Page 14 - Chytrý Zpravodaj - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav říjen 2020

Ří
JEN
14 | MĚSTSKÉ LISTY Svatováclavská plaketa Říjenec–srpen 2014
Činy a dílo Petra ence byly odměněny Svatováclavskou plaketou

Petr enc je fenomén našeho města a jeho celoživotní dílo město ocenilo být černobílá, nesmí se vybírat jen ně- mají se o ni o mnoho více než jiné
udělením Svatováclavské plakety (kvůli epidemii bohužel bez slavnost- co z ní a zbytek mazat. To mazané mu- děti. Věřte ale, že národ, který nechá
ního předání na Národní svatováclavské pouti). tak trochu je to i spoje- selo být napsáno. zapomenout svých hrdinů, přestane
no s výročím 75 let osvobození, ale „encák“ toho pro naše dvojměstí vedle autorské činnosti jsi vykonal být hrdým národem a bude-li potře-
bovat hrdinů, nemusí je již nikdy
udělal mnohem více. Posuďte sami v tomto rozhovoru. na obou labských březích ještě mno- nalézt. To je můj pohled, mé myšlen-
kterou jsem měl na dějepis. Zapříčinila ho jiné práce, co můžeš prozradit ky a má snaha o změnu toho, co se
neutuchající vášeň malého kluka o této oblasti? v současnosti děje.
k historii a zkazila mu tak celý život. Nezlobte se, ale neprozradím. Vždyť
Zatímco jiné děti zrovna rády nečetly, by to mohlo vypadat, že se tím chlu- válečné hroby na obou hřbitovech
já musel, abych se dozvěděl to, co chci. bím. Dělám jen to, co mě baví a co tu jsou také tvojí nikdy nekončící prací,
Ale ono to vědění taky kolikrát opono- zůstane. To, že to dělal Encák nechá- co všechno jsi musel udělat proto, aby
valo školním osnovám, nastal pro- me budoucím historikům. hroby mohly vyprávět o minulosti?
blém, a z kluka byl rebel. Premiant tří- Pracovat? To asi také. Ale nejspíš mu-
dy v dějepise dostal za pět, nedal si to co z hlediska historie považuješ za selo dojít v mém životě k zásadní
líbit, a tak byli do školy pozváni rodiče. největší perlu ve městě, co bys chtěl změně, kdy jsem se z historického
Tehdy jsem poznal, že něco jiného říká ještě u nás objevit a připomenout? šermíře stal invalidním důchodcem.
petře, můžeš ve stručnosti přiblížit paní učitelka a něco jiného ty knihy, co Perlou je Brandýsu zámek a Staré Během několika okamžiků se vše
svůj život a jak ses do polabí dostal? „nepatří dětem do ruky.“ Pak už jsem Boleslavi kostely. Važme si jich zvrtlo natolik, že jsem rád, že tu díky
To už je hodně dávno, co do Brandýsa byl zaškatulkován do jisté společnosti a dbejme na jejich krásu. Nemít je, lékařům ještě jsem. Šerm a zbraně
přibyla další „náplava“. Bylo mi pat- „zlobivých“ dětí. nemáme nic. A objevit chci pískov- musely z mého života odejít. Láska
náct let, co se rodiče rozhodli opustit cový kříž z osmnáctého století, o kte- k armádě a vojákům se ale neztratila
můj rodný Zeleneč, a do zdejšího přestože historii nemáš vystudova- rém mám tušení, že vím, kam byl a péče o válečné hroby jsou mým dal-
města přišel vesnický kluk, který tu nou, je tvou univerzitou práce, život, shozen a zavezen sutí. Připomenout ším životním cílem. A není to jen
do společnosti vrstevníků jaksi neza- sbírání historických pramenů a kaž- pak místa, po kterých nás vedou na- místní hřbitov, starám se i jinde. Je to
padal. Prostě jsem se do žádné party dodenní střet se zámeckou historií. še kroky, aniž bychom věděli o jejich taková „zvrhlá“ vášeň najít hrob
místních kluků už nevešel. A tak jsem napsal jsi i mnoho publikací, knih historii. a jméno zapomenutého vojáka, po-
se toulal na kole po okolí a ověřoval si a článků. Můžeš je alespoň krátce stavit mu nad rovem kříž a pečovat
vše, co jsem našel o místní historii vyjmenovat? co se povedlo nejvíce? tvou parketou jsou i válečné událos- o něj. Najít toho, jemuž byl předkem.
v knihách. Brzy jsem měl velkou sbír- Nedávno jsem odložil tuším osmý ru- ti a zejména druhá světová válka, od Podivný koníček, že?
ku zkamenělin a ještě dnes bych vám kopis knihy. Je o válce s Prusy v roce jejíhož konce nás dělí třičtvrtě stole-
ukázal, kde lze během chvilky najít 1866. Každý má o ní nejspíš v paměti tí. přestože jsou tvoje názory na dru- kam řadíš ocenění svatováclavská
trilobita. Vždyť to místečko je sotva jen bitvu u Hradce Králové a ona se hý válečný konflikt známé, můžeš plaketa a jaké máš plány do budouc-
dva kilometry od Brandýsa. zatím přehnala i tím mým Polabím. tvůj pohled na něj připomenout? na?
Druhohorních mušliček všemožných Zanechala tu mnoho stop, které nevi- Proč? Uplynulo pětasedmdesát let Svatováclavská plaketa je vysoké oce-
druhů jsem měl plnou skříň. Dnes se díme, bylo tu ztraceno mnoho lidských od druhé světové války a generace nění a děkuji městu, že jsem ji dostal.
na ty své „pubertální nálezy“ chodím životů a dodnes je tu zachováno mno- lidí ji pamatující brzy navždy ode- Považuji si toho a doufám, že volilo
koukat do muzea. Od svých patnácti ho krásných lidských příběhů. Musel jde. Už nebude koho se ptát na její správně, a ještě toho pro své město stih-
let jsem také brigádničil na archeolo- jsem tu knihu napsat. Kdybych to neu- pravou tvář. Pohled na válku má nu udělat víc, než jen psát a stavět kříže.
gických nalezištích, a tak mi vlastně dělal, nikdy bych si to neodpustil. dnes každý z nás jiný. Ale nenechme Plánů do budoucna mám mnoho a času
parta na lumpárny ani nechyběla. Bude se jmenovat: Utíkejte, Prajzi si ji jako dějinný okamžik vykládat málo. Snad jednou plaketa udělá radost
jdou! Články nepočítám, to už ani ústy politiků, mazat ji a překrucovat vnoučatům a řeknou si, že jejich děde-
od mala tě tedy lákala historie a puto- snad nelze. A co se povedlo nejvíce? k jejich populistickým cílům. ček byl pěkný blázen, který nežil jenom
vání po minulých staletích, kde se v to- Nevím, snad kniha Nezvěstný. Je v ní Historie musí být taková, jaká byla pro sebe, ale dal kus toho života i dru-
bě láska k dobám minulým objevila? vše, co mě trápilo, a co jsem ze sebe a nedopusťte ji změnit. Vždyť pro hým svou vášní k historii.
Za tohle všechno může paní učitelka, musel dostat ven. Historie už nesmí naše děti je jen tou historií a nezají- Za rozhovor děkuje Petr Čeněk

hana Bílková si svatováclavskou plaketu zaslouží

Ředitelka oblastního muzea Praha - východ, Mgr. Hana Bílková si za Horákovou, která nás vyučovala litera- jsme připravovali přednášky, výsta-
svou celoživotní práci i dílo Svatováclavskou plaketu zaslouží. Její práci tuře a dějepisu, dokázala svůj předmět vy, koncerty i publikaci s názvem
i dílo vám přiblížím v tomto rozhovoru. učit tak, že i když zvonek hlásil konec Povodím Mratínského potoka a jeho
hodiny, my studenti jsme seděli a sou- okolí. Zájem o regionální historii
Můžete se čtenářům Ml představit středěně naslouchali jejímu výkladu. mne dovedl až ke studiu muzeologie
a jak dlouho svůj post vykonáváte? Zkrátka, ona mne nadchnula pro tyto na Masarykově universitě v Brně. Po
Jmenuji se Hana Bílková, pocházím předměty a ovlivnila v podstatě můj jejím absolvování jsem v knihovně
z Líbeznic, jedné z obcí Brandýska, kde další život. zůstala, jelikož mne práce uspokojo-
jsem strávila převážnou část svého ži- Nastoupila jsem jako knihovnice vala a neměla jsem potřebu ji měnit.
vota. Moji předci po mamce se usadili do Okresní knihovny Praha - východ, Ale osud zapracoval. Bylo vyhlášeno
v Toušeni v 18. století a odtud se po- její sídlo tehdy bylo v Brandýse nad výběrové řízení na ředitele
stupně stěhovali do okolních vsí. Byli Labem, přijímala mne paní Alena Oblastního muzea Praha - východ,
převážně zemědělci. Jejich geny jsem Pavlíková. Poté jsem pracovala ve moji přátelé kronikáři mne přesvěd-
pravděpodobně podědila, vždy jsem střediskové knihovně Líbeznice čovali, abych se přihlásila. Dost jsem
měla a mám ráda práci s půdou a květi- a starala jsem se o knihovny v jejich váhala. Ale nakonec jsem konkurs
ny. Tato záliba mne dovedla na okolí. Tím jsem se postupně sezna- zkusila a k mému překvapení jsem
Zahradnickou školu na Mělník. Zde movala a i s historií těchto obcí. byla vybrána. Do muzea jsem na-
jsme měli skvělou profesorku Renatu Společně s knihovnicemi a kronikáři stoupila 1. 2. 2007.