Page 25 - Chytrý zpravodaj - Fryčovice 01 2022

Životopisná data – počátky veřejné činnosti

Pocházel z rodu Kubalů, kteří po několik generací zastávali úřad dědičného rychtáře (fojta)
ve Fryčovicích. Prvním z nich byl Jiří Kubala (nar. roku 1604), připomínaný v této funkci
v letech 1680–1682.
Ludvík Kubala pocházel z devíti dětí. Jeho otcem byl fryčovický fojt František Kubala
(nar. roku 1822), matkou Monika, která pocházela z Olomouce, z mlynářského rodu Meitnerů.
Otec mu brzy zemřel, k ovdovělé matce se přiženil Filip Měrka.
V mládí vyrůstal Ludvík u svého dědečka z matčiny strany v Liboši u Olomouce, kde také
navštěvoval obecnou školu a následně pak i jeden rok hlavní školu v Olomouci. Vysledovat,
jakým způsobem probíhalo jeho další sebevzdělávání a život krok za krokem, není možné
z důvodu nedostatku historických pramenů. Jeho bohatou knihovnu, korespondenci i početné
sbírky písemností, včetně staré obecní kroniky fryčovické zničil oheň při požáru fojtství v roce
1886. Jeho život lze tedy částečně rekonstruovat díky kusým protokolům společností a zemského
sněmu, z novinářských zpráv o jeho činnosti, četných polemik a konečně také tiskem vydaných
projevů.
Veřejné činnosti ve Fryčovicích se začal věnovat od roku 1869, kdy byl ve 22 letech zvolen
do obecního výboru a o několik let později, roku 1876 se stává starostou. Jako starosta obce měl
s občany značné problémy a jeho práce rozhodně nebyla záviděníhodná. Jeden z dlouholetých
pokladníků obce, pan Hajný, k tomu později svému strýci vyprávěl: „On to Kubala, když jsme
tenkráte jednali o tom a o tom, chtěl takhle. Ale my jsme to udělali tak, protože 17 hlav má více
rozumu než jedna.“ Tak proti vůli starosty nebyla řada jeho plánů vůbec uskutečněna. Nicméně
právě z jeho iniciativy došlo v roce 1870 ve Fryčovicích k postavení nové školní budovy. Zřídit
nechal také obecní silnici středem vesnice. Hned roku 1869 – po svém zvolení do obecního
výboru – založil ve Fryčovicích rolnickou záložnu fryčovicko-ptáčnickou, první toho druhu
na tehdejší severovýchodní Moravě. Byl zvolen jejím předsedou. Jako předseda okresního
silničního výboru zajistil zřízení okresní silnice z Rychaltic přes Fryčovice do Brušperka.
V roce 1876 přijal předsednictví v místní školní radě a vnesl do ní živý ruch. Hned za první
rok jeho působení bylo pokutováno 164 z 280 dětí pro „nepořádnou“ docházku do školy.
Poněvadž tento postup narazil pravděpodobně na odpor rodičů, byla rok na to volena jiná cesta
a pilné děti začaly být odměňovány za dobrou docházku do školy. Aby děti nezanedbávaly školní
vyučování pro ranní pasení krav, zavedl vyučování od deseti hodin dopoledne, jen aby docházka
do školy mohla být co nejlepší. Vzdělání pokládal za předpoklad zlepšení lidí na venkově.
V jedné sněmovní řeči o několik málo let později uvedl, že národ, který má školy,
má i budoucnost. Uskutečňování řádné školní docházky naráželo i v jeho rodné obci
na překážky takřka nepřekonatelné, zvláště proto, že konzervativní občané svorně všechny
reformy odmítali. Kubala, vida svou bezmocnost vůči tomu, se předsednictví v místní školní radě
raději vzdal. Píše o tom v roce 1880 tehdejší učitel Kaupa ve školní kronice: „Tento /Kubala/
však vida, že kromě Fr. Měrky, svého strýce, z ostatních členů žádný stejného s ním oproti
zdejšímu učitelstvu směřujícího smýšlení není a on tak o mnohým později snad obmyšleným toho
ducha znějícím návrhem by neprorazil, raději se co člen řečené školní rady vzdal.“ Brzy na to

vzdal i starostování v obci.

FRYČOVICKÝ ZPRAVODAJ č. 1/2022 25