Page 27 - Chytrý zpravodaj - Pilníkov 03/2025

23. ročník / vydání 1 / březen 2025 Zajímavosti

budaření v krkonoších

Pakliže je historie Krkonoš něčím jedinečná, jsou to osamělé
lidské příbytky vysoko v horách – boudy zakládané samostat-
ně, či rozptýleně ve skupinách na lučních enklávách. Některé
sloužily původně jako letní salaše. Jiné zakládaly rodiny dře-
vařů a v každodenním boji s nehostinnou vysokohorskou kra-
jinou hledaly podmínky k živobytí. Od poloviny 18. století se
tyto příbytky stávaly celoročními sídly budařů, kteří později
objevili i jejich turistický potenciál. Během našeho putování po
horách tyto příbytky vyhlížíme dodnes a rádi se schováváme
do jejich hřejivé náruče.

O tom, jak to všechno začalo, kdy osíd- 16. století, kdy na území Krkonoš při- va, představujme si jej jako takovou
lili hory první hospodáři a jak vypada- chází Kryštof Gendorf z Gendorfu. Na chýši. Z kamene pak takzvanou mlíč-
ly jejich dny, jsme si povídali se socio- jeho žádost přicházejí lidé těžit lesy. nici, kde si schovávali mléčné produk-
kulturním antropologem, etnologem, ty. Až po několika letech teprve zvládli
publicistou, horolezcem a nevyčerpa- Co to bylo vlastně za lidi, kteří zakládat malá políčka, kde pěstovali
telnou studnicí informací a příběhů do Krkonoš přijeli těžit dřevo? brambory a v nižších polohách i obilí
o Krkonoších Liborem Duškem. Za- a trochu zeleniny.
čtěte se do jeho vyprávění a přeneste Na těžbu zejména středních a východ-
se s námi na nehostinné krkonošské ních Krkonoš pozval Gendorf odborní- Náročné zimy v Krkonoších opravdu
hřebeny dob dávno minulých, kdy byl ky z alpských zemí, zejména z Rakous- zvládli lidé i zvířata přečkat?
život na horách ještě mnohem těžší ka, tedy Štýrska a Korutan. Krkonoše
než dnes. jsou v první polovině 16. století stále Zpočátku ne, první generace na ho-
neosídleným lesem, kterého se lidé do- rách přes zimu nežily, protože nebylo
Kdy a jak začalo první osídlování konce i bojí, což souvisí s nejrůznější- možné zajistit dostatek sena. Trvalo to
Krkonoš? mi pověrami. zhruba dvě až tři generace, než z les-
ní krajiny udělaly dostatečně rozsáhlé
Ještě v 11. století byly Krkonoše ne- Třeba s tou o Krakonošovi? luční enklávy, které mohly poskytnout
prostupným pomezním hvozdem pl- odpovídající zásoby sena. Přelom 16.
ným vlků a medvědů, na jehož okraj Přesně tak. Ale nenechte se mýlit, v té a 17. století je tak důležitým mezníkem
lidé chodili sbírat klestí a lovit. Ještě době je Krakonoš ještě pořád důlní a dá se říct, že zde vzniká budní hospo-
dalších několik staletí proto v Krkono- skřítek, který horníkům a hutníkům dářství jako takové.
ších nežili, ale postupně sem začínají škodí. Lidi se těch hor a lesa báli, bylo
přicházet první Vlaši, sběrači drahých to pro ně tajemné, nebezpečné a ne- Kdy přišla ta změna, jejíž součástí byla
kovů z Benátské republiky, kteří se známé prostředí, ale potřebovali ho. proměna bud v zemědělském slova smys-
tady sice neusazují, ale dělají zde tzv. A aby mohli les smysluplně těžit, mu- lu na turisty oblíbená místa?
vlašské značky, aby ostatním hleda- seli se co nejblíž k němu přestěhovat.
čům ukázali, kde mají drahé kameny, Tou dobou byla již vynalezena pila, ale 17. a 18. století bylo v zemědělském
zlato i stříbro hledat. oni dřevo sekali ručně sekerami. Paře- ohledu víceméně neměnné, technolo-
zy, které po nich zůstaly, byly zhruba gie i princip života fungovaly dost po-
To je tedy, dá se říct, takové první metr vysoké, protože to sekali tak, aby dobně nějakých 200 až 250 let. Změny
pronikání lidí sem. Kdy začala jim to bylo pohodlné. Chudší lidé pak začaly až s obdobím romantismu, kdy
kolonizace jako taková? chodili těžit pařezy, aby měli čím topit. se začal rozvíjet turismus. Budaři na-
jednou pochopili, že z lidí, co chodí do
První vlna souvisí s hornictvím a hut- Jak tito lidé dokázali vlastně z ničeho hor, mohou mít peníze.
nictvím, ale to ti lidé obývají spíše niž- v drsné a zatím nehostinné krajině
ší polohy Krkonoš a do lesa chodí jen přežít? Tou dobou se budaři začínají na „plný
do práce. Bydlí například na území úvazek” věnovat službám pro turisty?
Vrchlabí. Osídlení je paralelně slovan- Nejdřív si samozřejmě museli postavit
ské a německé. Je zde osada Wrchlab, nějaké jednoduché obydlí. Klíčové je, To ještě zdaleka ne, nešlo to tak rychle,
která je slovanská, a máme tady také že si s sebou přivezli krávy a kozy, a to vše v průběhu generací plynule pře-
německou osadu Giesdorf. byla alfa a omega jejich obživy. Živi cházelo jedno v druhé. Jsme řekněme
byli na mléčných výrobcích. V tomto na přelomu 18. a 19. století, v té době
Kdy se tedy kolonizace rozvíjí víc? období postupně vznikaly takzvané už ve větší míře odzvonilo sklářství
luční enklávy. i hutnictví a klíčový je pro region tex-
Ten větší rozmach vnímáme v momen- tilní průmysl. Původní budaři, muži
tě, kdy je Vrchlabí povýšeno na město, Jakou měly takové enklávy podobu? i ženy, tkalcují doma na ručních sta-
tedy od roku 1533. Jde o takzvanou vech nebo chodí pracovat do textilek
dřevařskou kolonizaci, jsme v období Enkláva vznikla vykácením a vyžďáře- na úpatí hor. Nicméně budní hospo-
ním lesa. Obydlí si lidé udělali ze dře-

= 27 =