Page 20 - Chytrý Zpravodaj - Lukovský-zpravodaj-3-2020

na otevřenou krajinu, rozprostírající se do daleka, se zastavil.

Tato slavnost měla zdůraznit, že od tohoto dne se všechna půda, kdysi zcizená lidu,
pracujícímu na této půdě, byla mu opět vrácena podle zásady, že půda patří těm, kte-
ří na ní pracují. Pak následovaly dny a měsíce, kdy se prohlášení pronesená na této
slavnosti, spolu s rozhodnutími národního výboru a rolnické komise měla stát skutkem.
Přikročilo se k parcelačnímu řízení veškeré konfiskované půdy a jejího přidělování ža-
datelům, především z řad rolníků a drobných zemědělců. Velká část pozemků, především
v trati Hradská a na loukách pod cestou k Bezedníku, byla určena pro stavební místa
drobných žadatelů a na zahrady pro ty žadatele, kteří u svých domů neměli žádný poze-
mek, mimo vlastní parcely s pouhou zástavbou, jako tomu bylo např. u Aloise Klačánka
na Pivovaře č. 50 nebo Alberta Žákovského č. 107, ale také v jiných případech.

Závěrem všech těchto jednání, organizačních příprav, několika veřejných schůzí a čet-
ných usnesení byla slavnostní schůze ve vyzdobeném sále na Pivovaře...

Kroniku zapůjčil: Ing. Ladislav Plšek, připravil: M. L.

Tímto končí dlouhé vyprávění Rudolfa Matouše o naší obci v souvislosti se zemědělstvím od středověku do konce válečného
období. V budoucnu budeme pokračovat dále v Kronice JZD Podhoran, abychom přiblížili mladším občanům a připomněli-
pamětníkům období od 50. do 80. let minulého století.

75. VÝROČÍ

OSVOBOZENÍ LUKOVA

P řed 75 lety skončil jeden z nejkrutějších a nejrozsáh-

lejších vojenských konfliktů. A právě pro Lukov to byl
5. květen 1945, kdy nás osvobodila 1. čsl. jednot-
ka armádního sboru v SSSR, které velel Ludvík Svoboda. Jak
vojska postupovala a jak vyháněla neměcké jednotky z úze-
mí naší obce, Vám přiblíží úryvek z knihy „Poslední výstřely“.

Po změně sestavy 1. čs. brigády násled- Lukovu. Tuto obec si
kem zasazení prvosledových sil v Ka- však ustupující části
šavě obnovili vojáci úderného pra- německé 15. pěší di-
poru (a patrně i trestní roty přidělené vize vybraly za opěrný
brigádě) postup ve směru na Fryšták. bod své obrany a ze
V 11.30 dosáhlo čelo brigády rozcestí zdejších výhodných
severně Velíkové, jež ležela jižně od sil- pozic hodlaly zasta-
nice. Očitý svědek uvedl, „že první pát- vit či zbrzdit nástup
rač, který byl spatřen na Velíkové jako Čechoslováků. Počá-
posel brzkého konce války, byl jezdec tek posledních dra-
na bílém koni. Ostatní vojáci, jak za ním matických okamžiků
přicházeli po skupinách i jednotlivě, německé okupace Lu- • Pohřeb neznámého vojína v Lukově, který padl při osvobozování
Lukova v oblasti Košařice.
vystupovali z lesa, nebo postupovali kova popsal kronikář
po kraji silnice od Hrobic. Zastavili se takto: „Už během dopoledne bylo slyšet obranu do hloubky i šířky na vhodných
u kříže k odpočinku a očekávali polní dělostřelectvo a detonace... Před poled- a krytých místech východního okraje
kuchyň. Zatím několik velíkovských ob- nem projížděly Lukovem první ustupují- obce: Těžké kulomety se nacházely na
čanů přinášelo pro vojáky jídlo, vodu cí rozptýlené německé skupiny směrem svazích na severních a severovýchod-
a jiné osvěžení (Pamětní kniha obce Lu- od Kašavy a Velíkové. V poledne přitáhla ních okrajích, odkud svou palbou moh-
kov). Pátrači pokračovali až k okraji lesa odtud do Lukova obrněná auta a tanky. ly ovládat silnici v úseku od východních
zvaného Košařice, odkud se jim naskytl Němci zaujali palebná postavení na vý- okrajů obce až k místu, kde se silnice
volný výhled ke kilometr vzdálenému chodním okraji obce a rozestavili svou na okraji lesa rozdvojovala na Kašavu

20