Page 32 - Chytrý zpravodaj - Jemnice prosinec 2021

v roce 1877, druhorozený Alfons v roce 1883
a Alexander v roce 1890.
Markrabě Alexander Pallavicini většinu
roku pobýval ve Vídni. Byl uznávanou
osobností mezi literáty a umělci v Rakousku,
a zejména ve Vídni. Proslul svou dobročinností
a jako podporovatel vědy a umění. Po mnoho let
zastával pozici prezidenta Severní dráhy císaře
Ferdinanda. Jeho manželka si naopak oblíbila
Jemnici a na zdejším zámku s dětmi pobývala
od časného jara do pozdního podzimu.
Čas rychle utíkal a synové dospěli. Tragická
nehoda prvorozeného syna Karla, který
15. ledna 1900 zahynul při lovu na lišku v Anglii
po pádu z koně, úplně změnila život hraběnky.
S manželem se často dostávala do sporů a hádek,
a to i před služebnictvem. Ten proto z domu
„utíkal do lesa“. Říká se, že důvodem jeho
útěků nebyly jen hádky s manželkou a láska
k přírodě, ale také mladá hajná, která „pro jeho
novomanželé Alexander a Irma trápení měla více pochopení a dokázala ho
Pallavicini i utěšit“. A tak k trápení hraběnky kvůli smrti
syna přibyla žárlivost na mladou a krásnou
hajnou.
Horší bylo, že si o svém bolu neměla s kým popovídat. Služebné, ale ani ženy z Podolí
či města nerozuměly jejímu trápení pro ztrátu syna. Skoro každá z nich přišla o dítě, spíš
o více dětí, a každá z nich jejich smrt brala jako součást života. Mezi služebnými byla jedna,
kterou postihl podobný osud. Ta jí vyprávěla o kořenářce Špajglové. Hraběnka se zprvu
vzpírala, byť jen myšlenkou, setkat se s ní. Netrvalo to dlouho. Pak po služebné vzkázala,
že by se s kořenářkou ráda sešla. To se i stalo.
Zda bába Irmu léčila bylinami nebo si „jen povídaly“, věděly jen ony. Po několika
návštěvách se chování hraběnky vůči manželovi výrazně změnilo. Již to nabyla ta uslzená
hraběnka. Také zlost z tváře manžela zmizela. Po čase přestaly hádky a manželé se spolu
častěji ukazovali na veřejnosti. Markrabě omezil a pak úplně přestal navštěvovat krásnou
hajnou. Všechny tyto změny lidé přičítali kořenářce. Byli přesvědčeni, že hraběnce dala
škapulíř s kouzelnými bylinami, který ovlivňoval její i manželovo chování. Hraběnka na
Špajglovou nezapomněla. Čas od času ji pozvala na zámek a nikdy od ní neodcházela
s prázdnou.
Ze změny chování manželského páru měla užitek i Jemnice. Např. markrabě nechal
nedaleko od města postavit rodinnou hrobku, stavba začala v roce 1902 a hotova byla o dva
roky později. Tam byl pohřben syn Karel a z Vídně převezeny ostatky Alexandrových
rodičů. Později v ní byl pohřben i on sám a jeho manželka. V blízkosti kostela sv. Víta dala
Irma postavit dětskou opatrovnu, kterou pojmenovala Karolineum podle jména svého syna
32 / Jemnické listy / prosinec 2021