Page 16 - Zpravodaj_cervenec_2021

ROZHOVOR

NEJRADĚJI FOTÍM NA NÁMĚSTÍ, ODEHRÁVÁ SE TAM ŽIVOT

JOSEF ČÁSLAVA (74) je kolínský fotograf. Ateliér má ve Zlaté uličce. Během své profesní dráhy nafotil bez-
počet svateb, tanečních či fotografií na občanský průkaz, fotí i město a lidi v něm. Snímky jsou převážně do-
kumentárního charakteru, ale mají i výtvarný přesah, originální rukopis. V letošním roce získal jejich autor
Cenu města Kolína za celoživotní přínos. Čím si ji zasloužil? Poctivou prací, odvahou v podnikání, pozitivní
povahou i schopností nezbytnou pro dobrého fotografa: být na správném místě ve správný čas.

V kolika letech jste poprvé držel foťák v ruce? Takže focení bylo vaším koníčkem od dětství? jet vlastní fantazii, a takové zaměstnání jsem
Myslím, že někdy okolo deseti let. Byl to kodak Já jsem souběžně dělal ještě radiotechniku naštěstí našel. V Kolíně, v podniku služeb. Měl
boxík, taková malinkatá kostička jednodu- a chodil jsem amatérsky vysílat. Jako kluci jsem k dispozici dílnu, nový soustruh, nové
ché konstrukce. Maminka ho měla v sekre- jsme si dělali telefony, mikrofony, stavěli jsme vrtačky, brusky… Dělal jsem tam všechno, co
táři a nechtěla mi ho půjčovat, protože foťák si tranzistorová radia… bylo potřeba. Součástky i některé nástroje pro
v rodině se považoval za cennost. opraváře.
Máte sourozence?
A váš první vlastní fotoaparát? Měl jsem sestru. Ta letos bohužel na začátku A co fotografie, neztratila se z vašeho
Pionýr. Na něj jsem si vydělal tím, že jsem roku zemřela, covid zapracoval. Byla starší života?
sebral šrot. Tatínek se pak zlobil, že jsem mu o šest let. V dětství se točila hodně kolem mé Samozřejmě jsem stále fotografoval. Inten-
vyhodil všechny použitelné věci kovového maminky, okolo mě víc tatínek. Taky za mě zivně jsem se zabýval barevnou fotografií.
charakteru. žehlil spoustu věcí. Nepamatuju si, že bych První v Kolíně, kdo ji dělal, byl pan Ptáček
dostal pohlavek. Byl na mě hrozně hodný z laboratoře Draslovky. Mimo jiné spolupra-
Kdo vás přivedl k focení? a těšilo ho, že jsem měl zájem o techniku. coval i s Fotochemou z Hradce Králové, ty
První setkání, naťuknutí, bylo s kluky ze školy. jeho zkušenosti byly na maximální šíři. Vedle
Fotografování bylo mezi mými kamarády Věnoval jste se jí i později? něj jsme první barevné fotografie dělali já
oblíbeným zájmem. Ani nevím, zda to bylo Chtěl jsem. Zajímaly mě telekomunikace, ale a Vladimír Novák. Zájem o barevnou fotku ale
oblíbené mezi kamarádkami, ale ty se spíš ne- to by znamenalo jít do Brna na internát, kam rychle rostl a postupně se stala součástí běžné
chávaly fotit, což do sebe náramně pasovalo. mě tatínek nechtěl pustit. Proto jsme hledali nabídky. To bylo zhruba v osmdesátých letech.
A Jarda Kloudů byl mým vzorem, motivací. studijní obor tady a vybrali slaboproudou
Byl vždycky o krok napřed. Taky začínal pi- elektroniku. Jenže těsně před nástupem na- Mohl jste fotit na zakázku?
onýrem, pak si koupil ruský aparát ljubitěl, jednou to místo nebylo, důvody neznám. Tak Dělat pro lidi se mohlo, ale nesměl to být opa-
v překladu milovník. Já ho časem koupil taky, jsem se nakonec šel učit na obráběče kovů. kovaný proces. Pak ale začaly fungovat drobné
ale Jarda mně hned nato trumfnul flexaretem. Hledal jsem pak místo, kde bych mohl rozví- provozovny. V nich byla možnost pracovat

Foto: Hana Morová

Fotit interiéry budov je výzva. Fotograf musí být vybaven kvalitním objektivem, aby prostor dokázal celý zabrat a současně nedeformoval proporce. Také si musí
umět poradit se špatnými světelnými podmínkami. Příklad takhle náročné práce je například synagoga, kde aktuálně Josef Čáslava fotí jednu svou zakázku.
16