Page 14 - Chytrý zpravodaj - Husinec 02/2022
P. 14

OR                                                                         jako mladý člověk toho mnoho na práci
                                                                                 (smích). Dá se říci, že jsem do japon-
      V                                                                          štiny  skutečně  pronikl až  v  roce 1967,
                                                                                 kdy jsem přerušil pražská studia a odjel
      ZHO                                                                        na intenzivní kurz na křesťanskou uni-
                                                                                 verzitu ICU přímo v Japonsku. Dokonce

      O                                                                          se podařilo zařídit výměnný pobyt, tak-
                                                                                 že jsem mohl bydlet v japonské rodině.
      R                                                                          • Jaké to bylo vrátit se po roce stráve-
                                                                                 ném v Japonsku domů, do socialistické
         je  vždy možné  nakoupit  nakládanou  Myslím, že to pramení v  tom, že se  šedi?
         zeleninu a cukroviny z místního kraje.  v Japonsku nikdy nepěstovala filozofie,  Já jsem z Japonska přijel v červenci 1968
         Japonské potraviny jsou velice nápa-  abstrakce, něco, kde by člověk hledal  a přijel jsem za rodiči, kteří byli tehdy
         dité a zdravé, a Japonci se tak dožívají  druhotný význam. Japonec je tedy tvor  ve Švýcarsku. Říkali mi, že tam mohu
         vysokého věku. Zároveň jsou Japonci  lineární. Dá se říci, že japonský humor  zůstat s  nimi, ale mně už se po roce
         ohromně technicky schopní a dovedou  je více prvoplánový až dětinský. Když se  pryč chtělo jet domů do Čech za přáteli.
         tento talent uplatnit v zemědělství. Pro-  díváte na televizi, tak tam vše bliká, všu-  A tak jsem si 20. srpna 1968 koupil lís-
         to v Japonsku můžete vidět soběstačné  de pobíhají panáčkové. Co Japonci umí,
         farmáře vybavené malými kvalitními  jsou  karikatury,  manga  apod.,  v  tom
         zemědělskými stroji, které umí napří-  jsou skutečně mistři.
         klad sázet rýži.                    • Jak se promítá Japonsko ve vašem
         • Co bychom se mohli naučit od Japon-  každodenním životě? Ovlivnilo Japon-
         ců a naopak?                        sko  přípravu jídla,  interiér,  dekorace
         Od Japonců bychom se mohli naučit  v bytě, odívání?
         více zodpovědnosti. Kdybychom měli  Z  dekorací máme doma kakemona
         stejný vztah k práci jako oni, přineslo by  (vertikální svitkové obrazy, pozn, red.)
         to mnoho dobrého. Japonci jsou poctiví,  Můj syn byl též v Japonsku, kde studo-
         milí a pracovití.  To, co by jim prospělo  val kaligrafii u paní profesorky, mistry-
         jako inspirace z Čech, by nejspíš mělo  ně tohoto oboru, která nám kakemona
         za následek ohrožení celého Japonska,  darovala.  Samozřejmě máme moc rádi
         a to je schopnost improvizace, individu-  japonskou kuchyni – suši, japonské po-
         ální řešení. V Japonsku funguje základní  lévky misoshiru, tofu, sypání na rýži,
         princip, že každý něco dělá a má vlastní  nudlové polévky rámen, atd.
         odpovědnost. A to je to nejtěžší, protože  • Jak jste začal studovat japonštinu a co
         musíte splnit váš díl, ale zároveň nesmí-  studium obnášelo?
         te zasáhnout díl někoho jiného. Pro není  Moje maminka se učila japonsky a cho-
         možné v Japonsku něco rychle vyřídit,  dili k nám domů první japonští studen-  tek na vlak s tím, že příští den pojedu.
         protože nemůžete zkrátka někoho pře-  ti. Já jsem japonštinu studoval na FFUK  V noci pak volali přátelé mému otci, ať
         skočit.                             v Praze, ale šlo mi to celkem těžko, dost  v žádném případě nejezdím, že nás ob-
            Co mají Japonci společného s námi,  jsem s tím bojoval. Náš pan profesor byl  sadili Rusové.
         je cit pro hudbu a to, že se sami považují  moc milý člověk, učili jsme se v přítmí   Štěstí bylo, že na univerzitě v Cury-
         za malý národ.                      barokního paláce v Celetné, ale ty znaky  chu právě otevírali na podzim japanolo-
   14    • Jak je to s japonským humorem?    mi moc do hlavy nešly, protože jsem měl  gii, a tak jsem byl přijat do druhého roč-
   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19