Page 24 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice 01 2022

Ludvík Kubala – slavný fojt z Fryčovic

Mnozí z vás si jistě vzpomínají na články Jaromíra Kubláka týkající se historie naší obce,
které pravidelně vycházely ve Fryčovickém zpravodaji v letech 2006–2014. Veškeré informace
v těchto článcích obsažené vycházejí z Kroniky věků, kterou zpracoval otec pana Kubláka – také
Jaromír Kublák. Jen díky tomu, že dlouhé roky trávil studiem listin v archivech v Místku, Opavě,
Olomouci, Kroměříži a Brně, dnes máme alespoň částečnou představu o tom, jak vypadala
nejstarší historie Fryčovic. Stará obecní kronika totiž shořela při požáru fojtství v roce 1886.
Kniha Historie obce Fryčovice 1267–2017, která vyšla v roce 2017, pak již převážně čerpá,
pokud jde o nejstarší historii, výlučně z článků Jaromíra Kubláka.

Nicméně mimo výše zmíněné pan Kublák sepsal ještě několik článků a s některými z nich
bych vás rád postupně v následujících zpravodajích seznámil.

Koho se tento příspěvek bude týkat, jste si přečetli již v nadpisu. Kým dotyčný byl a o co
usiloval, si můžete přečíst na následujících řádcích.

Ludvík Kubala – základní přehled

Narození: 20. 6. 1847, Fryčovice, Rakouské císařství
Úmrtí: 14. 4. 1905, Budapešť, Rakousko-Uhersko
Starosta Fryčovic: 1876–1879
Poslanec Moravského zemského sněmu: 1880–1884

Stručný úvod

Jméno Ludvíka Kubaly je spojeno jak
s hospodářskými, tak i politickými dějinami selského lidu
na Moravě. Jednalo se o výraznou osobnost, jejíž význam
v řadě oblastí přesáhl hranice regionu. Na jeho práci
a památku se zapomíná i v jeho rodném kraji zcela
neprávem. Svoji silnou individualitou narážel příliš často
na konzervativní síly a bohužel své spory nemohl
dobojovat. Smutný osud postihl Ludvíka Kubalu,
posledního držitele fojtství ve Fryčovicích z Kubalova
rodu, šiřitele zemědělského pokroku, buditele selského lidu
a poslance Moravského zemského sněmu, oddaného
stoupence prof. Jana Rudolfa Demla (rakouský pedagog,
propagátor rolnického školství a politik české národnosti z Moravy; poslanec Moravského
zemského sněmu 1867–1878). Odešel po ztrátě otcovského statku (v roce 1887) z rodného kraje
v poměrně mladém věku 39 let a dal se na svízelnou pouť chudého českého vynálezce. Poutník
nedošel – zemřel po dvacetiletém putování v Budapešti.

FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ č. 1/2022 24