Page 16 - Chytrý zpravodaj - Podlesí 2 2021
P. 16

Z historie obce Podlesí

        Z historie obce Podlesí


        Hospody na místě dnešního                                                                                              citeristou byl pan František Paulis,  Semerádova. Měli jednoho syna. To  Dnes tyto stavby slouží jako rodinné

                                                                                                                               vysloužilý legionář. Byl malý, přihr-
                                                                                                                                                                   už byla 2. světová válka. Nebyli tam  domky. Pro mě je to stále nezapome-
        obecního úřadu a v jeho sousedství                                                                                     blý, což způsobilo zranění z války. Žil  dlouho. Po nich tam přišla nějaká  nutelná Mikšova hospoda, kde jsme
                                                                                                                               sám se starou maminkou v podkroví  německá rodina. Už ani nevím, jak  zažili tolik šťastných chvil.
                                                                                                                               v domě u Klimentů blízko hospody.  se jmenovala. Pamatuji se, že jejich
        Hospoda U Mikšů                     dy. Vepředu vpravo byla místnost,  za hospodou. Byla faktorkou. To                 Sám také skládal lkavé, dojímavé  syn chodil v kroji německé mládeže    Hospoda Za Větrem
                                                                                                                                                                                                       Z vyprávění rodičů vím, že jedna
        Další hostinec se nacházel vlevo od   která sloužila jako šatna k odkládání  znamenalo, že odváděla firmě ho-          písně, které dovedly pořádně chy-   hitlerjugend, ale s námi do školy ne-  z velmi starých hospod patřila ro-
                                                                                                                               tit za srdce. Hudba pro něho byla  chodil. V této hospodě pak po válce
        kapličky u silnice na Nové Podlesí.   kabátů, deštníků, klobouků, tašek  tové výrobky, v jejím případě ušité           všechno. U Mikšů se často objevo-   ševcoval pan Rotyka. Nevím, že by   dině Zvoníčkových. Stála u cesty,
        Říkalo se tam U Mikšů. Byl to obdél-  a dalších věcí. Vpravo byl k hostinci  kožené rukavice. Přivážela jednotlivé     vali i lidé v krojích, zpívali tu národní  se tam dál šenkovalo. V místech, kde   která vedla z návsi na Březové Hory
        níkový dům s podkrovím, ale zdaleka   kolmo naražen další obdélníkový ba-  díly, které k ní přihlášené ženy doma                                                                               v místech, kde později bydlely rodiny
                                            rák se čtyřmi dveřmi a okny. Tam byly  sešívaly buď ručně či na šicím stroji,      písně a tančili českou besedu.      byl výčep, spravoval totiž boty a dělal   Košátkových a Coníkových, ved-
                                            obytné místnosti, bydleli zde majitelé  tehdy na singrovce, a sestavovaly          Takto mi ve vzpomínkách zůstala     dětské kožené „capáčky“. Potom si   le nově postaveného domu rodiny
                                            a hosté. Před hostincem byla vpravo  z nich rukavice. Takto udělané vý-            zapsána tato hospoda. Když jsem si ji   pamatuji, že po různých stavebních   Falcových, později Kapitánových.
                                            dlouhá rampa, která sloužila k vyklá-  robky jí odevzdávaly. Jestliže něco         v mysli připomněla, i po letech jsem   úpravách zde sídlila TJ Sokol Podlesí.   V této hospodě se konaly první ta-
                                            dání zboží, k vyvalování dřevěných  poškodily, špatně sešily nebo uma-             pocítila laskavé pohlazení po vla-  Zhruba asi tam, kde byl sál, se cvičilo.   neční hodiny v Podlesí, kam chodila
                                            sudů ze sklepa a k jejich ukládání  zaly, musely to zaplatit. U Mikšů se           sech od pana Mikše a paní Mikšové   To byla tedy tělocvična a tam, kde   i moje maminka Josefa Lisá, později
                                            do něho. V průčelí hospody v patře  pořádaly také bály a druhý den pak             a v uších mi zněl jejich hlas: „Dětičky,   měla paní Mikšová faktorství, byla   provdaná Mírková. V sále se kona-
                                            byly ještě místnosti s výhledem na  veselice, kam chodili s dětmi i rodiče         přijďte zas.“ Manželé Mikšovi se nám   nářaďovna. Chodili sem cvičit žáci,   ly zábavy či jiné oslavy. Zvoníčkovi
                                            cestu k Příbrami. Naproti obytné  a jiní hosté. Pamatuji se, že jsme my            najednou ztratili z očí, pana Mikše   dorostenci, ženy i muži. Zúčastňo-  z této hospody odešli a přešli do
                                            části hospody stál vlevo dlouhý nízký  děti dostávaly vše zdarma, dospělí          jsme už nikdy neviděli, paní Mikšová   vali se i celostátních spartakiád. Před   bývalé hospody Na Balkáně na ná-
                                            zděný domek, který měl tři oddělení.  si to museli platit. Pan Mikš chodil         prý odešla k rodině svých příbuzných.   každým cvičením se muselo topit   ves. Tam pokračovali ve své činnosti.
                                            V prvním bylo uskladněno nářadí  a naléval nám do hrníčků čaj nebo li-             Už jsem ji potom také neviděla. (Od   v kamnech, aby tam bylo teplo. To   Do bývalé Zvoníčkovy hospody přišli
                                            a různé věci k provozování živnosti.  monádu, nechybělo tam cukroví, čo-           novopodleských občanů jsem se do-   obětavě a nadšeně zdarma zajišťovali   noví majitelé a prý se tam vystřídalo
                                            Druhé oddělení sloužilo jako kolna  koláda, preclíky a různé pečivo. Tam           věděla, že po válce prý ještě žila.) Pak   paní Stachová s panem Stachem, ná-  dost hospodských. Později se tam
                                            na uhlí a dříví, třetí jako garáž na auto  jsme se sestrou moc rády chodily.       se do hospody nastěhovala rodina    čelníci TJ. Obstarávali sami i palivo.
                                            pana majitele. Za obytnou částí byl  Hudba hrála jako při bále, tancovaly
                                            zezadu přistaven domek, který měl  jsme jako divé. Rodiče nám tleskali
                                            s hostincem společnou zeď. Později  a všichni se smáli a zpívali. Domů
                           Marie Kadlecová  ho vlastnil pan Šourek, potom zde  se nám ani nechtělo. Krajem jezdili
                                            bydlela jeho dcera Anna, provdaná  potomci loutkáře Matěje Kopecké-
        menší než Antropiusova hospoda.  Hlavová, s manželem. Přezdívalo se  ho. Zajížděli i do hospody U Mikšů
        Původně měl pan Mikš malou hos-     jí Agnes. Dnes nikdo z nich již nežije.  a hráli zde své loutkové divadlo. Na
        půdku na návsi, kterou koupil od  Nad tímto domkem byl ještě jeden  jejich Posvícení v Hudlicích jsme se
        sládka Šebestiána Kličky, a prodal  obytný dům s malým dvorkem a za-    vždy moc a moc těšili. V sále bylo
        ji manželům Antropiusovým. Ti na  hradou. Dnes se již nepamatuji, kdo  narváno. Když zazvonil zvonec, že
        tomto místě vybudovali novou jed-   v něm bydlel. Pan Mikš chodil ob-   divadlo začíná, bylo tam takové ti-
        nopatrovou hospodu, největší a nej-  lečený jako typický hostinský, bílou  cho, že bys slyšel špendlík upadnout.
        vyšší v Podlesí. Pan Mikš si pak zařídil  košili, vestičku, tmavé kalhoty a na  Ještě dnes mi zaznívá v uších věta,
        nový hostinec, již výše zmiňovaný.  hlavě měl černou čepičku válcovi-   kterou pronášel Kašpárek: „Nazdáre-
        Zepředu nebyl oplocen. Před hospo-  tého tvaru, asi tak 10 cm vysokou  ček, nazdáreček, klaní se vám Kašpá-
        dou byl dvůr a za ní také. Chodilo se  (vypadala jako malý kastrůlek bez  reček.“ Divadelní soubor sem jezdil
        tam předem z cesty po schodech, kte-  uch), pestře vyšívanou, s barevnými  dost často, protože jednomu z nich
        ré byly umístěny v levé části budovy.  i zlatými motivy šišek chmele, ozdo-  se tu v Podlesí zalíbilo děvče, které
        Vešlo se do chodby, vlevo byl malý  benou šňůrkou a malým střapečkem.  si později vzal. Ale jí se nelíbil ten
        výčep s oknem k cestě na Nové Pod-  Měl velice rád děti, i když s manžel-  kočovný život, stěhovat se z místa
        lesí. Z výčepu se dalo projít do sálu,  kou myslím sami žádné neměli. Paní  na místo, pořád sem a tam, a tak se
        do kterého vedly dveře i z chodby.  Mikšová také pracovala v hospodě,  s ním rozvedla a s dítětem se vrátila.
        Dokonce se tam dalo vstupovat i ze  vařila, uklízela i obsluhovala hosty.  Už ani jeden z nich nežije. Z hospody
        zadního dvora za hospodou, kde  Později měla i faktorství v domku,  často zaznívaly tóny harmoniky a lí-
        bylo nejdříve předsálí a vedle zácho-  který byl postaven vzadu na dvoře  bezné brnkání na citery. Největším                   Hostinec u Mikšů

       PODLESÁK                     16                Z historie obce Podlesí                                                                                                                            17          PODLESÁK
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21