Page 19 - Zpravodaj_cervenec_2021

A já poslouchám: „To už zase stojíš? Ty než si
přendáš ten objektiv, to trvá.“ Ale na druhou
stranu už ví, kdy i ona má zastavit, stoupnout
si bokem, za roh, abych snímek vyfotil. Také
jsem se naučil, že když jdu, musím se také za-
stavit a otočit zpátky. Člověk najednou zjistí,
co věcí přešel. Čas od času, stejně jako v životě,
to chce se zastavit a otočit.

Upravujete své fotky na počítači?
Mám to hodně rád. Promítnu si ten syrový
snímek a vidím: hodně světel – potřebuju to
stáhnout, špatná kresba ve stínu – musím to
natáhnout, mraky jsou vyšisovaný... S tímhle
si hraju a na monitoru ten obrázek roste.

Fotografové se prý dělí podle toho, zda fotí
canonem, nebo nikonem. Čím fotíte vy?
Já myslím, že ti, kteří nás rozdělují, jsou právě
lidi, kteří tomu moc nerozumějí. Protože ať
někdo má canon, nebo nikon, neopravňuje
ho to být lepší, to je nesmysl. Vezměte si Jana
Saudka nebo Tarase Kuščynského, mistra
křehkého těla a duše. Ti si koupili jeden foťák,
jednu vývojku, zkusili jeden film a dělali to
celý život. Já sám dneska mám tři značky, se
kterými pracuji souběžně. Malá Fuji XT2, na
tu nedám dopustit, fullframe bezzrcadlovka
Sony A7 R2 a mám zrcadlovku Canon 6D, re-
portážní přístroj. A pak mám asi třicet redukcí
výměnných objektivů.

Které místa v Kolíně rád fotíte?
Asi nejraději to mám na náměstí. Odehrává se
tam život a to mám rád. Je to místo setkávání
lidí, ať už jsou to koncerty, různé akce. A když
už nic jiného, tak si člověk všímá architektury,
historie. Z dalších lokalit je to asi zálabská
Skála, výhled na řeku. A poslední rok fotím
téměř pořád na Bartolomějském návrší. Tam
fotila spousta fotografů, vstupovali jsme vzá-
jemně do určité konkurence. Sám jsem měl
potřebu udělat nějakou top fotku. Foto: Hana Morová

Chystáte nějakou výstavu?
Plánoval jsem tisky fotografií kolínských Náměstí. Tudy chodí fotograf nejraději, tady se odehrává život. Vždycky s foťákem, i kdyby šel jen na oběd
mistrů, které mám v archivu. Třeba fotky do své oblíbené restaurace Budvarka. Nejde spočítat, kolik na náměstí vyfotil akcí, muzikantů či krásných
Františka Krátkého nebo Jana Sklenáře, úsměvů a roztančených sukýnek mažoretek při mnoha ročnících Kmochova Kolína.
předsedy kolínského fotoklubu, který tvořil
v období kolem roku 1920. Pak fotky pana města. Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Ozvala teriéry zajímavých staveb. A z těch živých mě
Holečka, který mě učil, fotografie pana Lab- se spousta kamarádů a známých, kteří mi gra- samozřejmě zajímají lidé při jejich činnosti,
ského, Aleše Krause a další. Chtěl jsem je tulovali. A je příjemné, když mě lidé na ulici jak jde život.
představit a přidat k tomu staré fotografické zastavují a blahopřejí mi. Také mě potěšilo,
přístroje, aby to bylo koukatelné pro celou že jsem se mohl zapojit do focení historických A co ženy a fotografie?
rodinu. Mám jich asi dvě stě padesát, nejstarší památek na Kolínsku a Kutnohorsku. Z toho Rád bych si vyfotil motivové fotografie z dva-
je z roku 1890. Ale teď nemůžu, protože jsem se udělala výstava v opravdu excelentním pro- cátých let minulého století. Ženy, automobily,
za odměnu dostal výstavu svou (připravuje ji středí sedleckého chrámu. šály, klobouky… to se mi líbí. A samozřejmě
Regionální muzeum v Kolíně a město Kolín ženy v nezvyklém prostředí, zajímavém světle,
k životnímu jubileu Josefa Čáslavy – pozn. Je něco, co byste si chtěl ještě vyfotit? se zajímavými pohledy… to je prostě stále ote-
red.). Celý život jsem fotil, abych si na sebe vydělal, vřená studnice nápadů.
nebo jsem plnil požadavky zákazníků. Teď
Co vám v poslední době udělalo radost? konečně můžu fotit pro radost a můžu si plnit Hana Morová
Samozřejmě to ocenění, které jsem dostal od své sny a dělat, co chci já. Hodně mě baví in-
19