Page 13 - Chytrý zpravodaj - Brandýsko říjen 2021

13 | MĚSTSKÉ LISTY Historie Říjen
Historická graffiti v Mariánském chrámu

Při nedávné opravě chrámu nanebevzetí Panny Marie ve Staré
Boleslavi přilákaly pozornost mj. staré nápisy, podpisy, vyobraze-
ní či symboly, které se nacházejí především na stěnách spojova-
cích podkrovních chodeb na bocích lodi kostela a na přístupo-
vých schodištích. Zanechávali je tam návštěvníci, poutníci, řeme-
slníci i vandalové od 17. století podnes.

nápisy na zdech 17. století přibyly ještě minimálně čty-
Nápisy jsou provedeny buď červenou ři další nápisy.
hlinkou (výlučně starší nápisy), či čer- Jen pro doplnění, v chrámu existuje
ně, včetně vyrytých či zhotovených tuž- i jeden špatně čitelný nápis tvořený
kou (většinou mladší nápisy). Psány iniciálami a letopočtem, který by
byly česky, občas latinsky, sporadicky mohl být čten: „1624“.
německy a nedávno i ukrajinsky.
Pocházejí ze dvou hlavních období: třicetiletá válka
1. První období pokrývá průběh tři- a andreas thorinus
cetileté války v první polovině 17. sto- Mezi nejstarší nápisy patří i dva špat-
letí a končí počátkem 18. století, re- ně čitelné, datované rokem 1639
spektive rokem 1709. (v jednom případě máme dokonce
2. Druhé hlavní období počíná ucelené datum 4. června 1639).
v 80. letech 19. století a trvá dodnes. Přinejmenším tento tak spadá do do-
Z více než stopadesátiletého mezi- by okupace Staré Boleslavi švédským
dobí se prozatím podařilo identifiko- vojskem generála Johana Gustafssona
vat pouhé dva datované nápisy, a to Bannera za třicetileté války. Do stej-
jistého Josefa ze Staré Boleslavi, který ného období, tedy do let 1639-1640,
se podepsal roku 1833, dále pak pod- kdy si ve Staré Boleslavi a jejím okolí
pis Lorety Schmützové z roku 1871. vytvořila mnohatisícová švédská ar-
máda jedno ze svých hlavních útočišť
trocha statistiky v Čechách, snad můžeme klást i ná- uvedeno také místo původu, viz např. Labem (1925), dělník Václav Svoboda
Prozatím došlo k identifikaci téměř sledující explicitně nedatovaný nápis: výše zmíněné nejstarší nápisy jmenu- ze Staré Boleslavi (1925) a další. Na
330 samostatných zápisů. Z toho da- „Andreas Thorinus / Suecus, Thiae jící Hanse Wentzela von Jägerndorf zdech ovšem najdeme i jména dělníků
tovaných je 171. Starší nápisy byly Candidatus“. Zkratku „Thiae“ lze (tedy Jana Václava z Krnova) či Jana pocházejících z větší dálky, např.
psány většinou červenou hlinkou. chápat jako „Theologiae“. Zdá se te- Poříčanského. Čteme však i o dalších: „[křesní jméno vyškrábáno] Trojan,
Z nápisů zhotovených touto barvou dy, že se na stěně zvěčnil „Andreas Kašpar Polák Bydžovský (1651), pomocník zámečnický z Doubravice
máme datováno celkem 48 samostat- Thorinus / Švéd, kandidát teologie“. Vojtěch Vodňanský (1652), Jiřík u Jičína pracoval zde 18. 12. 1885“.
ných položek. Pocházejí z rozmezí let Dalším pátráním se podařilo vyhledat Svoboda Kostelecký nad Orlicí Kromě řemeslníků podílejících se
1634 (1624?)-1709. dobového švédského literáta totožné- (1651), Václav Kratochvíle na rekonstrukčních pracích čteme
ho jména. Plným jménem se psal Kopidlenský, Jakub Václav Kandr jména různých skupin zvědavců, tu-
neJstarŠí nápisy Andreas Nikolai Thorinus. Žil v le- Sušický (1657), Mikoláš Tobiška ristů i poutníků. Nechybějí ani nápisy
Prozatím za nejstarší prokázaný zá- tech 1596-1670. Po studiích Žamberký (bez datace), Jan Kumbál z poslední rekonstrukce, a to jak od
znam považujeme prostý podpis s da- v Uppsale, Greifswaldu a Helmstedtu Kostelecký a další. českých, tak i zahraničních řemeslní-
tací z roku 1634, který zní: „Hans učil na škole v Strängnäs. Roku 1645 V některých případech se dozvídá- ků a dělníků. Patrně rovněž do rela-
Wentzel von Jägerndorf. Den byl vysvěcen na kněze a později půso- me i povolání dávných návštěvníků, tivně nedávné doby lze zařadit nápisy
8. September 1634“. Jägerndorf je bil jako duchovní správce v Sorundě např. „Byl tu na pouti řemesla mlynář- typu: „MartyS smrdí“ nebo „Miluju
německé označení pro město Krnov. nedaleko Stockholmu. skýho [???] Voktář“ (1655), „Tomáš Danu“.
Na zeď se nám tedy podepsal Slezan Tichej Žiželický, řemesla kovářského“
přišlý z prostoru dnešního slezsko- o ČeM podpisy vypovídaJí? (1659), „Samuel [???], řemesla souke- vyoBrazení
-polského pomezí. Hned z následují- Starší vrstva ze 17. století nickýho, byl tady Léta Páně 1660“. Na stěnách kromě podpisů, vzkazů
cího roku rozeznáváme podpis Jana Starší záznamy mají často tu struktu- Vzhledem k charakteru zápisu, zmí- a hesel vidíme také drobná vyobrazení.
Poříčanského. Do konce 30. let ru, že vedle návštěvníkova jména je něným řemeslům i uvedeným lokali- Téměř výlučně jsou tyto črty kresleny
tám původu z různých koutů naší země červenou hlinkou, a lze je tak datovat
je pravděpodobné, že starší vrstva ná- do starší vrstvy ze 17. století. Pozorný
pisů zobrazuje poutníky a návštěvníky návštěvník zde může spatřit např. vy-
chrámu, kteří přišli v souvislosti s ná- obrazení zajíce, obličeje s pokrývkou
boženskými svátky a jinými církevními hlavy s křížem na vrcholu, architekto-
událostmi. Dosvědčují to i některé pří- nické motivy (např. věž), množství
pisky s náboženskou motivací jako: hvězd, šibenici, erb s běžícími psy, mu-
„...Boha / Miluj...“, „Pane, smiluj se že v barokním oděvu s jednou rukou
nad námi...“ či „Sláva Bohu...“. zdviženou (na pozdrav či při tanci?).
Martin Hůrka, historik OMPV
Mladší vrstva od konce 19. století Foto: Veronika Benešová
Podepsáni jsou především řemeslníci a Martin Hůrka
pracující na opravách chrámu. Řada Poděkování: Velmi děkujeme
z nich je přímo ze Staré Boleslavi Zdeňce Tiché, ředitelce Informačního
a okolí, např. pokrývači Rudolf Vít a kulturního centra Stará Boleslav,
a Václav Poslt, oba ze Staré Boleslavi za podnět ke studiu nápisů, zajištění
(1921), zedník Krákora ze Lhoty nad přístupu a veškerý podpůrný servis.