Page 27 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko - květen 2021

27 | MĚSTSKÉ LISTY Historie ovocnářství KvĚTen
trocha pomologie nikoho nezabije

(pomologie: nauka zabývající se ovocnými odrůdami, jejich popisem
i vyhodnocením a pěstebními podmínkami). nejen v našich zahra-
dách ubývá ovocných stromů. Mizí i sady v české krajině. Přitom
ovocnářství bývalo naším tradičním hospodářským odvětvím.
Není pochyb o tom, že naši předkové zují český původ.
měli ovocné stromy v úctě a oblibě. O tehdejším, skutečně světovém
Vysazovali je i na památku význač- významu českého ovocnictví zanechal
ných rodinných událostí, jako je naro- zprávy jezuita B. Balbín (1611-1688).
zení, sňatek, uzdravení, odchod do Napsal, že „jest taková úroda ovoce
světa… Podle vzrůstu stromků pak v Čechách, že odjinud kupovati hruš-
usuzovali na osud toho drahého, je- ky, jablka, broskve, slívy, třešně ani
muž stromek patřil. ořechy není třeba“. V Klatovech viděl
Archeologické nálezy prokazují, že velké množství vozů plných sušených
ovocné plodiny doprovázely člověka švestek, které si norimberští obchod-
od počátku jeho existence. Na Moravě níci odváželi a velice pochvalovali vý-
kvetlo ovocnictví již v době příchodu tečnost jejich. O míšeňském jablku
sv. Metoděje (okolo r. 863) a s křes- vypravuje, že bylo jedno z nejlepších.
ťanstvím se dostaly do Čech i morav- Kdeže ty časy jsou!
ské odrůdy révy vinné, které sv. Později vzrostl význam pomologie
Ludmila († 921) kázala pěstovat na poté, co zahájila činnost „C.k. vlaste-
Mělnicku. necko-hospodářská společnost
Podle listiny z roku 1052 nařídil Českého království“ (1788). V roce
kníže Břetislav I. obci Žiželice na 1819 pak byla založena samostatná Pražan, jemuž pak jezovité, když řád uprázdněna, aby se o ní hlásil. Později
Bydžovsku odvádět ročně kapitule „Štěpařská jednota“ a konečně v roce jejich byl zrušen, darovali 15korcovou dověděl se Rössler, že onen pán byl cí-
chrámu ve Staré Boleslavi „varmuží 1830 vznikla „Pomologická společ- zahradu v Bykani, zvláště proto, že sař Josef, jenž z Hloubětína časem do
(povidel) 20 nákladů soumarových po nost“. Vzpomínané organizace vznik- měl mnoho dětí, zejména sedm synův, Brandýsa dojížděl. To stalo se v r. 1788
2 bečkách a suchých sliv 45 soumaro- ly v uvedené době v Praze. V Brně byl z nichž nejstarší Matěj dán na studie a Rössler sotva 34 roků stár, stal se
vých nákladů po 5 kamenech váhy (1 „Pomologický spolek“ založen v roce do Prahy. děkanem v Jaroměři, a brzy na to
kámen = 11,2 kg)“. Z dodávky jediné 1816. Matěj Rössler později vstoupil do v Poděbradech. V Poděbradech datuje
obce tak vysvítá, že téměř před 900 bohosloví, a stal se po svém vysvěcení se vlastní pomologické působení jeho,
lety bylo u nás ovocnictví rozšířené MatěJ rössler v Brandýse na kněze katechetou a ředitelem škol kdež žil 34 let. Tu hned postaral se o to,
a zpracování ovoce obecně známé. Půldruhého století se nedělo pro po- v Brandýse n. L., kdež si co syn zahrad- aby nové nádherné sady sobě zaopatřil
Ke všeobecnému rozvoji ovocnictví vznesení sadů a zahrad téměř nic, ne- níkův, a takořka rozený milovník květin a podařilo se mu to brzo v té míře, že je
dochází již v dobách Karla IV. (1316- boť války a poválečné útrapy jak zná- zříditi chtěl malou zahrádku s květi- vším právem nazval „Sans Pareil“, to-
1376), který byl, jak známo, velkým mo „kytkám nesvědčí“. Teprve nami. Najal si malou zahrádku, aby tiž nevyrovnané, namající sobě rovné
podporovatelem pěstování ovocných 18. století přináší nový zájem o pomo- vše z jara připraveno měl, koupil si od a obnášející 33 korce.
rostlin a révy vinné. V roce 1348 při- logii. Každý, kdo se tímto odvětvím brandýsského ovocnáře potřebnou mr- Nynější osud Rösslerovy zahrady
kázal přivézt révu burgundskou a roz- zabývá, narazí na jméno ve své době vu. Tato náhoda tomu chtěla, že když jest smutný, takže z ní ničehož nezbylo.
šiřoval kulaté slívy, kterým se dodnes světově uznávaného šlechtitele ovoc- zjara země se otvírala, z celé zahrady Po smrti Rösslerově (+ 1829) koupil ji
v některých krajích říká „karlátka“. ných stromů, Matěje Rösslera. pohnojené touže mrvou, všudy samé jistý Biersang, jenž stromy vykopal,
V čase husitských bojů (1419-1473) Veškeré jeho životopisy uvádějí, že byl ovocné sazeničky vyrážely. Tím překva- rozprodal, a z celé zahrady selský obil-
však ovocnictví hodně utrpělo, a to děkanem v Poděbradech, místní pen, avšak coby zahradníkův syn zna- ní dvůr učinil. Později včas zařizování
kupodivu z ideologických důvodů. Polabské muzeum mu věnuje část je, jaké to jsou sazeničky, nechtěl je více železnic Sans Pareil byl proříznut
Jakoubek ze Stříbra a řada táborských svých expozic a obecně – jistě po prá- zrušiti, a zanechav oblíbeného květi- a trať běží jeho středem.
kněží hlásala: „Žádného ovoce nebu- vu - se jeho jméno spojuje s tímto nářství, obrátil všechnu svoji péči k sa- Byltě Rössler pravým zakladatelem
deme požívati.“ Dokonce nařizovali městem, které ho považuje za vý- dařství, kteréž brzy počal pěstovati co pomologie české, známé po Evropě,
stromy ničit! Přitom však sám Jan znamnou osobnost města Poděbrady. pravý, horlivý, uvědomělý pomolog, a prosté všeho cizího, a daroval svého
Hus ovoce velmi chválil. Jak to tak bývá, člověk objeví mnoho probrav za účelem tím veškerou tehdej- času spolku stěpařskému v Čechách
věcí zcela náhodou. Díky vstřícnosti ší dostupnou pomologickou literaturu. 777 druhů stromků v hrncích.“
ovocnářská velMoc bývalého pátera pana Jana Houkala V Brandýse seznámil se co ředitel Vyňal z časopisu „Květy“ čís. 30
K rozkvětu a vrcholu českého ovoc- z brandýské římskokatolické fary s jistým důstojníkem, a vychovával mu z roku 1871 Ant. Slavíček.
nictví naopak dochází ve „zlatém vě- jsem měla možnost prohlédnout si dva syny, zůstal jim vychovatelem Svůj nalezený „poklad“ jsem po-
ku“ vlády Rudolfovy koncem 15. sto- podrobně farní kroniku. Pátrala jsem i tehdáž, kdy otec i matka jim byli ze- skytla i Polabskému muzeu
letí. V té době bylo české ovocnictví po historii studánky u Světice, ale mřeli. v Poděbradech. Je dobré upozornit na
první v celé Evropě. I obchod s ovo- upoutal mě zápis starý 160 let. Celá Tyto hochy brával s sebou na pro- to, že nebýt Brandýsa a lázní Houštka,
cem byl na nejvyšší úrovni té doby. historka je sice dlouhá, ale mně připa- cházku a tu se stalo, když šel s nimi je- nebyl by Matěj Rössler s největší prav-
Královské zahrady v Praze a Brandýse dá velmi půvabná ve své historické denkráte do blízkého lázeňského místa děpodobností ani světově uznávaným
byly obohaceny nejvzácnějšími ovoc- a úplné podobě. Zde je doslovný pře- „Houštky“, že se s jistým pánem po- pomologem, ani by nepůsobil deseti-
nými odrůdami, všichni v té době zá- pis: tkal, jenž se ho tázal „čí jsou to hoši“? letí v Poděbradech.
vodili v zakládání sadů. Z Čech se vy- „Mezi učiteli škol brandýských vyni- Rössler pravil, že jeho. Vida Rösslera Smutnějším je však konstatování
váželo ovoce čerstvé, sušené i v po- kal zvláště p. Matěj Rössler co zname- oděného v kněžský oděv, nechtěl tomu v úvodu článku: ovocných stromů
vidla zpracované. V Řezně nitý pomolog, jenž i v cizozemsku byl pán ten věřiti, a žádal za vysvětlení, v krajině i v zahradách ubývá. O to
a Norimberku bývala hlavní skladiště na slovo brán. Narodil se r. 1754 a uslyšev kterak se Rössler otcem stal veselejší je zjištění, že jsou lidé, kteří
českého ovoce, které se odtud dále v Bykani, zahradnickém dvorci jezovi- opuštěných sirotků, potěšení své nad se s tím smířit nehodlají. Stačí se po-
vyváželo. Německé názvy: Zwetschke, tův, kteří měli svůj konvent v nedaleké tím projevil, a pravil Rösslerovi, až bu- dívat pod brandýskou Pampelišku!
Povideln, Slibowitz a jiné zřejmě uka- Kutné Hoře. Otec jeho Petr byl rodem de někde na státním patronátě fara Ing. Kateřina Vaculová