Page 28 - Chytrý zpravodaj - Pilníkov 03/2025

Zajímavosti

dářství jako takové stále funguje, pro- Jak to pak historicky s budním lo. V druhé půlce 40. let jsou ještě na
tože budaři na usedlostech chovají hospodářstvím pokračuje dál? snímcích vidět políčka, louky a past-
hospodářská zvířata. Zároveň ale do viny. Později ale vše postupně zarůstá
Krkonoš začíná proudit čím dál víc lidí Přichází do toho druhá světová vál- a zalesňuje se. Některé enklávy zanik-
a turismus se rozvíjí. Ještě víc pak od ka, která budní hospodářství zaříz- ly, jiné se zmenšily. Budní hospodář-
60. až 70. let 19. století. ne. Muži jsou na frontě, ženy pracují. ství žilo už opravdu jen maličko.
Málo se to ví, ale s budním hospodář-
Jaká byla tehdejší úroveň ubytování stvím tou dobou vypomáhají i váleční Co mají společného původní budní
v boudách? zajatci. No a s vysídlením Němců to hospodáři s těmi dnešními?
víceméně padá. Zůstalo tady pár dře-
Ty podmínky se rozvíjí postupně. Pr- vařů a odborníků, ale nebylo to o tom, Vlastně vůbec nic. První budaři sem
votní romantici spávali na seníku, ale aby se hospodářství udrželo. Protože přišli za prací a to, že zde zůstali, byla
standard se samozřejmě postupem zejména v těch vyšších polohách byli spíš taková z nouze ctnost. Za pomoci
času začal zvyšovat. Tím budaři zís- právě spíše Němci. obrovského úsilí našli způsob, jak tady
kávají více peněz a ti, co se turismu přežít a žít. Pak sem začali pozvolna
opravdu chytli, mohli později odejít Jak to na horách vypadá za komunismu? proudit turisté a situace se měnila. Za-
z fabrik, aby se více soustředili na uby- tímco dnešní hospodáři jsou tady pri-
továvání turistů a také na chov zvířat Hned po válce přijde takzvaný princip márně proto, že mají nějaký penzion,
kvůli nadprodukci produktů. Už tehdy národní správy, boudy si berou různé ubytování a víceméně stálou klientelu.
by se dalo mluvit o takové agroturistice. spolky či jednotlivci. Opuštěné statky A dobytek spíše jen jako doplněk. Spo-
po Němcích jsou dosídlovány lidmi lečnost se prostě proměnila, to je vý-
Co sem turisty kromě krásné přírody z nížin. Víc a častěji se ale dosídlovalo voj, nehodnotím to negativně. A samo-
táhlo? v Podkrkonoší, do hor se lidé moc ne- zřejmě každá doba má svoje, nic není
hrnuli, protože tam byly ty podmínky černobílé. Jisté ale je, že na horách to
Lidi sem táhne hlavně čerstvý vzduch, stále náročné. Dá se říct, že tím budní bude vždycky alespoň o trochu nároč-
protože města jsou v době průmyslo- hospodářství v podstatě zaniká. Z bud nější než v nížině.
vé revoluce silně zakouřená, smog byl se staly často chaty ROH, dostaly je nej-
obrovský. Už i dříve turisté vyhledáva- různější podniky jako rekreační objek- Magdaléna Škapová a Alena Cejnarová
li domácí produkty, čisté „bio” mléko ty. A tuhle historii už myslím každý Krkonoše – svazek měst a obcí
a další. Tenhle model v podstatě fun- zná. O objekty se moc nestaraly a je
guje dodnes. to vidět i na krajině, vše se proměni-

jak se žije souČasnýM budařůM v krkonoších

Pokud jste si přečetli předchozí rozhovor s Liborem Duškem, seznámili jste se s historií budaření v Krkonoších.
Jak se ale na horách žije jejich současným provozovatelům? A je budaření opravdu jen byznys, nebo k němu
je stále potřeba i srdce horala? O tom jsme si povídali s Alešem Hnízdem, provozovatelem Labské boudy.

Jedněmi zatracovaná pro svůj, a ne Vy jste původně z Prahy? bych jim otevřel. Zrovna jsem sice byl
zcela tradiční „roubenkový” vzhled, v Harrachově na festivalu, ale zavolal
druhými milovaná pro svoji syrovost, Je to tak, oba jsme s manželkou z Pra- jsem své ochotné manželce a ta je uby-
svébytnost a majestátnost. Ať už pat- hy, ale už bydlíme celoročně tady. tovala. Takže to dobře dopadlo.
říte do jedné, či druhé skupiny, jedno Kromě úseků, které jsou opravdu hlu-
je jasné – Labskou boudu nelze pře- ché. Po Velikonocích míváme tři týd- To je opravdu moc hezký příklad
hlédnout. Má bohatou historii a v je- ny dovolenou a pak po 17. listopadu, toho srdcařství…
jím okolí se psaly a dodnes píší velké před zimní sezónou. Ale nikdy tu není
příběhy. Aleš Hnízdo, horal tělem úplně prázdno. Když jsme pryč my, zů- My to tak prostě máme. Já to vnímám
i duší, nám vyprávěl o tom, jak často stává tu třeba topič, takže když se ně- takovou tou původní optikou. Ne, že
zachraňují zbloudilé turisty, zda věří kdo ztratí, vždycky je možnost pustit zavřeme ve čtyři nebo v šest odpole-
na Krakonoše a co pro něj budaření zbloudilou duši alespoň do vestibulu. dne. Nemáme problém dát hladovým
znamená. najíst třeba v deset večer, sice pak už
Co je na budaření nejkrásnější a nejtěžší? nemají možnost vybrat si z několika
Jak a kdy jste se dostal na Labskou? chodů, ale hlady neumřou.
S manželkou máme moc rádi hory, já Nejkrásnější je, když se sem lidi vrací
jsem už od narození horal. Mým taj- a poděkují nám, že je zde někdo, kdo Upřímně řečeno, tohle se už v dnešní
ným přáním bylo spát na Labské bou- k tomu má trochu jiný přístup. Takový době jen tak nevidí.
dě, což se mi nakonec vyplnilo, a strá- nebyznysový, srdcařský. My sem pus-
vili jsme tu tehdy dvě noci. Za nějaký tíme lidi, ať je osm ráno, nebo půlnoc. Manželka mi říká, že jsem v tomhle
čas slovo dalo slovo a v roce 2020 jsme Samozřejmě ne vždycky úplně s úsmě- takový svůj a jiný. Ale za mě je nepřed-
přišli zkusit štěstí s tím, že tady bude- vem na tváří, ale otevřu. Loni mi třeba stavitelné, že bych večer zamkl hospo-
me pracovat. v půl druhé ráno volali Poláci, jestli du a nenapsal tam ani telefonní kon-

= 28 =