Page 26 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko - květen 2021
P. 26

26  |  MĚSTSKÉ LISTY                       Otisky Rudolfínské doby                                          KvĚTen
                                     OtISKY RuDOLFÍnSKé DOBY

       Během renesance zažívalo naše město období svého největšího rozkvětu a slávy. vše skončilo katastrofální devastací
         za třicetileté války (1618-1648), především při přezimování švédských vojsk 1639-1640. Poválečná obnova byla
        náročná a trvala dlouho. Muselo se začít od píky – chyběla kontinuita lidí a až na výjimky i staveb. Prostřednictvím
        tohoto seriálu se chceme pokusit zrekonstruovat obraz Brandýsa v období, kterému vévodila vláda Rudolfa II. Při
                                        čtvrtém našem setkání se vydáváme k řece Labi.
      největší mlýn v Čechách



      Mlýn na řece Labi ležící přímo pod brandýským zámkem byl před
      třicetiletou válkou největším mlýnem v celých Čechách. Co o jeho
      tehdy již bývalé slávě hovoří urbář z roku 1651, tedy z doby tří let
      po konci oné nejstrašnější války, která prošla naším Polabím.
      „Blízko a hned u pivovaru jest mlejn na   kdež se vrše na lososy kladávaly. Ty
      Labi o  dvouch mlejnicích, v  němž se   všecky ryby, co se jichkoliv na týchž
      mlynáři s  čeledí náchlební chovávali.   slupích i jinak od rybářův zlapalo, ob-
      Bylo v něm kol moučných 10 a stup 16.   zvláště lososy, přináleží pro kuchyni
      Při témž jeze byla udělaná mlejnice   J[eho] M[ilosti] C[ísařské], když dvo-
      slove Povodnice pro veliké vody, v  ní   rem svým v městech pražských býti rá-
      čtyry kole moučná, dví strojní...  čí, aneb k  zpeněžení. Peníze pak do
        Nyní týž mlejn v jednom štoku vysta-  důchodův odvedený býti [mají].”
      věný, při něm po jedné straně kol mouč-  Při mlýně, jak jsme si již řekli v mi-
      ných 5  a  od týchž kol  táhne [h]řídel   nulém díle, byla též brusírna drahých
      stoupy ležatý 3. Po druhé straně býva-  kamenů užívaných ve šperkařství.
      lo, a kdyby se spravily, může býti, také   Chybí  jen  dodat,  že  jedno  z  mlýn-
      kol moučných 5...             ských kol dodávalo energii také vodá-
        V  témž mlejně mlely se sladé [tj.   renskému zařízení, které již v polovi-
      slady] měšťanův brandejských, a  dá-  ně  16.  století  zdvihalo  labskou  vodu
      vají do důchodův na Brandýs od každé-  pro potřeby zámku, zámecké zahrady
      ho sladu pšeničného 6 grošů a od ječné-  a záhy i města.
      ho 10 grošů... Při témž mlejně bývaly   Labskou vodu využíval i s mlýnem
      krmnice pro vepře, však pro smrad,   bezprostředně sousedící panský pivo-
      kterýž do pokojův J[eho] M[ilosti]   var. Staré soupisy a urbáře nám tedy
      C[ísařské] zarážel, byly svedený   ukazují, že na poměrně malém říčním
      a v dvoru brandejském udělaný... K té-  úseku Labe pod brandýským zámkem
      muž mlejnu z  druhé strany jezu byla   bylo velmi živo. Všechen pohyb a ruch
      pila  k  řezání  prken,  jakž  o  té  napřed   byl dobře pozorovatelný nejen z bran-
      dotčeno v  nově vystavěná, kteréžto se   dýského zámku, ale také z dřevěného
      dostatek prken k  potřebě zámku i  li-  mostu, který zde jako součást mostní
      dem... řezávalo... Nyní toliko místo   soustavy  pomáhal  lidem  s  překroče-
      prázdné zůstává, však zase stavěti se   ním (z celé soustavy se dosud docho-
      bude. Při témž mlejně bývali tři slupi:   val  renezanční  dvouobloukový  ka-
      jedna pod koly moučnými, druhá na   menný most u mlýna). Jen na okraj,
      povodníku a třetí na obzvláštním žlabu   dnes uvažované přemostění řeky pro
      při pile. Potom bývala toliko jedna, neb   pěší a cyklisty má kopírovat právě tra-
      jiný, to jest na povodníku a u pily, voda   su  bývalého  dřevěného  mostu,  který
      pobrala. Nyní zase jsou v  jezu podle   fungoval  až  do  druhé  poloviny
      vrat z  té strany ke mlejnu  dvě nové.   19. století.      Pohledy na Labe v  okolí mlýna pod brandýským zámkem, 17.-19. století.
      Býval také při též pile obzvláštní žlab,   Martin Hůrka, historik OMPV  Z archivu OMPV


      ryby a rybáři                                              ryby  jsou  vesměs  známé  z  labského  recepty
                                                                 povodí i z dnešní či nedávné doby: su-
      Co by to bylo za řeku bez ryb a rybářů? Zde bychom obojího   mec,  kapr,  štika,  okoun,  cejn,  úhoř,   rudolfínské doby
      nalezli v minulosti dostatek.                              ježdík  (mimochodem  v  Čelákovicích   polévka z ryb
                                                                 v době třicetileté války žil a v městské   Vezmi víno asi na mísu, dej do něho
      V blízkých obcích Toušeň, Záryby a jin-  spojenými  s  řekou  –  např.  převoznic-  správě působil jistý Pavel Ježdík, autor   vařit kapry, potom usmaž štiku a dej ji
      de  se  dosud  uchovává  paměť  na  staré   tvím,  pletením  proutěných  košů,  zim-  fascinujících  dobových  „kronikář-  též  do  polévky.  Okořeň  zázvorem
      rybárny. Nadto název obce Záryby s ry-  ním sekáním ledů, těžbou písku apod.  ských“ záznamů autenticky přibližují-  a skořicí, oslaď cukrem, a když chceš,
      bami přímo souvisí. Po rybářích je zase   Jaké ryby bychom v Labi našli v do-  cích  krutost  třicetileté  války  v  našem   tak přidej pepř.
      v Čelákovicích pojmenována celá ulice.   bě rudolfínské, tedy v době končícího   Polabí, které před nedávnem vyšly tis-
      A to jedna z nejstarších, zmiňovaná již   16. století? Můžeme se podívat např.   kem).  Handschova kniha o  „rybařině   nadívané herynky
      v polovině 16. století. Název „Rybářská   do  knihy  Georga  Handsche  Die   na Labi“ popisuje na konci 16. století   Usmaž  povařenou  cibuli,  vychlaď  ji
      ulice“ napovídá, čím se živili její dávní   Elbefischerei in Böhmen und Meißen   však  i  jiné,  dnes  zde  vyhynulé  druhy,   a nacpi ji solené rybě do břicha místo
      obyvatelé. Jelikož pouhým lovem a pro-  z konce 16. století.  např. jesetera velkého, platýse brada-  jiker. Okořeň černým kořením a peč.
      dejem  ryb  člověk  nezbohatl,  snažili  se   Bezesporu  hojným  (a  loveným  a   vičnatého či mihuli mořskou či říční.  Recepty z knihy M. Beranové
      rybáři přivydělat si i dalšími činnostmi   často  zmiňovaným)  byl  losos.  Další   Martin Hůrka, historik OMPV  „Jídlo a pití v pravěku a ve středověku”
   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31