Page 20 - Chytrý zpravodaj - Broumov 02/2025

Různé

Broumovský stacionář dovršil první rok existence

Broumovské Centrum denních služeb Stěnava, místními projekt, při kterém stacionář navštěvují studenti gymná-
nazývané „stacionář“, dovršilo první rok existence. Přišel zia. Mezi akce, na které se uživatelé Stěnavy těší nejvíc,
tedy čas na malé bilancování. patří výlety do batňovické hospůdky U Bulánka, kde
se jednou za čtvrt roku konají speciální gastronomické
hody (a zvládají to i vozíčkáři). Velkým přínosem se sta-
ly pravidelné návštěvy pana Jiřího Tille a Jitky Berkové,
kteří s klienty procvičovali jemnou motoriku, podle
starých technik pletli náramky nebo s hosty sdíleli své
zkušenosti z cest po celém světě. Není od věci zmínit, že
klienti pro Jirku s Jitkou secvičili sestavu s hudebním
doprovodem jako poděkování za jejich návštěvy a per-
manentní ochotu.

Na začátku projektu, který vznikl díky iniciativě vedoucí
Pečovatelské služby Beaty Hovorkové a ředitelky Centra
sociálních služeb Naděje Broumov Evy Kašparové, stála
touha vyplnit pomyslný prostor mezi Pečovatelskou služ-
bou a Domem pro seniory. Nabídnout pomoc rodinám,
pro které se péče o blízké stala obtížně zvladatelná a díky
místu jako je stacionář měli možnost získat více času pro
sebe. Vědělo se, že potenciálních klientů je v Broumově
dost, i přesto šlo o velký krok do neznáma. Bude o danou
službu nakonec opravdu zájem a podaří se pracovníkům
Centra vytvořit pro klienty adekvátní zázemí s odpovída-
jícím programem?
Při hledání odpovědí na tyto otázky bylo nasnadě oslovit
přímo uživatele Stěnavy. Ti reagovali ve všech případech
ochotně a zcela výmluvně. „Pobyt ve stacionáři mi přináší
jenom radost, získal jsem zde kamarády a pokaždé je tu ve-
selá nálada“, sdělil své pocity Jirka. „Baví mě, že zde pořád
něco vyrábíme“, přidala se Drahomíra a paní Věra ji hned
doplnila: „Já mám ráda společnost a jelikož jsem doma
sama, jsem vděčná, že přijdu mezi lidi, můžu si popovídat
a vypít si dobrou kávu. O samotě doma mi káva vůbec ne-
chutná.“ Rozpovídala se i paní Anděla: „Ještě jsem se ve
svém životě nesetkala s takovou ochotou, srdečností a péčí.
Užívám si společné aktivity, které jsou určené ke zlepšo-
vání paměti a slovního vyjadřování. Jsme tu všichni jako
jedna rodina.“ Obyčejně si popovídat
Práce, která má smysl Kapacity stacionáře jsou nyní takřka vyčerpány.
Slova o rodinném prostředí potvrzují i pečovatelky, Uživatelů se během prvních 12 měsíců nakupilo několik
a dodávají: „Pro nás jsou největším pohlazením na duši roz- desítek a zájem o službu nijak neupadá. Lze tedy napsat,
zářené oči klientů, jejich chuť a elán učit se novým věcem. že se původní záměr daří plnit. Jak s úsměvem dodává
U mnohých sledujeme velký posun v komunikaci a sebe- Beata Hovorková: „Dnes už nechápu, jak jsme mohli bez
obsluze. Ze začátku byli někteří hosté zdrženliví a málo stacionáře fungovat.“ Zdá se přitom, že jednou z hlavních
sdílní. Postupně se uvolnili a rozpovídali. I díky tomu věří- radostí klientů je zdánlivě prostá možnost s ostatními
me, že má naše práce ve stacionáři smysl.“ zasednout u jednoho stolu a jen tak si povídat. Sdílet
vzájemnou přítomnost a nebýt sami. Zázemí k tomu mají
Během roku ve stacionáři proběhlo několik desítek akcí. ideální. Pečovatelky Jana Röselová, Andrea Středová
Zazpívaly zde děti z mateřské školy, s komponovaným a Blanka Prázová se starají nejen o každodenní program,
programem dvakrát vystoupil pan Karel Valeš, paní Jitka ale hlavně o příjemnou, klidnou a radostnou nála-
Málková pomohla klientům upéct výborné chodské koláče du. Situace, kdy se z prostor Centra, které je umístěno
podle rodinného receptu, velmi oblíbené byly psí návštěvy v domu Pečovatelské služby, ozývá hlasitý smích, není
a odlehčená forma canisterapie. Samozřejmostí jsou tema- ničím výjimečným. „Nyní je naším úkolem pokračovat
tické akce spojené s Velikonocemi, halloweenem, Vánocemi ve směru, kterým jsme vykročili, hledat nové nápady
apod., stejně jako pravidelné setkávání v kruhu, při kterém a inspirovat se i jinde“, dodává na závěr Jana Röselová.
pečovatelky s klienty procvičují tělo i mysl. V létě a během Nezbývá než kolektivu pečovatelek a současným i bu-
raného podzimu proběhly minizájezdy na farmu Wenet doucím klientům Centra Stěnava popřát hodně štěstí
a do křinické restaurace Amerika, při němž si skupinka a úspěšné vykročení do druhého roku své existence.
výletníků ze stacionáře rovnou vyrazila na houby, které
tehdy rozhodně rostly. V listopadu se rozjel mezigenerační Petr Štěpnička

20