Page 13 - Chytrý zpravodaj - Brandýsko listopad 2021

13 | MĚSTSKÉ LISTY Historie LISToPAd
ze starobylé černé kroniky města i.

Věnováno utonulým

Mé vyprávění o mostech ještě nekončilo, když jsem byl tázán,
jak vím, kde a kdy se stala nějaká ta tragická událost, kterými
své články doplňuji. Že prý je to velmi zajímavé a zda bych o tom
někdy něco nenapsal. Když jsem odpověděl, že přestože je cíle-
ně nesbírám, mám jich ke dvěma stům, že stále s badatelskou
činností přibývají a nejstarší jsou ze 17. století, zůstala tazatelka
v němém úžasu.

Ale není to nic neobvyklého. Město je mačkán kládami narazivšího voru do
živoucí hmota, jejíž jsme součástí, mostu. O sedm let později a opět
i když jej vnímáme spíše v protikladu. v srpnu přišel za naprosto stejných
Příliš si nevšímáme lidí kolem nás, ale okolností o život Václav Vodousek
přesto se násilná smrt či smrtelná ne- z Tachova. Dne 27. června 1863 došlo
hoda, která se stala ve městě, donese k dalšímu ztroskotání voru a dvaačty-
i k nám. Ale také se velice rychle zapo- řicetiletý plavec (vorař) tehdy přišel bylo z Labe vytaženo tělo Růženy Beránková Antonie, Skála Václav,
mene. Naprosto stejné to bylo u lidí doslovně o hlavu. 24. září 1884 pak Smolíkové. Malý Antonín, Beránková Terezie,
žijících zde před staletími. zahynul vorař z Albrechtic. Jmenoval Ne, není lehké číst o dvouletém dí- Pecháček František, Jindrová Anna,
Zpočátku jsem nechtěl zasahovat do se Jan Urbánek. Obrovské štěstí měl těti, šestiletém či dvanáctiletém, kte- Lenger Alois, Zvelebilova Terezie,
zapomenutého a připomínat ty, kteří naopak 4. července roku 1877 nejme- rému řeka vzala život během hry a do- Kodera Josef, Smolík Vincenc, Janč
ztratili své životy. Ale u mnohých lid- novaný muž z posádky tohoto plavi- vádění. Ani o sedmnáctiletých, dvace- Karel, Myl František, Tauchen Josef,
ských tragédií, které se ve městě ode- dla. Jen několik okamžiků poté, co se tiletých, kteří si jej z nešťastné lásky Růžek Antonín, Suldovská Anna,
hrály, byly jejich oběti pro svou dobrou „velký vor přehnal otevřeným jezem, pomocí řeky vzali. O nic menší tragé- Mrvíková Kateřina, Duchač Josef,
povahu velice dlouho připomínány. jeden z plavců narazil neobratně ves- dií není smrt ze zoufalství a bídy sta- Bíba Karel, Potoček Emil, Doležal
Jen s úmrtím posledního z těch, kteří lem o pilíř mostu“ a vymrštěné veslo rých lidí, vojáků během výcviku, rybá- Josef, Bláha Ferdinand, Groh Josef
vyprávěli, byli zapomenuti. ho zasáhlo do hlavy. Těžce zraněný, řů či u těch, kteří zahynuli během zá- a Grohova Josefa, Czepyha Basil,
Je snad přeci jen správné, je začít v bezvědomí byl vytažen na břeh. chrany tonoucího. To vše se v našem Zárubová Julie, Kolář Josef, Zejman
jmenovat a připomenout je. Jen se ode Tentokrát byl jeden z nich zachráněn. městě stalo před mnoha a mnoha lety. Rudolf, Havel František, Koďousek
mne nedovíte o tragických událostech Ale štěstí je prchlivé. V roce 1893 za- Dne 17. 11. 1875 se rozepsaly praž- Martin, Kroužecký Karel, Wrana
mladších sta let. Ty si zatím pone- hynul další. Jmenoval se Jan Špaček ské noviny o tragické smrti dělníka Josef, Jaršl František, Novák Jan,
chám pro sebe. a pocházel ze Žďáru. Janowitzovi C. K. zemské výsadní továr- Homolova Božena, Krupička Vilém,
ny na olej v Brandýse nad Labem, který Nebeský František, Sauerova Marie,
skon v Mostních pilířích napadlo by vás někdy, že na bran- se vrhl do řeky v sebevražedném úmyslu Schippich Jan, Vašata Václav,
Psal jsem vám o mostech, o řece Labi. dýském hřbitově jsou pohřbeni vo- způsobeném zármutkem nad nedávnou Nebeova Magdalena, Bohumil Josef,
A tak začněme třeba utonulými. raři? smrtí manželky. Psalo se i o zoufalství Gelbes Josef, Burda Václav, Marysko
Nejstarší zápis o utopeném dítěti mám Řeka je laskavá i krutá, zrádná, a při- nad bídou, o hladu. Vzpomenu si na něj Václav, Stránský Antonín, Fífek Josef,
z 9. června roku 1686, kdy ve Staré tom prý ve smrti konejšivá. Jen utope- vždy i jmenovitě, když procházím ulicí Pecher Jan, Rychtařík Josef, Zejman
Boleslavi zmizel pod hladinou během ných mám ve svých zápiscích víc než Nábřeží a míjím bývalou továrničku Rudolf, Havel František,
koupání syn Kateřiny Otumkovi. Dne sto. Sto lidských osudů končících s číslem popisným 123/3. Skočil tady Ottenschläger František, Zettelmeijsl
19. května 1695 byl pak z Labe vytažen v chladných vodách našeho Labe. z mostu? On tehdy strádání a hladu uni- Jan nebo Prášek Arnošt, bratr Justina
syn staroboleslavského pastýře, který Zmizel v nich i jakýsi Joanes Paroubek kl, ale jeho sedm malých dětí ne. Václava Práška, jenž se stal význačnou
se jmenoval Martin. Na starých vedu- Pragensis už v roce 1711 a po něm Nedaleko místa, kde hrůzný čin spáchal, osobností Brandýsa nad Labem
tách Brandýsa spatřujeme na řece plo- další a další lidé. Ale já nejvíce lituji zahynuli o prázdninách roku 1915 ve a Staré Boleslavi.
voucí vory a vůbec si neuvědomujeme dětí. Radost dítěte při koupání tu tak stejném dni dva chlapci. Čtrnáctiletý Desítky dalších bych vám mohl
skutečnost, že propust v jezu stojícím často končila nářkem rodičů. Čtyřletý František Starý a o rok starší František jmenovat, kdybych si nedal podmín-
velice blízko dřevěného mostu, dala Vincenc Smolík se utopil 19. dubna Kutina, když se s nimi převrátila loďka. ku, že nepřekročím úmrtí utonulého
mnohdy vorům rychlost i směr vedoucí 1855. Stačilo mi ale nahlédnout na Podívám-li se odtud k zámku, tyčícím se rokem 1921.
k neodvratnému nárazu do pilotů jeho jména utonulých o deset let později na druhém břehu, vidím Labe jinak než Dvě z nejhorších tragických událostí
konstrukce. a našel jsem stejné jméno i příjmení. vy. Nechtějte vědět, kolik utonulých bylo končících smrtí ve vodách řeky Labe
Devětatřicetiletý vorař Jiří Hloušek Ne, to nebyla chyba matrikáře. A aby vytaženo z obou mlýnských náhonů v našem městě zveřejním příště. Jsou
z Borohradu byl 19. srpna 1853 roz- nebylo hrůze konec, o pár let později Šorelova a Podzámeckého mlýna, kolik natolik hrůzné, že jsem se jim věnoval
jich zmizelo nad i pod jezem nebo kolik s opravdovým zájmem badatele již vlo-
lidských těl v rozkladu přinesla řeka ni a jsou připraveny s mnoha dalšími
z neznámých míst a nikdy neidentifiko- příběhy nám dnes neznámých lidí do
vaní lidé tu tak byli pohřbeni beze jména. knihy o historii míst, kudy chodíme se
svými každodenními všedními starost-
zByla jen jMéna mi. Budete-li ale chtít, abych vůbec ve
Je i příliš těch, které bych chtěl jmeno- svém psaní pokračoval. Někteří z vás
vat, a tak mi dovolte jen některé naho- mohou nalézt místa, která mají při
dile bez dat smrti uvést. Žili tady před svých romantických procházkách rádi,
námi a zaslouží si po tolika uplynu- ale kam by po mém vyprávění ve stra-
lých letech vyslovení svých jmen. chu nemuseli již nikdy vkročit.
Herainová Julie, Poppova Růžena, Spiritismus, esoterismus, tajemno nás
Štěpařova Marie, Jičínská Zdeňka, láká, ale také varuje.
Rychter Antonín, Kořínek Josef, Petr Enc