Page 19 - Chytrý Zpravodaj - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav říjen 2020

19 | MĚSTSKÉ LISTY Historie školství ŘíJEN
žáci místních škol před sto lety

Staroboleslavské a brandýské školství se pyšní prastarou tradicí. ve
Staré Boleslavi od raného středověku sídlilo několik významných cír-
kevních institucí. Kde v té době působila církev, tam bylo vzdělání.
Brandýs později, za držby Krajířů z Krajku i habsburského rodu, „dohá-
něl“ náskok Boleslavi.
Význam městečka sílil, rozvíjela se jeho jaké poznáMky dostávali
správa a kolem náměstí řemesla a obchod. naŠi praprarodiče?
To vytvářelo tlak na vznik městských škol. Sice se často hovoří o větší disciplíně
Brandýskou partikulární školu koncem a morálce tehdejších dětí, avšak na dru-
16. století navštěvoval například známý hou stranu velké procento z nich pochá-
spisovatel - historik Pavel Stránský ze zelo z poměrně neutěšených poměrů,
Zápské Stránky. Školy ve středověku i no- kdy rodiny v dobách krizí (např. za první
vověku vznikaly ze zcela praktických dů- světové války) řešily doslova existenční
vodů - zajistit sobě (rozumějte svému zři- potíže. Prostředí, ve kterém děti vyrůsta-
zovateli) vlastní dorost, církevním institu- ly, se odráželo i na jejich projevech vně
cím nové vzdělané duchovní, městským i uvnitř školy. Nu, a také byly děti, které v jednom případě uvádí i kam žák mís- Školní personál měl před 100 lety
institucím ovládaným předními měšťany se prostě nudily. Dle výzkumů Hany to školy chodil – ke kasárnám (patrně výhodu, že se v drtivé většině případů
nové vzdělané úředníky, obchodníky, mis- Vrchotické (Studie a zprávy 2015, roč. obdivovat vojáky). Brandýští učitelé si mohl opřít o spolupráci s rodiči. Pokud
try řemeslnických cechů apod. Na venko- 5) řešili kantoři na obecné škole všímají i mimoškolních aktivit svých dítě nepocházelo z vyloženě sociálně
vě školství prakticky neexistovalo, tedy v Brandýse v letech 1910 - 1930 případy žáků – noční potulky dětí („vůbec do- problémových rodin, běžná měšťan-
pokud se některý iniciativní farář nechopil zapálení vlasů spolužákovi, ohrožování ma nespí“, „toulá se v noci po cihel- ská populace dbala na řádné chování
alespoň základního vzdělávání nadaných spolužáků nožem, zranění druhého mo- nách“), chození do hospod nebo kou- a školní disciplínu. Kázeňské potíže
dětí farníků. Rolníkům stačily dovednosti, tyčkou (patrně při školních pozemcích). ření, hlasité hulákání na ulici nebo do dětí byly svým způsobem i ostudou pro
které od mala při zemědělských pracích V třídních výkazech lze vyhledat i méně obchodů, plivání na lidi, vykonávání řádně pracující rodiče. Společenská
získávali od vesnické komunity. Vraťme se závažné přestupky posypání spolužáko- potřeby na výkladní skříně obchodů morálka a tlak sousedských pomluv
do měst a tamních škol. Byť důraz na dis- va chleba se sádlem nasliněnými papíry, nebo za dveřmi brandýské pošty, ale a maloměstských řečí byl rodiči vní-
ciplínu, memorování, nápodobu a preciz- tradiční podepisování zpráv zaslaných také úsměvné chození na divadlo nebo mán citlivěji, a tak se snažili nevhod-
ní zopakování toho, co vymysleli (uměli) učitelem domů rodičům nebo podepsá- do biografu bez vědomí rodičů. K uším nému chování rázně a účinně zamezit.
již otcové a dědové, byl velký, i tehdy se ní vysvědčení nezletilým sourozencem kantorů se doneslo i to, když žáci bě-
našlo dost rebelů, kteří přišli s nějakou žáka, dále plivání na podlahu, odmítání hali za automobily (když se nějaký na ze Školního huMoru první
novinou. Všem známý je případ lidí na pracovat, pobíhání po třídě, střelbu ulici objevil, byl to velký svátek a pro repuBliky
pražské univerzitě kolem Mistra Jana z praku nebo vykonávání potřeby do ka- děti významná událost). Anekdoty o žácích a učitelích se po-
Husa na počátku 15. století. Taky z toho lamářů. Za většinou těchto činností si Poměrně nebezpečné situace nejen chopitelně objevují v každé době. Zde
pak byl pěkný poprask! Za běžného stavu představíme patrně spíše chlapce. Jistý sobě, ale i svému okolí způsobovali je malá ukázka toho, co se urodilo
kantoři a společnost měli více pák, jak si žák byl potrestán za to, že „donesl do školní výrostci, když vyskakovali na v brandýských a staroboleslavských
vynutit studijní disciplínu a kázeň. Patrně školy myš“. Ve starší době, koncem 19. jedoucí vlaky, pokoušeli se přehazovat školách. Humor ze sbírek soudobých
i sami žáci (a jistě jejich rodiče) chápali lé- století, jsou u zdejších žáků také zazna- na železnici výhybky nebo odpoutat na učitelů, uveřejněný v dobovém časopi-
pe smysl svého vzdělávání, které z velké menány případy zneuctění nábožen- nádraží vagon. Další běhali se zapále- se „Naše Polabí“, vám může připadat
části probíhalo prakticky nebo bylo s praxí ských symbolů, konkrétně svatého kříže ným rákosem po městě a házeli „ohni- poněkud sušší. Možná se však tehdejší
úžeji spjato – žák věděl, co ho čeká, jaké (vyplazování jazyka, házení kamení vé žabky“ do domů. Za klasické může- humor od našeho tolik nelišil, jen škol-
povolání je pro něj přichystáno nebo jaký a bláta nebo i vykonání potřeby na kříž). me považovat ničení různých věcí na ní promluvy v „Našem Polabí“ prošly
obchod/řemeslo po otci převezme. Kázeňské přestupky se však vysky- veřejných místech – elektrické vedení přirozenou kantorskou cenzurou.
Vzdělání bylo výlučnější záležitostí. tovaly i na brandýské Obecné škole a žárovky osvětlení (tehdy naprostá „Čím je památná Stará Boleslav?“
Po polovině 19. století nastala ve dívčí, byť s menší intenzitou a závaž- novinka, která si snadno získala po- táže se učitel v hodině vlastivědné. –
školství výrazná proměna. Církev, měs- ností. V letech 1918-1927 napočítáme zornost dětí), vybavení hřbitova, okna „prosím, prosím!“ – „Nuže, Mužíku!“
ta, korporace ustoupily ze svých pozic v třídních výkazech na 222 přestupků domů (dokonce i okna kasáren!). Tyto – „Byl tam důkladně zavražděn sv.
a o školství se naplno začal starat stát. (neposlušnost, vyrušování, vzdorovi- případy řešila nejen škola, ale už i další Václav!“ (na slovíčko „úkladně“ si
Nechceme zde vypisovat, které všechny tost, lhaní, záškoláctví). U chlapců veřejné orgány. Mezi kluky byla častá žáček jednoduše nevzpomněl).
školy v našem městě zde v 19. a 20. bylo ve stejném období zaznamenáno fyzická napadání a rvačky. Děti ubližo- v 1. třídě pravil učitel: „Včera jsem šel
století vznikly, jak se měnily jejich ná- prohřešků násobně více, a to 1 116. valy i verbálně, např. posměšky posti- kolem naší obory a viděl jsem tam skákati
zvy, struktura apod. Pojďme se raději Obdobné přečiny byly řešeny ve staro- ženým lidem. Co se krádeží týče, bylo krásné zvířátko – asi tak velké jako koza;
podívat, co lze zjistit o studentech a žá- boleslavských školách. Zde se při za- běžné zcizení školních pomůcek nebo co to asi bylo?“ žáček: „To byla žába…“
cích obecně v době před sto lety. znamenání odhalených záškoláctví jídla (spolužákům, na trhu, na zahra- učitel v i. třídě přiblížil se k malé-
dách), občas se objevovalo vykradení mu žáku, který nápadně zapáchal...
učitelských stolů nebo jejich bytů, kte- „Co to zde tak ošklivě zapáchá?“
ré často bývaly součástí školních bu- žáček: „Pane učiteli, já jsem šláp do
dov, krádež svíček na hřbitově nebo velké strany...“.
uhlí na nádraží. Za krádežemi zjevně vojta začal letos chodit do školy,
stála většinou hmotná nouze dětí. kterou bohužel zrovna rád nena-
V Brandýse a Boleslavi se jako i jinde vštěvuje. tážete-li se ho proto, jak
vyskytovaly také případy týrání zvířat chodí do školy, odpoví: „pomalu.“
– Bůh ví proč, většinou ptactva. Velký „a jak chodíš ze školy?“ „trapem!“
rozdíl je v pachatelích těchto činů – odsekne vojta.
všechny zjištěné případy se týkají klu- Eva Kryšková, knihovnice
ků, na dívčí obecné škole se zde ve sle- a archivářka OMPV
dované době žádný nevyskytl. Martin Hůrka, historik OMPV