Page 29 - Chytrý zpravodaj - Jemnice říjen 2021

Kámen č. 2 (1892) až do roku 2001
stál vpravo od silnice z Dačic do Jemnice
v poloze Katova louže. Toho roku se při
rekonstrukci silnice ztratil.
Co se stalo s Bártem? Podle Stanislava
Menšíka „Přítomní mladíka vzkřísili,
a zpět do Jemnice dovezli, kdež ve zbožném
a cnostném životě mnohá léta na živu
zostal, jsa od sousedů milován a vážen, an
každého od páchání zlých skutků varoval,
sebe sama za příklad dáveje“.
Tak údajně skončil poslední jemnický
kat. Lidé svého činu litovali, ale až
později. Do Jemnice pak žádný kat již
nechtěl jít a páni ho také nehledali. Bylo
pro ně výhodnější pozvat kata odjinud
a zaplatit mu, než vydržovat vlastního; mistr popravčí (kat) prý přijížděl ze Znojma. A tak
nejvíce na to doplatili ti, kteří ho utloukli. Když nyní bylo třeba napravit zlomeninu, léčit
lidi nebo dobytek, museli zavolat doktora ze zámku nebo z města a dobře mu zaplatit.
A protože v chudých chalupách nebylo nikdy dost peněz a bez nich doktoři léčit nechtěli,
pro mnohé to dopadlo zle. Teprve nyní si uvědomili, o co přišli. Napravit se to nijak nedalo,
a tak alespoň dlouho a v dobrém na kata vzpomínali. Tolik tedy pověst.
V této části je pověst nepřesná. V Jemnici později ve druhé polovině 18. století je
prameny doložen pohodný a kat Draxler. Jeho potomci pak byli již jen pohodní (pohodný,
též zvaný ras, byl příslušník již zaniklého řemesla, které spočívalo v likvidaci uhynulých
zvířat). Ale o tom až jindy.
František Kačenka

Stará a zaniklá řemesla v Jemnici – I. část

Pro začátek mého dnešního příspěvku bych chtěl volně navázat na jeden minulý článek,
který byl dříve také otištěn v JL. Pro ten tehdejší jsem použil název Dělnická ulice zvaná
„Kozí“, bylo to už před 9 lety. Popisuji v něm všeobecně charakter této ulice, a hlavně
řemesla a činnosti, která v ní už více jak před 100 lety prokazatelně existovala. Osobně se
musím přiznat, že historie mě zajímala takříkajíc odjakživa. V mládí jsem chodil hledat
často do přírody a do okolí hlavně v jarních měsících, kdy ještě nebylo všechno zarostlé
trávou nebo na polích plodinami. Bylo tehdy ještě málo nebo vůbec rozšířené hledání
pomocí tzv. detektorů kovů. Já osobně žádný přístroj nevlastním a nikdy jsem nevlastnil.
Nacházel jsem různé střepy většinou ze starých hliněných nádob, avšak také výjimečně
něco kovového. Z povrchových sběrů to také byly tři kusy unikátních pečetidel. O jednom

říjen 2021 / Jemnické listy / 29