viděl tamní šer-
             py, okamžitě věděl, že tohle chce dělat.                  pozitivním vztahem ke
             „Je to strašně starý řemeslo, ve kterým                   všemu, co zavání mořem,
             musíte bejt opravdu dobrej.“ Za pár dní
             už vynesl 50 hlávek zelí na Zbojnickou                    dálkami a romantikou
             chatu. „Buď vás to chytne už po prvním                    přístavů. Je to opravdu
             výstupu, nebo končíte. Měl jsem štěstí
             na chlapa, co chodil dlouho, naučil mě,                   místní láskou k rumu?
             jak vázat, jak rozložit těžiště. Nejlíp se
             nosí uhlí, to můžete spadnout a nic se    Zlí jazykové tvrdí, že v jádru zdejší kolektivní fascinace mořem tkví pověst-
             neděje. Bečku si musíte vyvážit, to je    ná náchylnost místních obyvatel i pravidelných přespolních návštěvníků
             maturita. Dal jsem ji po necelém roce.    k nadměrné konzumaci alkoholických tekutin, zejména rumu. Ve sku-
             V Tatrách máte čtyři chaty, takže se tím   Text Viktor Žižkov  tečnosti jde o cosi mnohem hlubšího… Skrytou přímořskou a přístavní
             dá solidně živit. Nosíte jídlo, pití, uhlí, ale   stránku Republiky Žižkov mi před několika lety odhalil jeden místní taxi-
             i matrace. Všechno, co si vzpomenou.      kář. Než začal po nocích brázdit naše ulice, plavil se roky po mořích celé-
             Třeba i rotoped. A zpátky odpadky.“       ho světa. Myslel jsem si naivně, že je to nejspíš jediný námořník, který se
                                                       kdy usadil v naší čtvrti, vyvedl mě však z omylu. „Žižkov je plnej námoř-
             S úbytkem turistiky minulý rok přestala   níků, nikde jich u nás není víc, pořád tu potkávám starý známý. To už je
             být práce, tak se vrátil domů. „Tréning   taková tradice ještě z dob císaře pána, když nám patřila půlka Jadranu,“
             je nutnost, pak můžete chodit i v se-     tvrdil mi vysloužilý mořský vlk. Od té doby si všímám námořních stop
             dmdesáti. Hory táhnou, už se nemůžu       v literatuře o Žižkově, ve zdejší architektuře i v každodenním životě.
             dočkat, až si zas vyjdu na Téryho chatu.
             Když nesete sedmdesát kilo mraženýho      Republikou Žižkov jak známo neprotéká žádná řeka ani potok. Někdejší
             masa, špačci řvou jak šílený, takže víte,   Olšanský rybníček, kde ještě před sto dvaceti lety kvákávaly žáby tak hla-
             že medvěd je blízko, to už skoro běžíte,“   sitě, až přecitlivělí čeští anarchisté, přebývající v nedaleké vilce Stanislava
             směje se Tenzing, „ale žižkovský kluci se   Kostky Neumanna pod Vrchem sv. Kříže, nemohli po celé noci zamhouřit
             jen tak nedaj.“                           oka, byl za socialismu nemilosrdně zabetonován a nahrazen křižovatkou.
                                                       Vztah k vodě, ba přímo touha po moři, tu však přesto visí ve vzduchu.
             Brzy mu začnou nosičské soutěže.
             Šerpa rallye vyhrál už dvakrát, nosič-    Zesnulý historik Žižkova Zdeněk Šesták prokázal, že již v 19. století se
             skou stovku jednou. „Tam máte sto kilo    Žižkovanům v dobovém předměstském tisku přezdívalo „námořníci“. Snad
             na zádech, což už není sranda. Zkoušel    ironicky, snad proto, že se tu po propuštění ze služby vysloužilí námořní-
             jsem udělat závody tady, ale všichni      ci skutečně usazovali v množství větším než malém. Dodnes se můžeme
             slibujou, a pak jsem startoval sám. No    přesvědčit, že tehdejší řemeslníci zdobili místní fasády nejen portréty
             a mladý, ty si akorát tak ťukaj na čelo.   husitských bojovníků, nýbrž i mořskými pannami a jinými oceánskými
             Prej proč.“ A jak přišel ke své přezdívce?   chimérami. Na žižkovské souši kotví již sto let oddíl vodních skautů. Na
             „Když jsem před devíti lety přijel na zimu   Olšanských hřbitovech najdeme památník českých námořníků — s vyte-
             do Prahy, tak jsem v centru potkal Karla   saným veršem „Bože odpusť naší vině / že umíráme na pevnině“. V nepo-
             Schwarzenberga s Hillary Clintonovou.     slední řadě také na Žižkově celá desetiletí až donedávna sídlil Odborový
             S Karlem se znám, tak jsme si udělali     svaz námořníků ČR.
             s Hillary fotku, no a od tý doby Tenzing.
             Možná se jednou i na ten Everest vypra-   Touha po mořích a oceánech se promítá i do názvů současných podni-
             vím, ale první už holt nebudu,“ směje se   ků: Beton Beach, Tiky-Taki, Kenny’s Island… A je tu ještě jedna souvislost
             urostlý vousáč.                           akvatického rázu: většina zdejší populace patří ve skutečnosti do kate-
                                                       gorie, které se trochu pejorativně říká „náplava“. Rodilí Žižkováci jsou už
                                                       dávno menšinou. Většinu občanů Republiky Žižkov milosrdný osud vypla-
                                                       vil na zdejší cihlové, asfaltové a betonové břehy v různých fázích života ze
                                                       všech koutů Prahy, českých zemí, Evropy i zbytku světa. Námořníci jsme
                                                       tedy tak trochu skoro všichni a Žižkov je náš přístav.

     — 26
   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31