Page 16 - Chytrý Zpravodaj - Brandýs nad Labem-Stará Boleslav říjen 2020

ŘíJEN Zámek Brandýs nad Labem MĚSTSKÉ LISTY | 16

Zámecká zahrada a Plantáž

Naším třetím zastavením s vyprávěním o tajemných a nám neznámých zá-
koutích brandýského zámku je zámecká zahrada. ta ale bohužel již dávno
ztratila svou krásu, kterou opěvoval Bohuslav Ludvík Balbín (1621 - 1688)
a zmiňoval se o ní rodák z nedalekých Záp Pavel Stránský (1583 - 1657).
Většina z nás nemá tušení, jak význačné Vaccani, řečený Hektor (1574 - 1605),
dílo nám zanechal svým spisem O státě zřejmě pod dozorem italského stavite-
českém (Reipublicae Bojemae) pro sou- le Ulrica Aostalli de Sala (1525 -
časné historiky i laickou veřejnost a za- 1597), kterému říkali pro změnu
hrada je pro nás jen parkem s trávníky, Oldřich. Jména cizinců si tu lidé po-
keři a stromy, kam zajdou pejskaři se češtili a zůstala tak v mnohých kni-
svými miláčky, aby se mohli v ruchu hách v této podobě navždy. Mistra
moderního města, kde proběhnout. Děti Matesa už vlastně v Brandýse pod jeho
tu nachází místo na své dovádění a mla- pravým jménem ani neznáme. Ani dal-
dí milenci klid pro svou lásku. Jak je šího z mistrů, který na zahradě praco-
vlastně stará tato zahrada a jakou nád- val. Byl jím dvorní kameník Giovanni dýské zahrady měla vzít za své. Ale jak úhelníkový bastion na Cappiově kres-
herou oplývala, je ale nezajímá. Antonio Brocco. Tomu tu nikdo neřekl se zdá, vše nezmizelo. Vždyť se o ní bě z roku 1640 dávající důraz zámec-
A přitom její prvotní základ už mů- jinak než Antonín. A přitom právě ten- zmiňoval Balbín a psáno bylo o oli- kému opevnění, ale nevím. Nepodařilo
žeme dokládat v době Krajířů z Krajku to Antonín by mohl být tím, který bu- vách, palmách, cedrech, cizokrajných se mi to zatím dohledat. Stával na kři-
v polovině šestnáctého století. Pro nás doval slavnou brandýskou balustrádu. dřevinách, trávě, květinách vlašských, žovatce současných cest vedoucích od
je ale důležitý dokument psaný 4. květ- Podle dochované korespondence při- asijských a čínských, které prý císař města k zámku a musel být dominant-
na roku 1563, ve kterém císař suzujeme její vznik k roku 1588. vlastní rukou sázel, plel a zaléval. ní stavbou pro rozměry, které jsou na
Ferdinand I. Habsburský (1503 - Zahradník Crole (někdy i Klola) Možná její devastace zas nebyla tako- obrázku zobrazeny. Dle mého uvážení
1564) nařizoval Matteu Borgorellimu, psal, že zahrada hořejší měla délku sto vého rozsahu, jak se domníváme a br- ale nepřečkal první desetiletí po třice-
kterého spíše známe jako mistra šedesát šest sáhů a šířku devadesát zy po skončení válečného konfliktu se tileté válce. Vyobrazená zahrada se
Matesa, aby byla na valech prsť pro osm sáhů a že na ní byl díl štěpí, čímž navracela její původní krása. zámkem nám ale nastiňuje, jak v polo-
zahradu nasypána a tato zahrada myslel starou část zahrady, která ustu- Ze zprávy poslané 30. 8. 1644 teh- vině sedmnáctého století mohla vypa-
chodbou spojena. Zahradník tu ale povala té jeho. Nejsem znalcem bota- dejším hejtmanem Deymem České ko- dat. Ostatně příkopy jsou pro většinu
musel pracovat již dříve, neboť známe niky, o štěpení vím jen to, že se jedná moře o stavu zámku po odchodu švéd- z nás jen roklí a vyzdívek valu si po-
výši jeho ročního platu z roku 1561. o spojení dvou rostlin, ale domnívám ské armády je zmínka o odstřelené zdi všimne jen ten, který se o opevnění
Byla to částka tří kop grošů. Dochovala se, že se jednalo o ovocné stromky. zámecké zahrady a poškozené císařské zajímá. Také k rondelu pozdvihne má-
se i zmínka o tom, že tomuto zahradní- O těch máme v zahradě vícero zázna- spojovací chodbě vedoucí ze zámecké lokdo zrak, když bude po pěšině spě-
kovi byl vybudován nákladný dům. mů z různých dob a vlastně jsou tam budovy do zahrady. Zbořen byl chat k balustrádě. Měl chránit zámek
Nebyl to tedy císař Rudolf II. jejich zbytky ještě dnes. Druhá, menší i lusthaus (letohrádek) a hospodářské při možném napadení od Záp a říkalo
Habsburský (1552–1612), kdo nechal část zahrady pak měla mít šedesát šest budovy před zámkem. Dokonce byla se mu Jenštýnský. Příkop se pak dal
založit „kratochvilnou zahradu“ na sáhů délky a padesát sáhů šířky. O té je vyčíslena i škoda a finanční náklady po- zaplavovat vodou přiváděnou z několi-
brandýském zámku. Byla tu již před doslovně psáno: „Ta že by se kořenný- třebné k obnově. Opevnění bylo nao- ka míst od současného města.
ním a on pouze pokračoval v díle svých mi bylinami rozsazovati měla.“ Z toho pak armádou zmodernizováno a opra- V roce 1683 se uvažovalo dokonce
předchůdců. lze usuzovat, že již v době svého zalo- veno. Mohutný, nepravidelně čtverco- o zřízení velkého sklepa „pod parape-
žení se zahrada měla dělit na dvě části, vý bastion, jenž ukončuje tento úsek tem zahrady“. Tehdejší dvorní mistr
zahrada, jako Měli na a to na nižší a vyšší, a máme ji tak obdivuhodného vojenského raně ba- Dominik (Giovanni Domenico
pražskéM hradě v podvědomí i dnes. Z veškeré docho- rokního stavitelství, překlenutý chod- Cannevalle) se zmiňoval v listině psané
Už v roce 1560 ale také císař Ferdinand I. vané korespondence z doby renesance bou Rudolfinkou, je toho důkazem. 14. března roku 1684, že začaly práce
nařizoval hejtmanu Vilémovi ale vyplívá i to, že bylo problematické s hloubením sklepa pod již zmiňova-
z Oppersdorfu, aby nechal vybudovat ubytování zahradníků a uchovávání Bastion ným parapetem zahrady a zámeckou
velké konírny v předhradí zámku, a to teplomilných rostlin na zimu. Po roce Kdo ale ví, že je bastion jedním z nej- chodbou. Ale stavitel sám pochyboval
východně od brány. Další ze zachova- 1610 byl císařským zahradníkem starších v Čechách a se Švédy má pra- o vhodném terénu zvolené stavby a na-
lých listin z roku 1598 nás informuje v Brandýse Prokop Hartunk, který se málo společného? Psalo se o něm již vrhoval stavbu přerušit a vybrat vhod-
i o jméně zámeckého zahradníka. Byl později stal zahradníkem Pražského v roce 1563 a Rudolfince se po jistý čas nější místo. V tomto roce ale veškeré
jím Holanďan Ferdinand Crole z Ursin. hradu. V této době se psalo, že v bran- říkalo Josefinka i Josefova chodba. zprávy o sklepení končí, a tak nevíme,
Jeho předek Jan byl ale císařským za- dýských zahradách jsou i klece pro V urbáři z roku 1651 se o ní píše jako zda bylo vůbec dokončeno. Byl, anebo
hradníkem na dvoře Ferdinanda I., tak- ptáky a šelmy. o pavlači z kamene nákladně dosti vy- nebyl sklep dostavěn? A nestal se náho-
že se příliš nedivím, že se toto příjmení soce vystavené, do nížto se šnekem dou součástí pozdějších sklepních
objevuje i na brandýském zámku. rostliny sázel a opečová- z pokojův Jeho Milosti Císařské chodí- prostor brandýského zámeckého pivo-
Dosazen sem byl ale už v roce 1587 val sáM rudolF ii. valo a na konci též pavlače lusthaus varu? Další plánovaný vinný sklep v zá-
s ročním platem šedesáti tolarů. Císař Rudolf II. se tak mohl skutečně nákladně vystavěný, na němž krov mis- mecké zahradě byl v roce 1726, ale tato
Známe zmínky o vysázených rostli- procházet obklopen dvořany překrás- trovsky udělaný plechem zeleným pobi- stavba se opravdu neuskutečnila. Z pí-
nách v podobě keřů a květin doveze- nou zahradou na svém zámku k velké tý býval. Ten podle jiné z dochovaných semných materiálů psaných v letech
ných z Asie včetně Číny a uměleckých závisti šlechty i jiných panovnických listin měl mít devět pokojů a měl i se 1762 - 1763 se ale dozvídáme, že v za-
dílech, kašnách a vázách. Doslovně je dvorů. Dnes této době říkáme rudol- spojovací chodbou stát „mnoho tisíc hradě byly tzv. „vlašské stromky“ a pod
tu psáno o vodních kunstech od kame- fínský manýrismus a obdivujeme kop“. Ale vraťme se ke Švédům. švéd- tímto názvem si musíme představit po-
ne štukového. Samozřejmě nechybí umělecká díla vytvořená především ská vojska generála Bannera neponiči- merančovníky a granátovníky. Za
účty za práci i materiál a zvyšující se v druhé polovině šestnáctého století. la jenom zahradu a zámek, ale i obě si Marie Terezie (1717 - 1780) tedy mohla
náklady nám dokazují, jak moc se spě- V současné zámecké zahradě už ale sousedící města a k tomuto tématu je být zámecká zahrada stejně krásná jako
chalo s dokončením zahrady, která ve mnoho renesance nenaleznete. připravena poučná výstava v muzeu na za Rudolfa II.
své době byla srovnatelná se zahradou Zanedlouho po Rudolfově smrti brandýském náměstí, kterou od října Pod zemí je toho také skryto mnoho
Pražského hradu. Stavební práce vedl Evropa poznala třicet let zmaru války tohoto roku můžete zhlédnout. a příště vám o tom povím.
vlašský zednický mistr Ettore de (1618 - 1648) a veškerá nádhera bran- Kdy byl zbourán obrovský čelní troj- Petr Enc