Page 18 - Chytrý zpravodaj - Podlesí 2 2021
P. 18

Z historie obce Podlesí
                                                                                                                              Z historie obce Podlesí





        začalo říkat Za Větrem. Chodilo se do  Jaroslavem, mým kamarádem, jsem  spálily vdolky, přišel na ně kamarád,
        ní z ulice. Černými dřevěnými vrátky  vše konzultovala. Letos na jaře bohu-  neměly mu co prý dát. A tak domů          k prasknutí, protože tam chodili hod-  tam měla, ale fofrem do kopce to  další věci probereme a hospitaci
        se vešlo na dvorek a hned vlevo  žel zemřel. Nevím, jak ještě dlouho  odešel a víckrát tam už nepřišel.“               ně myslivci. Vyprávěli si tu své zážit-  hnala. Kdysi dávno to učitelky měly  u vás provedeme. To už jedničky
        byly hlavní dveře do hospody. Těmi  hospoda fungovala, jestli tam ještě  Franta nám, jak se říká, nezůstal ni-         ky, počítali, kolik ulovili kusů zvěře,  přísné. Nesměly se vdávat, nosit  asi nebudou.“ Jak řekl, tak se stalo.
        se vstoupilo do předsíně, z ní se šlo  někdo šenkoval, ale vím, že později  kdy nic dlužen, všemu se ale dovedl        co kde v lese viděli, když chodili na  kalhoty a klobouky, jako si oblékali  Po chvíli ji znovu zavolali. „Vše vám
        do šenku a potom ještě přes jednu  zanikla. Není mi známo, jak to všech-  zasmát.                                      čekanou. Plánovali, kdy do krmelců  muži, nesměly jezdit autem, kouřit  dobře dopadlo, ale jednu výhradu
        menší místnost se dalo projít do sálu.  no bylo. Taky tam prodávala Jednota   Hospoda U Pletánků                       ponesou seno či sůl a co dalšího  a jiné věci. Měly nosit dlouhé šaty  k vám máme,“ pokračoval ředitel,
        Z předsíně vedly dveře i do sklepa.  Příbram průmyslové zboží, jako pro-                                               je třeba ještě udělat. Občas mezi  až skoro ke kotníkům a samozřejmě  „klíč od auta mi dáte, tady ho nechá-
        Do sálu se dalo ale vejít dalšími dveř-  davačka tam pracovala paní Barbora   Další podleská hospoda byla hospo-       myslivce zavítal pan Jiří Zábranský  bez výstřihu. A ona, slečna učitel-  te a pěšky domů po svých pojuchá-
        mi rovnou z ulice vedoucí kolem.  Lysá, rozená Šmídová. Kolem této      da U Pletánků. Stála u cesty, která            (jeho tatínek byl místní policajt). In-  ka, si jede autem! Když přijížděla  te.“ Paní učitelka už do konce roku
        Točilo se tu pivo z pivovaru v Příbra-  hospody jsme chodívali celá parta   vedla kolem sokolského hřiště do           formoval je, jaké závady v lese našel,  ke škole, děti jí mávaly. Smála se  nikdy nezaspala. Pak se provdala
        mi. Na dvorku stál ještě barák, kde  do školy na Březové Hory. Někdy    Lazce. V ní jsem byla jen několikrát           a ptal se, jestli nepotřebují od něho  a vystoupila z vozu. Její květované  za ing. Kasla, vedoucího projekce
        bydleli Košátkovi a Humlovi. Já si pa-  jsme si hráli dole u Litavky pod Pauk-  pro točené pivo, protože od nás to     pomoc. Kromě své práce obětavě  pestré letní šaty jí vlály nad koleny.  Rudných dolů, a přestala učit. Ráda
        matuji, že tam na hospodě šenkovala  nerovic mlýnem. Chodil s námi také   bylo moc daleko. Děda říkal: „Než            nosil pro zvěř seno, kaštany a další  Sotva dveře zabouchla, zvedl se vítr  cestovala, ráda si s námi o svých ces-
        od r. 1945 paní Měráková. Předtím  Franta Vimr a my holky jsme na něj   dojdeš domů, spadne pěna a to už               věci. Les, ten miloval. A zvěř, tu ještě  a její tralaláček (klobouček) ozdobe-  tách povídala. Doporučovali jsme si,
        byla na hospodě na Drmlově Poli.  pokřikovaly: „Franta Vimr, bubeník,   není ono.“ V těchto místech pak                víc. Chodil dokonce i do školy dělat  ný třešničkami se kutálel po dlažbě,  kam jet, na co se podívat, ukazovali
        Tuto hospodu Za Větrem koupila  koupil koně za pětník, zlatý kočár za   bydlely rodiny bratrů Červených. Do            s dětmi besedy, učil je poznávat  poskakoval a najednou, když vítr  jsme si fotky a pohledy z cest. Když
        a už jako vdova s dcerou Annou a sy-  dvě stě, že pojede k nevěstě. Koně   hospody se chodilo zezadu nebo              stopy zvěře, hlasy ptáků, vyprávěl  zesílil, vletěl až na strom. Ona rychle  jí zemřeli rodiče, potom i manžel,
        nem Jaroslavem do ní přešla. Děti  se mu splašili, a tak nikam nejeli.“ On   z ulice vedoucí k Lazci, tedy jakoby      jim své zážitky, i z flinty před nimi  vyskočila a klobouček šťastně chytila.  z Podlesí odešla. Dověděla jsem se,
        mamince pomáhali, hlavně její syn.  se jako by čílil, honil nás, ale byl rád.   od Lukášů (později Čejků - dnes zde    vystřelil. Majitelem hospody byla  Když se otočila, zbledla jako křída,  že v Domově důchodců v Rožmitále
        (Po ní na Drmlově Poli točila pivo  Věděl, že se holkám líbí. Dělalo mu   bydlí pan Kabíček mladší s rodinou).         rodina Pletánkova. Vím, že jejich  protože před vchodem do školy  prý i zemřela. V hospodě už nikdo
        paní Mylerová). Dcery se vdaly, syn  to dobře. Měl krásné tmavohnědé    Nad hospodou bydlela rodina Fic-               dcera byla učitelka. Učila na Březo-  uviděla stát ředitele se zemským in-  jiný pivo netočil, stala se zase rodin-
        se oženil a paní Měráková po čase  jiskřivé oči, panenky jako dva uhlíky,   kova s rodinou Rodovou, později            vých Horách. Vyprávěla mi příběh,  spektorem. Oba se smáli. Inspektor  ným domem.
        hospodu prodala panu Košátkovi  pěkné tmavé vlasy, jako měla jeho       pan Panský s rodinou. Byla to malá             který se jí stal. Jednou zaspala, a aby  řekl: „Milá slečno učitelko, právě jste
        a odešla k rodině své mladší dcery.  maminka. Zkrátka byl to fešák. Na   hospůdka s malým sálem a výče-                nepřišla pozdě, půjčila si otcovo  za skok vysoký jedničku obdržela. Za              Napsala Marie Kadlecová,
        Osobně jsem ji znala a s jejím synem  oplátku pokřikoval: „ Holky, šmolky,   pem. Nebyla moc navštěvovaná, ale         auto. Nevěděla ani, kolik benzínu  chviličku ale do sborovny půjdeme,        která tímto zdraví všechny Podlesáky.
                                                                                na podzim při honech byla plná až







































           Restaurace Na Balkáně                                                                                                  Restaurace u Zvoníčku


       PODLESÁK                     18                Z historie obce Podlesí                                                                                                                            19          PODLESÁK
   13   14   15   16   17   18   19   20   21   22   23