Page 31 - Chytrý zpravodaj - Jemnice prosinec 2021

lektvary skutečně pomáhaly. Čerstvě utržené byliny přikládala přímo na ránu, sušené různě
míchala a vařila z nich čaje, sirupy, nálevy, které nemocní pili. Vyráběla i různé masti.
Mnohým lidem pomohla od mnohých neduhů a nemocí. Ale v zájmu objektivity je nutné
podotknout, že ne vždy se jí podařilo nemocného vyléčit. Byly to však většinou takové
případy, kdy nedokázal pomoci ani doktor z města.
O léčitelkách panovalo přesvědčení, že mají nadpřirozenou moc a schopnosti. Řada
lidí proto věřila, že Špajglová čaruje. A ta tomu vydatně napomáhala. Častokrát chodívala
i o půlnoci do lesa pro léčivé bylinky, které pak sušila na zahradě. Některé druhy, jako
např. „opich“ (libeček lékařský), „šlakový kořen“ (čemeřici), pelyněk (vostropec), mátu
peprnou aj. pěstovala na zahrádce pod okny. Měla “verbář”(lidově „herbář“), knihu, kde
byly zapsány různé rady a kouzelná zaříkávadla a do které se nesměl nikdo, ani její muž,
nikdy podívat. Uměla si ale rozšířit své výtečné znalosti léčivých účinků bylinek sama.
Kateřina se narodila v Podolí č. 75 dne 6. 11. 1824 manželům Antonínu a Elišce
Jánským. Provdala se za Franze Speigla z Jiratic (Franz * 1820 Jiratice). Jedni říkají, že
spolu měli dceru Marii, která zemřela mladá, a Kateřina její smrt těžce nesla. Proto např.
odmítala provádět potraty. Další říkají, že děti neměla a šlo o Marii (* 1867), Kateřininu
neteř, dceru mladšího bratra Franze Pavla Speigla (*1830 Jiratice) a jeho manželky Jany,
který se rovněž přiženil do Podolí. Jeho rodina byla známá tím, že věřili tomu, že u nich
na zahradě je zakopán poklad či přesněji řečeno, že tam byla zakopána vojenská pokladna
s penězi na vydržování žoldnéřského vojska. Několikrát prokopali celou zahradu a kopali
také ve stodole. Štěstí se ale na ně neusmálo. Nic nenašli.
Špajglová léčila bylinkami, radou, slovem. Měla dar výřečnosti, který jí při „léčení“
hodně pomáhal. „Léčit“ začala až tehdy, když vyzvěděla, co potřebovala. V řadě případů
dokázala již z prvního rozhovoru odhalit příčinu „nemoci“. Z vyprávění znala řadu příběhů
místních děvčat, která se zamilovala a jejichž láska nebyla opětována. Přicházely k ní
s prosbou, aby jim milého „přičarovala“. Dokázala dát dva mladé lidi dohromady, ale jen
v případě, že šlo o svobodné. Bylinky na přičarování milého zde většinou nepomáhaly.
Někdy pomohla rada, jindy ale každá rada byla drahá. Proto jí děvčata neříkala bába
Špajglová, ale Poradová.
Kořenářka Špajglová pomohla mnoha lidem, a přesto byla chudá. Jinak tomu nemohlo
být, protože léčila chudé. Většina z příchozích, když přišli „na radu“, slibovala hory doly,
když jim pomůže. Jen se jim ulevilo, s odměnou (darem) nespěchali. Výjimku tvořila
jemnická hraběnka Irma Pallavicini. Irma byla dvorní dámou císařovny a královny, dcerou
c. k. tajného rady hraběte Kolomána Szechenyi a hraběnky Karolíny, rozené hraběnky von
Grünne. Podle dvořanů to byla velice pěkná žena, ale měla v sobě „horkou maďarskou
krev“. Císařovna byla s jejími službami spokojená. Rozhodla se proto „dobře ji provdat“.
Za manžela vybrala Alexandera Pallaviciniho, důstojníka c. k. armády. Narodil se 6. května
1853 ve městě Szeged. V roce 1875 převzal po zemřelém otci fideikomis Mindszent, panství
Jemnici a palác ve Vídni. O rok později v roce 1876 pojal za manželku 21letou hraběnku
Irmu Széchényi von Sálvár-Felsövidék.
Nešlo o sňatek „z lásky“, ale o „sňatek z povinnosti“. Tomu také odpovídalo jeho
počáteční chování k manželce. Měl rád přírodu a hony. Většinu volného času netrávil
s manželkou, ale v lese. Narodili se jim tři synové. První Carl Alfons Maria se narodil
prosinec 2021 / Jemnické listy / 31