Page 33 - Chytrý zpravodaj - Jemnice prosinec 2021

Karla. Markrabě ve spolupráci s místními učiteli vybíral nadané žáky, které na své náklady
nechal vystudovat ve Vídni, a pak je bral do úřadu jako své úředníky.
Změn v rodině Pallavicini si všiml i ruský velkoknížete Nikolaj Nikolajevič (někdy
nesprávně Ivanovič), pozdější vrchní velitele ruské armády a bratranec (někdy uváděn
nesprávně jako strýc) posledního cara Mikuláše II., který do Jemnice jezdil na hony.
Nikolaj se v dubnu 1907 oženil s princeznou Anastázií Černohorskou. Jejich manželství
bylo velmi šťastné, ale bezdětné. Vyprávění markraběnky o kořenářce ho tak zaujalo, že
při svém pobytu v Jemnici projevil zájem
se s ní setkat.
Sešli se spolu na zámku. Oba dobře
znali německy, a tak dlouho spolu hovořili
bez přítomnosti tlumočníka. O čem, to
nikdo nevěděl. Jen jedno kníže prozradil,
že když se jí ptal, jestli bude válka, ona mu
prý odpověděla: „Holoubku, už brzy bude
zlá vojna. Ešče, že se í nedočkám. Příde,
až umřu. A to už nebude dlouho trvat“.
Bába Špajglová zemřela 19. března
1914 ve věku nedožitých 90 let. Hraběnka
jí vystrojila krásný pohřeb. Rozloučit se
s ní přišlo mnoho lidí z města i Podolí.
A hraběnka o její smrti napsala zprávu
i ruskému velkoknížeti. Oba čekali,
zda se její předpověď vyplní. Bohužel,
velkoknížete Nikolaj Nikolajevič Romanov Špajglová měla pravdu. Dne 28. června
(zdroj Wikipedie) 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na
Františka Ferdinanda d’Este, arcivévodu
a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát se stal jednou z příčin zahájení velké
(I. světové) války. Rusko do ní vstoupilo na straně Británie a Francie. Car učinil toto
rozhodnutí i přes úpěnlivé prosby velkoknížete Nikolaje, aby tak nečinil. Od války ho
odrazoval i mnich Rasputin, který měl velký vliv na carský pár. Oba předvídali, že z tohoto
boje vyjde Rusko jako poražené, avšak Mikuláš II. je odmítal poslouchat. Velkokníže
Nikolaj Nikolajevič byl od roku 1914 do srpna 1915 nejvyšším velitelem ruské armády.
Prý proto, že mu scházela dostatečná vojenská odborná průprava a praxe, ruská vojska pod
jeho velením utrpěla četné ztráty, car ho odvolal a ujal se velení sám. Skutečnost byla trochu
jiná. Rusko mělo vojáky, ale nemělo pro ně zbraně a střelivo.
Hraběnka Irma Pallavicini zemřela dne 7. října 1932 v 78 letech na zámku v Jemnici.
Poslední rozloučení se zesnulou se konalo 10. října 1932 ve 14 hodin na zámku a následně
ve farním kostele v Jemnici.
Tolik tedy vyprávění o bábě Špajglové. Je na každém, čemu kdo bude věřit, a čemu
nikoliv.
JUDr. František Kačenka

prosinec 2021 / Jemnické listy / 33