Page 12 - Chytrý zpravodaj - Brandýsko říjen 2021

12 | MĚSTSKÉ LISTY Otisky Rudolfínské doby Říjen
OtISKY RUDOLFínSKé DOBY

Během renezance zažívalo naše město období svého největšího rozkvětu a slávy. Vše skončilo katastrofální devastací za třicetileté
války (1618-1648), především při přezimování švédských vojsk 1639-1640. Poválečná obnova byla náročná a trvala dlouho. Muselo
se začít od píky – chyběla kontinuita lidí a až na výjimky i staveb. Prostřednictvím tohoto seriálu se chceme pokusit zrekonstruovat
obraz Brandýsa v období, kterému vévodila vláda Rudolfa II. Při osmém pokračování nakoukneme do světa zdobných renezančních
omítek vytvořených technikou sgrafita. Máme je i v Brandýse, nejdominantněji na místním zámku, ale nejen tam. Víte-li o nějakém
dalším, které není zmíněno v tomto textu, dejte o něm, prosím, vědět pracovníkům místního muzea.
Brandýský slon očím skrytá sgrafita

Sgrafitová omítka je jedním z typických prvků renezanční ne všechna brandýská sgrafita jsou snadno přístupná. V areálu
architektury. tohoto způsobu výzdoby bylo docíleno nanese- zámku došlo v relativně nedávné minulosti k jejich odhalení hned
ním (s časovým odstupem) dvou různobarevných omítkových na několika veřejnosti částečně (nebo i zcela) nepřístupných mís-
vrstev. na zaschlou spodní, většinou tmavou omítku se na- tech. Díky vstřícnosti kastelána Víta Rejthara jsme je nyní mohli
nesla kontrastní (často bílá) vrstva, jejíž některé části však pro účely muzea i publikace fotograficky zdokumentovat.
byly ještě za vlhka vyškrábány. tímto postupem vznikla buď
ornamentální, nebo figurální výzdoba.
Nejvíce renezančních sgrafit nalezne- něč s černošskými rysy. Vojáci na sobě
me celkem pochopitelně v areálu mají oděv připomínající antickou
místního zámeckého sídla. Nejde jen zbroj. Autor výjevu patrně čerpal z do-
o obvyklá ornamentální „psaníčka“, bových tištěných rytin, viz např. bitva
ale i o výjevy loveckých scén (lovec se u Zamy od Cornelia Corta (po 1567).
zaječím úlovkem, lov divokých O slonech však poučené dobové obe-
kachen, napadení lovce jelenem censtvo již vědělo (např. o Masopustu
apod.) nebo o náboženské motivy. 1570 budil v Praze během návštěvy
Lidé nejvíce hledají vyobrazení, na Maxmiliána II. pozornost slon jmé-
kterém se dle domněnek nachází císař nem Emanuel, o něco dříve v letech
Rudolf II. Co naopak hledat vzhledem 1552-1553 chovali ve Vídni slona
k velikosti výjevu ani nemusejí, je zpo- Sulejmana).
dobnění slona. Jedná se o slona váleč- Zámecká sgrafita nebyla zhotovena
ného. Slon krvácí na čele a patrně najednou, nýbrž postupně přibývala. Sgrafita v zámeckých interiérech.
i z oka. Na bocích nese v jakýchsi Pocházejí z období 2. poloviny 16. sto-
truhlách po třech vojácích (zcela nej- letí (většinou z jeho závěru).
blíže dva lučištníky). Slona řídí pohá- Martin Hůrka, historik OMPV

Zbytky sgrafita v základech čp. 98.
Nacházejí se především v některých li jen před několika málo měsíci ar-
patrech mladších vestaveb při vnitř- cheologové ÚAPPSČ pod vedením
ních rozích nádvoří. Narazíme na ně Lukáše Balouna. Došlo k němu v sou-
ale i vně zámeckého jádra, např. v pří- vislosti s kompletní rekonstrukcí bu-
dovy čp. 98 na Masarykově náměstí.
stavku v ulici Na Celné nebo při za-
katovna hradě Na Valech v prostoru bývalých Při odhalení základových zdiv v prů-
jezdu objektu archeologové minimál-
skleníků.
V Brandýse zdobila sgrafita i jiné ob- konstrukci je dodnes můžeme obdi- Možná ještě důležitější objev pro ně na dvou místech identifikovali dru-
jekty, než jsou ty zámecké. Díky re- vovat i na budově brandýské katovny. předbělohorskou historii města učini- hotně použité kameny, na jejichž líco-
Zde je málem zcela setřel zub času. vé straně dodnes spočívají zbytky
Naštěstí při průzkumech a rekon- sgrafitové omítky. Lze se domnívat, že
strukcích byly jejich zbytky odkryty tyto kameny pocházejí ze stavby, která
a zdokumentovány. Kolem přelomu stávala v prostoru čp. 98 již v době
tisíciletí při poslední rozsáhlé opravě před třicetiletou válkou, a do základů
katovny tak mohly být ve své podsta- se dostaly během kompletní přestav-
tě znovu zhotoveny. Sgrafita na ka- by domu po jeho blíže nespecifikova-
tovně lze jen obecně datovat do před- ném zničení či stržení. Zbytky sgrafit
bělohorského období. Objekt samot- v základech čp. 98 tak patrně nazna-
ný však může být i starší. Katovské čují, že v rudolfínské době byly sgrafi-
rodiny jsou v něm ovšem doloženy až tovou omítkou zdobeny fasády někte-
po třicetileté válce. rých domů i na brandýském náměstí.
Martin Hůrka, historik OMPV Sgrafita v zámeckých interiérech. Martin Hůrka, historik OMPV