Page 14 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko leden 2021

14 | MĚSTSKÉ LISTY Zámek Brandýs nad Labem Leden
na konci zahrady

Blíží se závěr mého vyprávění o zámecké zahradě. Mělo být tak
trochu tajemné, abych některé z vás donutil se do ní jít podívat
a vidět ji očima, kterými ji vidím já. Došel jsem podél příkopu
k Rudolfince a zastavil se na velké travnaté ploše s jediným stro-
mem pod balustrádou. Je tomu už pár let, kdy jsem tady s histo-
rickými šermíři řádil a pořádal bitvy pro příznivce vojenské his-
torie. tehdy jsem ale i já neměl tušení, co skrývá země pode
mnou a že jednou budu zaměstnancem zámku, který mi přiroste
k srdci tak, jako by byl mým vlastním.

Přijdete-li ke zdi u Rudolfinky, abyste Malá štěrbinová okénka, dveře ve vý-
nahlédli do hloubky pod vámi a na pi- klencích i odvětrávací šachtice nesou
vovar, pak věřte, že pod vámi je jen po typické fortifikační znaky francouz-
několika centimetrech zeminy cihlová ských vojenských staveb konce 17.
klenba podzemní chodby. Je vyústě- a začátku 18. století. Sklep tedy vů- terasu, která zde stála. Bylo by příliš lezne mezi cihlami vložené zbytky
ním spojovací zámecké chodby do bec nemusel být sklepem, ale místem odvážné říci, že zde možná byla stejná tesaných kamenů i se zbytky rene-
míst, které pro děti 50. a 60. let minu- obrany zámku v jeho nejcitlivější čás- vyhlídka, jaká je z obnovené rene- sanční sgrafitové omítky, umně tesa-
lého století byly tajnou, zazděnou ti, kterou je spojovací chodba se za- sanční balustrády i s pískovcovými ný zlomek parapetu, ostění či konzo-
podzemní chodbou vedoucí až do hradou. S Rudolfinkou je také ostat- kuželkami, ale tu smetla, jako jiné li, a dokonce i kuželku z balustrády.
Toušeně. Dostávaly se do ní velice ne- ně spojen v přímé linii. Plocha vyús- stavby v zahradě, třicetiletá válka, Jde také o místo, kde stávala ještě
bezpečným způsobem, a to spuštěním tění sklepení také nebyla nikdy za- a tak byla pár desetiletí poté obnovena starší brána, jež byla zrušena v roce
se do větracích šachtic. Jak samy říka- hradou a pivovar s přilehlými budo- v levnější verzi. Té iluzivní. Schodiště 1678. Končila zde i dnes zaniklá pod-
jí, lezly stropem. vami, například sladovnou, tu stál už by dnes vedlo k nádhernému barokní- ní terasa. Jak vypadala? Skvostně! Je
Historie sklepa je ale i dnes oprav- v 16. století a ulice Na Celné nebyla mu domu z 18. století čp. 406/4. totiž zachycena na podrobných ma-
du trochu záhadná. Píše se o něm už ulicí, ale pivovarským dvorem. Během úprav předhradí prováděných pách z 30. a 40. let 18. století i se
v roce 1651 s tím, že pod pavlačí Vše kolem vás tu bude připomínat v letech 1727 až 1729 tu byl postaven schodištěm, čtveřicí záhonů a kaš-
(Rudolfinkou) je dlouhý sklep na dobu Leopolda I. (1640–1705) více dům pro důchodního písaře a jeho ničkou umístěnou v jejím středu.
všelijaké věci zahradní. Jak jsem již než dobu Rudolfa II. I ta parapetní podřízené, příbytek pro klíčníka, kůl- Mapy dvorního písaře J. H.
uváděl v jednom z předešlých dílů zeď, ze které hledíte na pivovar, jenž ny na vozy a kdo ví co ještě. Na mapě Dienebiera a nejvyhledávanějšího
svého vyprávění, v roce 1683 se uva- tu byl postaven na místě staršího, zni- druhého (Františkova) vojenského stavitele své doby K. I.
žovalo o zřízení nového sklepa a bylo čeného třicetiletou válkou, po roce mapování z let 1836–1852 je ještě Dientzenhoffera ukazují tuto plochu
vybráno místo pod parapetem zahra- 1651. Všimli jste si na omítce zdi ry- pod zámeckou zahradou u pivovaru jako nejkrásnější místo celé zahrady.
dy. Se stavbou tohoto sklepení se měl tých kuželek? Ne? Odborníci byli mnoho zakreslených staveb, které by- Kdy to zmizelo?
také vyzdít nový základ parapetu. z nalezené iluzivní ryté kuželkové ba- chom dnes marně hledali. Za zánik snad opět může válka.
Stavbu započal o rok později lustrády nadšeni. Její vznik připisují Tentokrát to byla ta o rakouské dědic-
Giovanni Domenico Canavalli k roku 1680, kdy se císař uchýlil na taJeMství zazděné Brány tví (1740–1748) a sedmiletá válka
(1637–1685). Rokem 1684 ale brandýský zámek před morem řádí- A tak jsme při hledání kuželek došli (1756–1763). Je jí to alespoň přičítá-
všechny dostupné zprávy o sklepení cím ve Vídni. Táhne se po celé délce nakonec k zazděné bráně vedoucí ke no. A tak doba Josefa II. nepřinesla
končí. Způsobilo to jeho úmrtí v roce zdiva a snad nejlépe dochovaná je zmizelé oboře, z níž máme fragmen- zahradě nic hezkého. Za branou se
1685? Ale sklep tu je. Jak je starý? v místech, kde jsou ještě původní pís- ty ohradní zdi v Královicích a víme rozléhaly pastviny a na nich vznikla
Možná pokračoval ve stavbě jeho syn kovcové bloky její koruny s nadezdív- o ní, že zrušena byla v roce 1765. otevřená vojenská jízdárna. Ke konci
Giacomo Antonio (1660–1731). kou hospodářské budovy. Vydáte-li se Právě ta brána nejvíce připomíná do- 18. století se o ní ale psalo jako o Alt
O obou je psáno, že byli dvorními sem podél zdi od Rudolfinky, určitě bu císaře, kterého známe vyobraze- Reitschule, Staré jezdecké škole, jež
zednickými mistry a staviteli. A skvě- při bedlivějším pozorování vyryté ku- ného na obrazech s výraznými rty. Je byla prodána roku 1796 podzámecké-
le vyskládané cihly chodíme do skle- želky do omítky najdete i s pilastry. v ní ostatně vložený překrásný, skoro mu mlynáři Matěji Panochovi, který
pa obdivovat. A abych se přiznal, Ale také dva sloupky portálku průcho- čtvercový klenák s detailně tesanou zde postavil domek. Jiný na tom místě
sklep jako sklep vůbec nevypadá. Je du vedoucího kamsi do hlubiny pod barokní korunou a s vročením (leto- ale už musel stát. Jako jediný je zachy-
příliš úzký a nepřiměřeně vysoký. vás. Je to zaniklé schodiště na další počtem) 1678, které je rozděleno na cen na vojenské mapě z let 1764 až
dvě části iniciálami L a I. To nezna- 1783. Červený obdélníček značící do-
mená nic jiného než jméno panovní- meček a široko daleko nic. Pak pozo-
ka Leopolda I. Vždy jsem ji obdivoval rujeme až Královice (Königsdorf),
a je mi líto jejího osudu, kdy neopra- ještě daleko za rybníkem. Snad byl
vena žaluje na naši dobu. Zazděna už Josefa Boháčka, jehož pozemek také
ale rozhodně byla v roce 1910 a dou- koupil. Během chvíle tu vznikl hospo-
fám, že ji z ulice Fakultní uvidíme. dářský dvůr se stodolami a kravínem,
Dlouho jsem tam nebyl. Zazděné který jen ti nejstarší z vás pamatují
vpadliny z její venkovní strany mi jako Schubertův.
vždy připomínaly trojici oken a torzo Vrátíme se ale raději do zahrady
vřetenového schodiště vypovídá k zazděné bráně. Půjdeme zpět
o tom, že tu cosi stálo a také zmizelo. k Rudolfince a pod našimi nohami
I ta vysoká zeď, co tu je, je prací této budeme míjet další kus historie. V do-
doby. Po skončení třicetileté války se bě Rudolfa II. tu stál onen letohrádek,
prostě začalo s obnovou zničené který známe pod jménem lusthauz.
ohradní zdi zahrady, a tak do nové Jeho základy byly objeveny už v roce
stavby bylo vloženo vše, co zedníkům 1905. Ale o tom zase příště.
padlo do ruky. Pozorný divák tu na- Petr Enc