Page 26 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice 01 2022

Jeho politické a hospodářské začátky

Ludvík Kubala upřímně usiloval o vzdělání a pokrok venkova, a to zcela nekompromisně.
Tím si získal mnoho nepřátel. Nebyl z těch, kdo rozumí kompromisům a vyhýbají se střetům.
V jedné novinářské polemice napsal, že na odpověď je vždy štědrý.
Usiloval o vybudování samostatné stavovské organizace zemědělské. Jako dvacetičtyřletý
mladý sedlák mluvil 27. srpna 1871 v Příboře před 10.000 lidmi, proč je nutno, aby se moravští
sedláci organizovali ve svém hospodářském spolku.
Největší důraz však kladl vždy na zvyšování vzdělávání. Často opakoval okřídlené heslo:
Dejte sedlákovi vzdělání a on si pomůže sám!
Mnoho energie vynaložil v boji proti alkoholismu. Spolu s Dr. Chleborádem, zakladatelem
dělnických konzumních družstev, řešil i jiné sociální problémy, jako např. otázku chudinskou
a úrazového pojištění dělnického.

Od mládí vynálezce a organizátor

Zemědělství bylo v jeho mladých letech ve velkém úpadku, neboť sedláci se věnovali
formanství, jež bylo velmi dobře placeno – vozili materiál při stavbě železničních tratí a továren.
Povoznictví jim poskytovalo snadnější výdělek, jehož se jim prostřednictvím jejich půdy
nedostávalo.
Kubala byl člověk neobyčejně pracovitý a průbojný. Jako vynikající řečník upoutával svými
názory, pronášenými v zemském sněmu. V roce 1876 uspořádal první hospodářskou výstavu
v Místku, pak tam založil zimní hospodářskou školu, jež byla tehdy první školou toho druhu
ve střední Evropě. Roku 1881 zřídil na fryčovickém fojtství vlastní strojní mlékárnu, jednu
z prvních strojních mlékáren na Moravě. Měla dvě prodejny – ve Vítkovicích a v Moravské
Ostravě. Dokonce zasílal máslo a sýry až do Vídně. Při svých rozsáhlých aktivitách si vždy našel
čas, aby přemýšlel nad tím, jak zdokonalit topení uhlím v kamnech, které se tehdy ve větší míře
začínalo užívat. Tak zdokonalil pokojová kamna a vynalezl bezdýmné topení.

Jak hospodařil na svém

Jeho vlastní začátky nebyly nijak růžové. Je pravdou, že dědičné fryčovické fojtství čítalo
na 500 měr zemědělské půdy a že i jeho žena Terezie, rozená Zlá, s níž se v roce 1871 oženil,
zdědila stejně velké fojtství v Palkovicích. Usedlost, kterou Kubala převzal, však byla dosti
zanedbaná. Uvážíme-li, že měl vyplácet osm sourozenců a za fojtství v Palkovicích zaplatit
10.000 zlatých, je jasné, že tyto částky stěží mohl uhradit. Vždyť cena stoměřicového gruntu
nepřevyšovala tehdy částku 2.000 zlatých.
Zvelebování statku si však vyžádalo nové investice a další úvěry. Veřejná činnost jej
odváděla od osobního dohledu na statku a zároveň vyžadovala značné finanční prostředky.
Postupem času Kubala přebudoval svůj fryčovický statek na vzorný objekt, jemuž široko daleko
nebylo rovno. Po několika zklamáních se naučil také čelit záludům zdejšího klimatu. Jím

zavedené tzv. pohyblivé lukařství čili jetelotravní „úhoření“ (první rok sklizeň jetele, druhý rok

FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ č. 1/2022 26