Page 12 - Chytrý zpravodaj - Brandýsko listopad 2021
P. 12

12  |  MĚSTSKÉ LISTY                                 Historie                                              LISToPAd
      putování po mostech Vi



      Jsme uprostřed naší cesty za brandýskými a staroboleslavskými
      mosty.  stojíme na novém, který poměrně nedávno překlenul
      plavební komoru, a ten z dětství nás starších už si ani nevybaví-
      me. Zapomněli jsme, jak vlastně vypadal, protože jsme si ho
      nevšímali a jako malí raději koukali na lodě, které pod mostem
      velice často proplouvaly. Dědeček nás poučil, že loď je šíf a otec
      mu oponoval, že remorkér. Ale nám to bylo nejspíš jedno, hlav-
      ně že jsme viděli otevírat vrata komory, co byla pod námi. občas
      babička vyprávěla o cukrárně paní Kerlíkové, která byla posta-
      vena hned vedle komory u schodiště, a o plovárně pana semiána,
      hned naproti ní přes silnici.
      Železobetonový  most  se  začal  stavět   Také kdybych vám měl psát o stav-
      v roce 1932, a to bez jakéhokoli přeru-  bě plavebního kanálu, bylo by to čtení
      šení dopravy. Stavěla ho firma Kapsa   minimálně na tři stránky, ale o mostě   Průplav na Labi, pravděpodobně rok 1937-40.
      a Müller, která využila terénu a necha-  takovém  jsem  nalezl  minimum.
      la nejdříve navézt rampu při pravém   Zajímavá  je  pro  mne  zmínka,  že  bě-  Na plovárně samé pak jeden z vojáků   řádu platného od 5. 7. 1935 zůstala
      břehu u stavěné komory zdymadla, na   hem stavby byl spolu se zeminou od-  sloužící  v  našem  městě.  V  plavebním   jen osobní loď Sokol, nad jehož foto-
      který  převedla  komunikaci  a  začala   těžen  i  jeden  z  kamenných  renesa-   průplavu tragicky zahynuli i koně. Dne   grafiemi se mnou zpovídaní nejstarší
      hloubit  základy  budoucího  mostu  ve   nčních mostních oblouků spolu s hrá-  27.  dubna  1935  se  rozhodl  pan   brandýští  pamětníci  rozpovídali,  že
      valu  se  silnicí.  Dříve,  než  mohly  být   zí (valem) a také ta že stavbu zmiňo-  Kubáněk z Vrábí, že si naloží v místě   na něm jako malé děti jeli se školou
      vybetonovány dva armované nosníky   vané cukrárny povolila Státní staveb-  průplavu  písek  na  vůz  tažený  dvěma   i s rodiči do Mělníka a zpět. A jestliže
      na dvou stejně konstrukčně stavěných   ní správa pro úpravu Labe. Stavěla ji   koňmi, a to tak nešťastným způsobem,   jsem se zmínil o tom, že za den ote-
      pilířích, bylo prý nutné zpevnit zákla-  firma  R.  Herynka  a  dokončena  byla   že  během  prudkého  stoupání  vodní   vření  považuji  první  proplutí  lodě,
      dy sto šedesáti dřevěnými a okovaný-  k 31. 8. 1933. Nejvíc je o „kiosku cuk-  hladiny  už  nestačil  s  vozem  vyjet,  ta   nebylo tomu tak oficiálně. Firma pře-
      mi kůly (piloty). Ty jsou ostatně také   rárny“ psáno v roce 1935.  strhla vůz i s koňmi a ti se utopili.   dala do užívání kanál s komorou a je-
      v  základech  komory  a  mělo  by  jich                                                 ho přemostěním až 1. 3. 1936.
      tam být tisíc dvě stě dvacet dva. Stavět   příBěhy (ne)Šťastných   stavBa zdyMadla
      na písku ale uměli. Prý za dobu, kte-  konců               Zdymadlo  s  kanálem  se  tak  stavělo   zátaras a zákopy
      rou byl most používán, nedošlo k jedi-  Vás ale spíš zajímá, co zlého se tu kdy-  od roku 1931 do roku 1935 v celko-  A  tak  jsme  kromě  plavební  komory
      né vážnější nehodě, sesunu či velkým   si stalo. Dopravních nehod vícero, ale   vém nákladu pětadvaceti milionů ko-  s loděmi měli i krásné rekreační místo
      průsakům vody.               prvním  sebevrahem,  který  z  mostu   run. Za jeho otevření bychom mohli   mezi oběma městy. Stavbu si pochva-
        Víme dokonce i to, že na stavbu by-  skočil do plavebního kanálu, byla dva-  považovat  čtvrtý  červen  roku  1935,   lovala  naše  armáda  pro  její  rychlost
      lo  spotřebováno  čtyři  sta  osmdesát   cetiletá  dívka,  která  se  jmenovala   kdy do města po řece připlula komise   a schylovalo se k době, která přinesla
      metráků  železa  v  prutech,  tisíc  sto   Anežka,  a  to  půl  hodiny  před  poled-  parníkem se jménem Štefanik, který   zlo a válku. A ta, když končila, přines-
      osmdesát  padesátikilových  pytlů  ce-  nem  dne  11.  května  roku  1934.   byl považován za státní jachtu. Jeho   la  do  těchto  míst  stavbu,  která  měla
      mentu  nebo  také  že  budovaná  levo-  Motivem zoufalého činu byla nešťast-  minulým majitelem totiž nebyl nikdo   komoru, a most bránit před postupu-
      břežní  rampa  po  odtěžení  té  pravo-  ná  láska.  Byla  ale  lidmi  zachráněna   jiný  než  císař  František  Josef  I.   jící  Rudou  armádou.  Jen  kousek  za
      břežní  se  stihla  postavit  za  jedinou   a  předána  rodičům.  Snad  tenkrát   (1830-1916).  K  tomuto  dni  je  také   cukrárnou přes silnici, ještě před ulicí
      noc, aby stavaři dosáhli slibu, že do-  v Libiši, odkud pocházela, dostala jen   zaznamenáno  první  proplutí  lodě   U  Přístavu,  v  březnu  roku  1945  ně-
      pravu neomezí. Je logické, že se celá   pořádný výprask a brzy se našel něk-  plavebním  kanálem.  Nákladní  člun   mecké ženijní jednotky a Říšská pra-
      stavba stala cílenou vycházkou mno-  do, kdo lásku děvčeti opětoval.  měl číslo 522 a nosnost 467 tun. Jeho   covní  služba  začala  budovat  dřevo-
      ha zvědavých lidí, ale fotografií se bo-  Druhý příběh už bohužel šťastný ko-  vlečný  remorkér  měl  pak  označení   zemní zátaras a nechala kopat i záko-
      hužel  dochovalo  málo.  Snad  někde   nec neměl a jen kousíček od plovárny   RŽ 13. Zpočátku tu vozil turisty po   py. Podle tvaru se pevnůstkám říkalo
      zdobí  soukromá  alba  anebo  jsou  za-  pana  Semiána  se  v  srpnu  roku  1935   Labi  jak  parníček  Sokol,  tak   Fallbalkensperre  a  Holzschranke.
      pomenuty ve skříních.        utopil  dvaadvacetiletý  Jan  Chochola.   i  Štefanik,  ale  po  zavedení  jízdního   Tady  byla  samozřejmě  větší  zábrana
                                                                                              a  měla  odolat  útoku  tanku.
                                                                                              S Brandýsem a Boleslaví Němci počí-
                                                                                              tali jako s místem obrany Prahy a za-
                                                                                              hrnuli je do svých plánů. Naštěstí ne-
                                                                                              byly použity a válka rychle skončila.
                                                                                                A vlastně znám je ještě jeden smut-
                                                                                              ný příběh tohoto místa. Během odsu-
                                                                                              nu válečných zajatců z města se z jed-
                                                                                              né z kolon hlídaných našimi revoluci-
                                                                                              onáři  vytrhl  německý  voják  a  skočil
                                                                                              z  mostu  do  plavebního  kanálu.
                                                                                              Sovětští  vojáci  pro  něho  skočili,  vy-
                                                                                              táhli ho a zachránili mu život. Ale i on
                                                                                              je  nejspíš  pohřben  na  brandýském
                                                                                              hřbitově. Měl zemřít vyčerpáním. Byl
                                                                                              také  krásný  slunný  den,  30.  květen
                                                                                              roku 1945. Po mostě přes kanál přešli
                                                                                              Jiří a Marie Mikešovi s kočárkem. Ale
                                                                                              jejich  příběh  už  se  týká  železného
                                                                                              mostu přes Labe.
      Průplav na Labi, pravděpodobně rok 1939.                                                                     Petr Enc
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17