Page 21 - Zpravodaj_unor_2021
P. 21

PŘEDSTAVUJEME



       DO KOLÍNA UŽ NEPATŘÍM



          Alice  Nicholson,  rodným  jménem  So-
       molíková,  je  Kolíňačka  z  generace  dnešních
       třicátníků.  Pokud  ji  označíte  jako  světoob-
       čanku, bránit se nebude. Domluví se dokonale
       německy, a jak se na poradkyni v oblasti mul-
       tilingvismu patří, i celou řadou dalších jazyků.
       Může žít kdekoliv na světě a je si toho vědoma.
       Tahle  svoboda  a  neomezené  možnosti  jsou
       dědictvím vzdělaných lidí, kteří se narodili ve
       střední Evropě.
          Řadu  věcí  si  uvědomila  až  s  odstupem
       mnoha  let  a  tisíců  kilometrů.  „Tím,  že  jsem
       schopná  žít  všude,  jsem  se  připravila  o  pocit
       domova. Když přijedu do Kolína, vím, že už sem
       nepatřím. To, jaké se zde vedou hovory, jaká se
       probírají témata, mi nic neříká.“
          Byla šťastným dítětem. Jako její vrstevnice
       byla i ona mažoretkou a fanouškem Kmocho-
       vých Kolínů, chodila do Sokola, do skauta, na   Věčná  studentka,  řekli  byste  a  měli  byste   nových  zážitků  Mexika  –  Matacanes,  sestup
       dramatickou výchovu k Martině Longinové...   pravdu.  Nyní  studuje  už  druhý  magisterský   kaňonem průzračné horské řeky s vodopády,
       Díky  své  milované  učitelce  Věře  Motákové   obor  –  mezikulturní  management.  Při  škole   skákáním do hlubokých koryt, skluzy po skále,
       se začala učit německy. Němčina a touha být   a  práci  zvládá  ještě  sbírat  další  akreditace    slaňováním...
       učitelkou  ji  pak  už  nikdy  neopustily.  „Jsem   v  oborech  zaměřených  na  pedagogiku,  ale   Dnes má Alice přátele na mnoha místech
       vděčná  všem  svým  kolínským  němčinářkám,   třeba  i  na  genderovou  diverzitu  či  kulturní   světa.  U  nich  v  Sendražicích  žil  rok  na  vý-
       které mi daly výborné základy – Hovorková, Vo-  tlumočnictví.  V  blízké  době  by  ráda  stihla    měnném  pobytu  student  z  Thajska.  Mluví
       kálová, Bulíčková, Brzáková – jejich příjmení   i doktorát.              o něm jako o bratrovi. „Sestru“ z dob středo-
       si  pamatuji  dodnes,  stejně  jako  češtinářku   Už  víc  než  osm  let  působí  jako  lektorka   školských  studií  má  v  Německu,  navštěvují
       Podolákovou.“                        německého a českého jazyka na vysoké škole    se  dodnes.  Nemá  pocit  osamělosti.  Ráda  se
          Od základní školy věděla, jak chce žít – ne   a v integračních kurzech. V roce 2015, kdy mi-  dívá na bollywoodské filmy a možná proto se
       si o věcech jen číst, ale zažívat je a cestovat.   grační krize vrcholila, učila mládež z Afghánis-  jejím přítelem stal Ind žijící v Amsterodamu,
       Měla schopnost se prosadit a jít si za svým. Na   tánu číst a psát, pracovala i v azylovém domě   podobný  světoobčan  jako  ona.  Seznámili  se
       základní škole mohla jako stipendistka strávit   pro ženy. Ještě před třemi lety vodila uprchlíky   v Litvě, kde oba dočasně pobývali jako stážisté
       čtrnáct dní ve Vídni. I studium na gymnáziu    do divadla nebo ke koupání do Dunaje. Nyní   na ambasádách svých zemí.
       v Českém Brodě na rok přerušila, aby mohla   distančně  učí  německý  jazyk  Poláky,  Ameri-  Co  ji  čeká  v  budoucnu?  Mezi  jejími
       žít  na  výměnném  pobytu  v  Berlíně.  Později   čany  a  další  cizince,  kteří  do  země  přišli  za   přáními je hodně těch, která se týkají rozšíření
       trávila  každé  prázdniny  u  moře,  kde  se  jako   prací.  Bydlí  ve  Weidenu,  ale  pocit  domova   jazykových  dovedností;  sem  patří  i  studium
       animátorka CK Fischer starala o děti. Turecko,   nemá  ani  zde.  „Mám  jednu  opravdovou  ka-  holandštiny či vydání učebnice českého jazyka
       Španělsko,  Kréta,  Egypt  ...  a  pak  znovu  do   marádku, ale jinak se víc než s místními bavím    pro  cizince.  Ráda  by  se  naučila  na  piano
       Berlína na Erasmus.                  s cizinci.“                         a ukulele a oprášila své základy salsy. Nechce
          V Čechách strávila dobu nezbytně nutnou   Jakkoli je její život v Německu nabitý zku-  být vzdělanou intelektuálkou, spíš sní o tom,
       k  vystudování  češtiny  a  němčiny  na  Pedago-  šenostmi, zcela ho zastínil jediný rok strávený   že  bude  jednou  ženou  v  domácnosti  a  bude
       gické fakultě UK v Praze. Pak už se stěhovala   v  Mexiku.  Působila  jako  lektorka  v  němec-  s láskou vychovávat děti někde v Indii, Mexiku,
       do  německého  Řezna  za  studiem  slavistiky.   kém  kulturním  centru  v  Monterrey.  Učila   Německu,  Holandsku  nebo  kdekoliv  jinde...
                                            němčinu a její klientelou byla smetánka, která   Všechno je možné.
                                            chtěla odjet do Německa za prací – inženýři,   Do  Kolína  se  občas  na  skok  vrací.  Mrzí
                                            zubaři, doktoři, právníci, ale i rozmazlené děti   ji,  že  nevidí,  jak  vyrůstají  děti  její  sestry,  že
                                            boháčů.  800  vyučovacích  hodin  z  ní  udělalo   město už není městem jejího dětství. Nádraží,
                                            ostřílenou,   sebevědomou   profesionálku.   kde vystupuje z vlaku, je jiné, než ho znávala.
                                            Mexiko jí ale ukázalo i jiný rozměr života. Jak   Kam  zmizela  další  známá  místa,  která  by  ji
                                            je zde zvykem, spontánně ji na ulici oslovovali   vítala?  Kolín  se  mění  příliš  rychle.  Stále  si
                                            cizí muži a zvali ji na kávu. Díky příteli Carlo-  ovšem může půjčit klíče od židovského hřbi-
                                            sovi  se  velmi  rychle  naučila  španělsky,  často   tova, sednout si vzadu ke hrobům a být sama.
                                            byla hostem v rodinách, poznala mexický styl   „Nemyslete, že jsem z těch všech změn smutná.
                                            života  –  nešetřit  na  důchod,  žít  od  výplaty    Žasnu, jak se Kolín mění k lepšímu. Stává se
                                            k výplatě a užívat si zábavu každý den. Poznala   z něj den ode dne příjemnější místo pro život.
                                            místní  život  včetně  náboženských  rituálů    Také mám své tajemství. Pokud se chci ve vzpo-
                                            a  veselého  soužití  velkých  rodin.  Vstávaly  jí   mínkách přenést na místo, kde se je mi dobře
                                            vlasy z extrémně pálivého jídla, zažila střílení   a cítím se bezpečně, tak se vracím pod starou
                                            ve  vedlejší  ulici,  a  přestože  není  sportovní   rozkvetlou třešeň u nás v Sendražicích.“
                                            typ, vyzkoušela i jeden z největších adrenali-             Vladimír Sládek
                                                                                                                    21
   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25   26