Page 28 - Chytrý zpravodaj - Pilníkov 03/2025
P. 28

Zajímavosti



         dářství jako takové stále funguje, pro-  Jak to pak historicky s budním    lo. V druhé půlce 40. let jsou ještě na
         tože  budaři  na  usedlostech  chovají   hospodářstvím pokračuje dál?  snímcích  vidět  políčka,  louky  a  past-
         hospodářská  zvířata.  Zároveň  ale  do                               viny. Později ale vše postupně zarůstá
         Krkonoš začíná proudit čím dál víc lidí   Přichází  do  toho  druhá  světová  vál-  a zalesňuje se. Některé enklávy zanik-
         a turismus se rozvíjí. Ještě víc pak od   ka,  která  budní  hospodářství  zaříz-  ly,  jiné  se  zmenšily.  Budní  hospodář-
         60. až 70. let 19. století.        ne. Muži jsou na frontě, ženy pracují.   ství žilo už opravdu jen maličko.
                                            Málo se to ví, ale s budním hospodář-
         Jaká byla tehdejší úroveň ubytování    stvím tou dobou vypomáhají i váleční   Co mají společného původní budní
         v boudách?                         zajatci.  No  a  s  vysídlením  Němců  to   hospodáři s těmi dnešními?
                                            víceméně padá. Zůstalo tady pár dře-
         Ty  podmínky  se  rozvíjí  postupně.  Pr-  vařů a odborníků, ale nebylo to o tom,   Vlastně  vůbec  nic.  První  budaři  sem
         votní  romantici  spávali  na  seníku,  ale   aby  se  hospodářství  udrželo.  Protože   přišli za prací a to, že zde zůstali, byla
         standard  se  samozřejmě  postupem   zejména v těch vyšších polohách byli   spíš taková z nouze ctnost. Za pomoci
         času  začal  zvyšovat.  Tím  budaři  zís-  právě spíše Němci.         obrovského úsilí našli způsob, jak tady
         kávají  více  peněz  a  ti,  co  se  turismu                          přežít  a  žít.  Pak  sem  začali  pozvolna
         opravdu  chytli,  mohli  později  odejít   Jak to na horách vypadá za komunismu?   proudit turisté a situace se měnila. Za-
         z fabrik, aby se více soustředili na uby-                             tímco dnešní hospodáři jsou tady pri-
         továvání  turistů  a  také  na  chov  zvířat   Hned po válce přijde takzvaný princip   márně proto, že mají nějaký penzion,
         kvůli nadprodukci produktů. Už tehdy   národní správy, boudy si berou různé   ubytování a víceméně stálou klientelu.
         by se dalo mluvit o takové agroturistice.   spolky či jednotlivci. Opuštěné statky   A dobytek spíše jen jako doplněk. Spo-
                                            po  Němcích  jsou  dosídlovány  lidmi   lečnost se prostě proměnila, to je vý-
         Co sem turisty kromě krásné přírody   z nížin. Víc a častěji se ale dosídlovalo   voj, nehodnotím to negativně. A samo-
         táhlo?                             v Podkrkonoší, do hor se lidé moc ne-  zřejmě každá doba má svoje, nic není
                                            hrnuli, protože tam byly ty podmínky   černobílé. Jisté ale je, že na horách to
         Lidi sem táhne hlavně čerstvý vzduch,   stále náročné. Dá se říct, že tím budní   bude vždycky alespoň o trochu nároč-
         protože města jsou v době průmyslo-  hospodářství v podstatě zaniká. Z bud   nější než v nížině.
         vé revoluce silně zakouřená, smog byl   se staly často chaty ROH, dostaly je nej-
         obrovský. Už i dříve turisté vyhledáva-  různější podniky jako rekreační objek-  Magdaléna Škapová a Alena Cejnarová
         li domácí produkty, čisté „bio” mléko   ty.  A  tuhle  historii  už  myslím  každý   Krkonoše – svazek měst a obcí
         a další. Tenhle model v podstatě fun-  zná.  O  objekty  se  moc  nestaraly  a  je
         guje dodnes.                       to vidět i na krajině, vše se proměni-





         jak se žije souČasnýM budařůM v krkonoších



         Pokud jste si přečetli předchozí rozhovor s Liborem Duškem, seznámili jste se s historií budaření v Krkonoších.
         Jak se ale na horách žije jejich současným provozovatelům? A je budaření opravdu jen byznys, nebo k němu
         je stále potřeba i srdce horala? O tom jsme si povídali s Alešem Hnízdem, provozovatelem Labské boudy.



         Jedněmi  zatracovaná  pro  svůj,  a  ne   Vy jste původně z Prahy?    bych jim otevřel. Zrovna jsem sice byl
         zcela  tradiční  „roubenkový”  vzhled,                                v Harrachově na festivalu, ale zavolal
         druhými milovaná pro svoji syrovost,   Je to tak, oba jsme s manželkou z Pra-  jsem své ochotné manželce a ta je uby-
         svébytnost  a  majestátnost.  Ať  už  pat-  hy,  ale  už  bydlíme  celoročně  tady.   tovala. Takže to dobře dopadlo.
         říte do jedné, či druhé skupiny, jedno   Kromě úseků, které jsou opravdu hlu-
         je  jasné  –  Labskou  boudu  nelze  pře-  ché.  Po  Velikonocích  míváme  tři  týd-  To je opravdu moc hezký příklad
         hlédnout.  Má  bohatou  historii  a  v  je-  ny dovolenou a pak po 17. listopadu,   toho srdcařství…
         jím okolí se psaly a dodnes píší velké   před zimní sezónou. Ale nikdy tu není
         příběhy.  Aleš  Hnízdo,  horal  tělem   úplně prázdno. Když jsme pryč my, zů-  My to tak prostě máme. Já to vnímám
         i duší, nám vyprávěl o tom, jak často   stává tu třeba topič, takže když se ně-  takovou  tou  původní  optikou.  Ne,  že
         zachraňují  zbloudilé  turisty,  zda  věří   kdo  ztratí,  vždycky  je  možnost  pustit   zavřeme  ve  čtyři  nebo  v  šest  odpole-
         na  Krakonoše  a  co  pro  něj  budaření   zbloudilou duši alespoň do vestibulu.  dne. Nemáme problém dát hladovým
         znamená.                                                              najíst třeba v deset večer, sice pak už
                                            Co je na budaření nejkrásnější a nejtěžší?  nemají  možnost  vybrat  si  z  několika
         Jak a kdy jste se dostal na Labskou?                                  chodů, ale hlady neumřou.
         S manželkou máme moc rádi hory, já   Nejkrásnější je, když se sem lidi vrací
         jsem  už  od  narození  horal.  Mým  taj-  a poděkují nám, že je zde někdo, kdo   Upřímně řečeno, tohle se už v dnešní
         ným přáním bylo spát na Labské bou-  k tomu má trochu jiný přístup. Takový   době jen tak nevidí.
         dě, což se mi nakonec vyplnilo, a strá-  nebyznysový, srdcařský. My sem pus-
         vili jsme tu tehdy dvě noci. Za nějaký   tíme lidi, ať je osm ráno, nebo půlnoc.   Manželka  mi  říká,  že  jsem  v  tomhle
         čas slovo dalo slovo a v roce 2020 jsme   Samozřejmě ne vždycky úplně s úsmě-  takový svůj a jiný. Ale za mě je nepřed-
         přišli zkusit štěstí s tím, že tady bude-  vem na tváří, ale otevřu. Loni mi třeba   stavitelné, že bych večer zamkl hospo-
         me pracovat.                       v  půl  druhé  ráno  volali  Poláci,  jestli   du a nenapsal tam ani telefonní kon-


                                                          = 28 =
   23   24   25   26   27   28   29   30   31   32   33