Page 16 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko leden 2021

16 | MĚSTSKÉ LISTY Historie/Významná jubilea Leden
třicetiletá válka aneb švédský tábor u staré Boleslavi

Před více než 400 lety začala nejstrašnější válka v našich dějinách
– válka třicetiletá (1618-1648). Příběh této dlouhé a kruté války je
pestrý. netvoří ho jen známá pražská defenestrace (1618), bitva
na Bílé hoře (1620) nebo poprava sedmadvaceti „českých pánů“
na Staroměstském náměstí v Praze (1621). válečné události se
několikrát přímo dotkly našeho dnešního dvojměstí i jeho bez-
prostředního okolí a vždy šlo o pořádný dotek.

Skutečná rána pro zdejší region při- vyŠehoŘovice, cca 30. léta
šla v letech 1639/1640, kdy nepřá- 17. století: „Něco se [v ní] rolí nachází,
telská vojska způsobila během ale že ta ves z gruntu od Polákův vypá-
půlročního pobytu nevratné škody lena [jest] a lidé v ní zmordovaný, jak
a nenahraditelné ztráty. U Staré sousedský, tak i zádušní roli ladem
Boleslavi vyrostl vojenský tábor, spuštěné leží.“ (Národní archiv,
který obývalo několik tisíc osob – Archiv pražského arcibiskupství,
nejen vojáků, ale i vojenského trénu sign. B 41/4, Liber proventuum paro-
(řemeslníků, markytánek, vozků, chialium III)
rodin vojáků, prostitutek a dalších
lidí). Rudolfinský renesanční nehvízdky, zima 1635/1636:
Brandýs s celou řadou architekto- Tvrz a dvůr poničen domácími vojáky:
nických i technických vymožeností „Dvůr nehvízdskej ležíce na něm mno-
své doby prakticky zanikl, i Stará ho týhodnův dva regimenty rejtarstva
Boleslav skončila těžce poškozena. vrata a dveře v něm popálili, šindele díl
Vojenský tábor ve Staré Boleslavi ze stodol na boudy a z tvrze též všecken
sloužil jako jeden z hlavních opěrných votrhaly...“ (Národní archiv, Stará zvláštně pak v příbytku mém, totiž v Brandýse nad Labem - Staré
bodů Švédů v Čechách pro přečkání manipulace, kt. č. 1223, inv. č. 1697, v hospodě, co jsem kde schovaného měl, Boleslavi ve spolupráci s Petrem
zimy 1639/1640. Byl součástí labské sign. K 118/29) vyhledajíce.“ (Národní archiv, Stará Encem ze zdejšího zámku přichystalo
linie, na které se švédský generál manipulace, i. č. 1697, sign. K118/33) výstavu „Třicetiletá válka“ s podtitu-
Johan Banér „zakopal“ (kromě Staré čelákovice, 1639-1640: Domy Hledat stopy třicetileté války lze lem „Švédský tábor u Staré Boleslavi
Boleslavi s předmostím v Brandýse v městečku pobořeny, takto získaný nejen v badatelnách archivů, ale i v te- 1639-1640“.
nad Labem byly dalšími opěrnými lo- stavební materiál a dříví bylo „do šan- rénu. Byť se jich „venku“ zachovalo Na výstavě jsou kromě maket a ko-
kalitami např. Litoměřice, Mělník ne- ců k Staré Boleslavi splaveno“ (SOkA poměrně málo, přesto jsou. O čem asi pií k vidění dobové originály nalezené
bo Hradec Králové). Praha-východ, Archiv města svědčí opálené zdivo severní stěny če- při archeologických výzkumech pro-
Polabí, které bylo pro své zdroje Čelákovice, Radní manuál z roku lákovického kostela? Co hlásá nápis běhlých na ploše staroboleslavského
vyhledávaným cílem všech válčících 1665, s. 103) na zvonu v Mečeříži? tábora jak v nedávné době, tak i při
stran bez rozdílu, trpělo zejména ve Mochov, zima 1642/1643: Chcete se dovědět více? Jak to bylo regulaci Labe ve 30. letech 20. století.
30. a 40. letech 17. století prakticky „Veliká škoda na obilí, senech, slá- s uniformami? Byla švédská armáda Nejtěžším exponátem je věrná replika
neustále. V archivech nacházíme stále mách a jinšími hospodářskými věcmi, opravdu „švédská“? Jak vypadal je- téměř 800 kg vážícího děla z roku
nové a nové, dosud neznámé písemné co jsme sobě kde schovali a před soldá- jich tábor? Co se stalo s obyvateli na- 1645, jehož transport do muzea mu-
zprávy o tehdejších „loupeživých“ ná- ty zůstalo to nám! Vyhledali, pobrali! šeho kraje? Nasaďte roušku a vyrazte sela kvůli bezpečnosti dopravy jistit
jezdech větších či menších vojenských Kdejaký pant s okny vytloukají, dříví do muzea! vozidla městské policie.
oddílů. Zde jen malá ukázka: a cokoliv najdou, pálí a škodu činí, ob- Oblastní muzeum Praha-východ Martin Hůrka, historik OMPV

Josef cyril sychra Sychra nebránil veřejným předsta- ly hlubokou vroucností a zároveň

vením. Deset let působil jako sbor-
velebností, což byly dva hlavní po-
mistr »Václava« ve Staré Boleslavi žadavky církevního zpěvu. A vedle
ve Staré Boleslavi žil muž zcela oddaný hudbě a muzice. letos a pěveckého spolku »Bojan« těchto dvou znaků se v jeho sklad-
uplynulo 120 let od jeho smrti. víte, o koho jde? není to nikdo v Brandýse n. L. Po desetiletém pů- bách objevuje i jeho češství. Sychra
jiný než Josef Cyril Sychra, který téměř celý svůj život prožil sobení v našem souměstí odešel složil více než 30 mší i obrovskou
ve dvou městech: ve Staré a Mladé Boleslavi. v roce 1889 jako ředitel kůru do řadu mešních skladeb v české i la-
Mladé Boleslavi. Současně byl jme- tinské verzi. Nebránil se ani svět-
Sychra se narodil v Ústí nad Orlicí absolvování školy v roce 1879 zamí- nován i učitelem zpěvu na státním ské hudbě. Všechny Sychrovy
dne 12. března 1859 v muzikantské řil jako varhaník do kolegiálním gymnáziu, později též na reálce. skladby se rychle šířily hudebním
rodině. Není tedy divu, že hudbu měl chrámu v Staré Boleslavi a po třech Vedle toho se stal sbormistrem ta- světem. Na sklonku života se
malý Pepík v krvi. Jeho prvním učite- letech se stal ředitelem kůru. Ve mějšího pěveckého spolku Sychra vrátil do Staré Boleslavi.
lem byl otec Václav. Po absolvování stejném roce si vzal za ženu Marii »Boleslav«, který přivedl k mnohem I když byl na odpočinku, nezahálel.
nižší reálky odešel v roce 1875 na var- Chrsovou, čímž položil základ ke větší dokonalosti. Založil zde kroužek pěvců – tzv.
hanickou školu do Prahy, kde se stal šťastnému rodinnému životu. Do Sychrův sbor. Za své zásluhy byl
velkým oblíbencem ředitele rodiny přibyli synové Josef a Lumír. sychrovo dílo Sychra jmenován čestným členem
Skuherského a již ve druhém ročníku Již ve Staré Boleslavi povznesl chrá- Sychrovy církevní skladby vycháze- Ceciliánské jednoty v Ústí n. Orlicí
byl jmenován archivářem varhanické movou hudbu na vysoký stupeň do- jí od reformátorů chrámové hudby, a řady zpěváckých spolků. Byl také
školy. konalosti, i když měl k dispozici jen hlavně Palestriniho. Jako církevní jmenován rytířem řádu sv. Řehoře
Aby podpořil své nemajetné rodi- malý sbor. Jeho koncerty byly na- skladatel si vysloužil světový Velikého. Zemřel 21. srpna roku
če, vstoupil jako basista do služeb vštěvovány milovníky hudby z blíz- věhlas. Platilo o něm rčení „Nemo 1935.
emauzského kostela. Zde se stal ve- kého i dalekého okolí. Vedle chrá- propheta in patria“ (Nikdo proro- Podle článku z „Našeho Polabí“
lice záhy hlavním varhaníkem. Po mové a skladatelské činnosti se kem ve vlasti). Jeho skladby dýcha- upravil Petr Čeněk