Page 22 - Chytrý zpravodaj - Pilníkov 01/2024
P. 22

Pilníkovský zpravodaj




























                                                                                                    Zdroj: facebook

         My jsme se shodli v lednu, že když hra-  MP: Tam teda jezdíme hodně rádi, pokud   JP:  Mám  vzpomínky  s  dětmi,  když  byly
         jeme pro kamarády, tak to je úplně jiná   se vrátím k jedné z předchozích otázek.   ještě  malinké  v  kočárku  a  jezdilo  se
         chemie a nervozita někdy bývá i větší.  Jezdíme tam už přes dvacet let.  s nimi třeba na Moravu a museli jsme to
                                                                               logisticky vymyslet, aby tam byla s námi
         Jste pokaždé nervózní, když koncertujete?  JP: Tam jejich kapelník pracuje v Lidových   chůva, která se během koncertu postará
                                            sadech, má pod palcem zvukařskou labo-  o miminko. Často pomáhaly babičky.
         MP: Jana jo.                       ratoř a tehdy za covidu pořídili všechnu
                                            techniku a dělali online přenosy, online   MP: Jednou jsme jeli vlakem do Českých
         JP: Já jsem hodně nervózní.        koncerty. Takže my jsme hráli bez lidí, na   Budějovic hrát koncert.
         MP:  Já někdy taky, ale jak člověk vezme   kamery se zvukařskou technikou. A nato-  Vlakem se vším vybavením?
         nástroj do ruky a začne se, tak pak už ne.   čili jsme koncert, který je na Youtube.
         První tři písničky jsou nejtěžší.
                                            MP: Čtyři kamery na nás namířili (smích),   MP:  No,  dřív  když  jsme  byli  folkoví,  tak
         Pamatujete  si  na  první  koncert?  Jaké  to   kompletně nás nazvučili, pak se na pódiu   jsem měl jen kytaru a Jana flétnu. Chůva
                                                                               jela s námi, moje sestra Lenka.
         bylo?                              setmělo, odpočítali tři, dva, jedna a zača-
                                            lo se. Šli jsme přímo do éteru na internet.
         JP: Jo. Měla jsem černou sukni a béžový                               JP:  Miminka  jsme  měli  s  sebou,  protože
                                                                               kluci měli sotva rok.
         rolák. Zpívala jsem a hrála na flétnu, bylo   Víte,  kolik  bylo  online  připojených  poslu-
         to ve Vrchlabí. Nestáli jsme tehdy na kla-  chačů?                    MP: Jednou k nám na pódium ve Rdesné
         sickém pódiu, tam to bylo všechno takové   MP: Asi kolem pěti set.    u Tanvaldu, ještě na folkovém festivalu,
         bezbariérové.                                                         kde  jsme  hráli  písničku  staropražskou,
                                            JP:  Byla  to  zajímavá  zkušenost.  Hlavně   během vystoupení přišel borec, muzikant
         MP:  Jo,  všechno  v  jedné  rovině  s  publi-  dostat  se  přes  hranice  krajů,  které  byly   z  jiné  kapely  a  jiné  galaxie.  Chtěl  hrát
         kem.  Oni  tam  měli  židličky  a  my  jsme   tehdy zavřené.          tehdy s každým, a aniž by znal náš reper-
         stáli proti nim.                                                      toár, nelenil a vlezl na pódium a přidal se
                                            MP:  Museli  jsme  mít  zvláštní  povolení,   k nám s foukačkou – byl úplně mimo.
         JP:  Já  jsem  taky  často  fotila.  Měla  jsem   abychom mohli vycestovat z okresu. U Ji-
         takovou fotografickou vášeň. Takže si to   lemnice  nás  kontrolovali.  Po  koncertě   JP: Jednou jsme hráli v Kolíně na Kmocho-
         vše pamatuji díky těm fotografiím.  jsme skoro slyšeli, jak lidi na dálku tles-  vě ostrově, a jak je tam všude kolem voda
         Hrajete některé z těch písní prvního kon-  kají.                      a bylo léto, tak tam bylo tolik komárů, že
         certu ještě i teď?                                                    jak kluci mačkali akordy, tak u toho zabí-
                                            JP: Bylo to skvělé. Chodili nám skvělé re-  jeli komáry – hromadná vražda hudbou.
         MP: Jen při vzpomínkových akcích. Když   akce na online koncert.
         máme třeba nějaké výročí, oprášíme ta-  MP: Je to docela dobrý materiál pro nás.   MP:  Byla  to  komáří  invaze.  Když  jsme
         kovou  starobu,  která  má  pro  nás  hlavu   Když se člověk konečně podívá na sebe,   hráli  v  Lednicko-valtickém  areálu,  tak
         a patu i po těch letech. Už to je ale úplně   jak  u  toho  vypadá,  jak  se  u  toho  cho-  tam nás taky komáři málem sežrali. V zá-
         mimo styl, který teď děláme.       vá  a  zároveň  ještě  slušný  zvuk.  Jedinou   kulisí byly nachystané basy... vína.

         Byla někdy sezóna bez koncertů? Předpo-  chybou bylo, že prvních asi jedenáct vte-  Takže  hlavně  na  letních  koncertech  byly
         kládám, že hlavně za covidu.       řin  zapomněl  zvukař  zapnout  tlačítko   potíže s hmyzem.
                                            snímání zvuku, takže u toho přenosu je
         MP: To byla.                       třináct vteřin ticho (smích). Pak už si to   JP: Dobrý byl koncert i v Berlíně, kam jsme
                                            uvědomil a pustil to.              byli pozváni na festival česko-německé-
         JP: I za toho nejhoršího covidu jsme jeli                             ho přátelství. Jmenovalo se to „Po práci”.
         do Liberce a na to asi dlouho nezapome-  Napadá  vás  nějaká  výrazná  vzpomínka   Byli jsme jako hudební doprovod soutěže
         neme, protože v Liberci máme spřátele-  na koncert nebo zážitek, který vám utkvěl   mezi  německými  a  českými  borci,  kteří
         nou kapelu.                        v paměti?                          měli po ulici válet balík slámy – na čas.


                                                          = 22 =
   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26   27