Page 27 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice 01 2022

trávy, třetí rok pastva), původně zavedené jako obrana proti mokru, se tehdy stalo základem
hospodářského povznesení obce.
Ale Kubala sám jako by byl zlým osudem pronásledován. Sotva si částečně svůj statek
zvelebil a překonal všechny počáteční problémy, přišla v srpnu 1880 po několikadenních
vydatných deštích povodeň, která zničila veškerou úrodu. Napáchala nejen v obci obrovské
škody.
Roky 1879 a 1880 byly roky největšího vypětí Kubalovy energie za dobu jeho veřejné
činnosti. Jednak následkem kandidatury do říšské rady a jednak v Paskovském hospodářském
spolku, kterému hrozil zánik. Jakým úsilím se mu podařilo v té době založit s nepatrnou
a nedostatečnou podporou zemského sněmu hospodářskou školu v Místku, dovedeme si dnes
představit jen stěží.
V roce 1886 přišla další rána. Požár zničil starobylé fojtství, i s tehdy velmi moderními
stájemi. Pojišťovna nechtěla vyplatit pojistku, pokud nebudou vystavěny nové budovy.
Zadlužený Kubala nemohl bez finančních prostředků začít stavět. Vzchopil se však a budovy
postavil.
Byl však nucen zadlužit se takovým způsobem, že situace vyústila až do exekuce a následného
prodeje statku.

Politická činnost

Ludvík Kubala se v 80. letech zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských
volbách 15. května 1880, ve věku pouhých 32 let, byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde
zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Moravská Ostrava, Místek a Frenštát pod Radhoštěm.
V roce 1880 je označován za českého národního kandidáta (Moravská národní strana,
staročeská).
V době voleb byl již Kubala znám po celé Moravě jako pokrokový selský radikál. Jeho
kandidatura byla proto přijímána na národních vedoucích místech s velkými rozpaky.
Je však zřejmé, že Kubala se těšil ve svém okrese neomezené důvěře, což potvrdily právě
doplňovací volby do zemského sněmu v roce 1880. Byl tehdy zvolen takřka jednomyslně,
a to 74 hlasy proti třem. Úsměvné je, že dva z těch tří hlasů proti byly z jeho rodných Fryčovic.
Na zemském sněmu v Brně patřil k nejpracovitějším poslancům. Byl jako člen
národohospodářského výboru zpravodajem ve věci návrhu na reorganizaci rolnických škol
(23. 6. 1880). Tehdy žádal, aby rolnické školy na Moravě, počtem 6, byly převzaty do správy
zemské, což bylo schváleno.
Vystupoval proti tehdy zvažovanému zkrácení školní docházky. Obecné vzdělání
považoval za mimořádně přínosné, neboť dle něj rozšiřuje výrobu a příjmy země. „Zkrátiti
školství národní znamenalo by úpadek duševní a hmotný v budoucnosti."

Hospodářský pád

I když veřejná činnost pohltila velkou část jeho jmění a i když právě v této oblasti mohl

opatrněji hospodařit, nelze nevidět, že velkou část svého jmění ztratil vlivem neúrodných let.
Jeho zkázu dovršil katastrofální pokles cen zemědělských výrobků v roce 1884, kdy např. cena

FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ č. 1/2022 27