Page 16 - Chytrý zpravodaj - Brandýsko 03 2022
P. 16

16  |  MĚSTSKÉ LISTY                          Podnikání ve městě                                            BřEZEn
      brandýská Adria



      Restaurace Adria  momentálně prochází  nutnou rekonstrukcí.
      tato oblíbená hospoda na rozhraní centra a vrábí měla vždy své
      kouzlo. Plzeňské pivo, kvalitní jídlo, příjemná zahrádka a mno-
      ho dalších věcí si mohou naši obyvatelé užívat již více než 100
      let. Restaurace přežila dvě světové války, znárodnění, viděla
      sovětské tanky v srpnu 1968 a nakonec se dočkala návratu do
      rukou původních vlastníků, rodiny Antošových. Pojďme se však
      na adresu výletní 543 podívat drobnohledem.
      zaČátky                       FotBalové Šatny
      Historie restaurace Adria sahá k po-  Válečné roky nově otevřenému lokálu
      čátkům dvacátého století, přesněji do   příliš nepřály. Lidé na zábavu neměli
      jeho  druhé  dekády.  V  té  době  se   ani  myšlenky,  ani  peníze,  přesto  se
      Brandýs pomalu a opatrně rozrůstal.   Adria  postupně  dostávala  do  přízně
      Jedním  ze  směrů  potencionálního   a obliby místních obyvatel. Ve dvacá-
      rozvoje byla tehdejší Hrušovská ulice,   tých  letech  se  situace  zlepšila,  ob-
      kde  stály  čtyři  domy,  z  jedné  strany   zvláště  když  si  Adrii  pronajal  místní
      bylo nádraží, z druhé prázdná plocha.   restauratér J. Pavlíček. Tomu pomoh-
      Nedaleko se nacházela největší bran-  la i přízeň fotbalového osudu. Po válce
      dýská  továrna  Melicharka.  Tato  vý-  bylo hřiště U Jízdárny na Zápské ulici
      hodná poloha zřejmě zaujala stavitele   k nepoužití, a tak fotbal hledal jiné lo-  vala až do února 1948, kdy se ulice   v 15.30 a většinou přede dveřmi čekal
      Františka Hataše, který zakoupil po-  kality. Jednou z nich bylo tržiště u no-  přejmenovala potřetí, tentokráte na   zástup  těch  nejžíznivějších  pivařů.
      zemky  za  účelem  výstavby  hostince   vého nádraží. Plocha vedle nádraží se   ulici Jaselskou.   Zavírací doba byla obvykle stanovena
      a několika pokojů pro hosty. Jeho sta-  zavezla štěrkem a povrch se stal zcela          na  22.00,  tak  aby  si  mohla  dělnická
      vební záměr posvětil dne 11. 12. 1913   regulérní. Šatny se nacházely v hotelu   zMěna vlastníka   třída odpíchnout svou směnu v 6.00.
      i  purkmistrovský  úřad  Královského   Adria, kde fotbalisty vždy rád vítal již   Mezi  nájemníky  z  přelomu  čtyřicá-  Dalším  kontrolním  prvkem  byly  tzv.
      komorního města Brandýs n. L., který   zmiňovaný hoteliér Pavlíček. Adria se   tých  a  padesátých  let  se  nacházejí   zavírací dny, které se střídaly v klíčo-
      panu Hatašovi vydal stavební povole-  stala  střediskem  sportovců  a  jejich   jména  Marie  Jansová,  Antonín   vých restauračních zařízeních v měs-
      ní.                           příznivců. Odtud se chodilo na hřiště   Pospíšil,  Leopold  Bárta  a  Bedřiška   tě. V Adrii byly zavíracími dny středa
                                    zkratkou přes kolej tak dlouho, dokud   Šulcová.  Nejdříve  se  znárodnily  ty   a čtvrtek, v Záložně pak pondělí a úte-
      vyjádŘení ke stavBě           to  přednosta  stanice  nezakázal.   největší  podniky,  posléze  ty  střední,   rý, a tak se to v průběhu let střídalo.
      Hlavní připomínky města k nově vzni-  V  Adrii  bývaly  družné  chvíle.   a nakonec docházelo na menší firmy   Díky  tomu  se  šetřila  i  pracovní  síla.
      kající budově byly především následu-  Přicházeli chlapci s děvčaty, zněl gra-  i živnostníky. Chvíli to vypadalo, že na   O  práci  v  pohostinství  byl  poměrně
      jící:                         mofon,  občas  zahrálo  kvarteto  spor-  nejmenší  živnostníky  nedojde.  To  si   velký zájem. Pracovalo se s hotovostí,
        Předzahrádka musí být opatřena   tovců, řízené Josefem Chládkem. Áda   myslel i neratovický hospodský a re-  „dýška“ se dávala bez ohledu na spo-
      plotem na podezdívce postaveném.   Voldán zde zpíval svoje kuplety, někdy   stauratér Rudolf Antoš. Toho zaskoči-  lečenský systém.
        Do obou ulic kolem stavení se musí   se  tancovalo,  jindy  se  hrál  kulečník,   la  kolektivizace  zemědělství  a  své
      zřídit dlážděný chodník v šíři 2 m s tvr-  večer pak šachy nebo mariášek.  úspory věnoval do koupi hotelu Adria.   výČepák hrdina
      dou obrubou.                                               Dne 1. 2. 1957 Adrii koupil, zrekon-  Bez ohledu na politický režim zůstala
        Pro provozování hostinské činnosti   první repuBlika     struoval a rozjel. Bohužel mu entuzi-  hospoda  vždy  oblíbeným  místem,  ať
      se muselo vyhovět následujícím poža-  Ve dvacátých letech nový stát šlapal,   asmus  vydržel  jen  32  měsíců.  Od  1.   se  to  mocipánům  líbilo,  nebo  ne.
      davkům:                       dařilo se nové republice i Adrii, kte-  12. 1959 stát jeho Adrii včetně inven-  Stejné  rčení  platilo  i  o  Adrii  šedesá-
        Před vchodem do hostince budiž po-  rá  posléze  změnila  adresu,  protože   táře  zestátnil,  k  čemuž  stačil  doku-  tých a sedmdesátých let minulého sto-
      staven  účelný škrabák na obuv  v  celé   ulice Hrušovská se přejmenovala na   ment  nazvaný  „dohoda  o  vydání  vě-  letí. Stále se točila Plzeň a lidé si do
      šíři dveří.                   ulici Vojty Beneše. Adria prospero-  ci“.  Marný  byl  boj  pana  Rudolfa   hospody, zejména do výčepu, chodili
        Kamna ve všech místnostech nutno   vala nejen z piva, ale i z toho, že si na   Antoše  o  svůj  majetek.  Adrii  navíc   poklábosit o svých problémech všed-
      postaviti na ohnivzdorné podložky.   pokoje vodili vojáčci z mnoha útva-  koupil  s  dluhem,  který  splácel  až  do   ních  dnů.  Nacházeli  zde  pochopení
        Sklepy budiž opatřeny průduchem   rů  své  milované  slečny.  Jak  říkají   roku 1968. Proces vyvlastnění byl ne-  a bylo jim tu dobře. Kdo však všechny
      za účelem přístupným vzduchu.  prameny,  byl  to  i  hodinový  hotel.   horázným  aktem  a  spravedlnosti  se   problémy  znal  a  uměl  poradit  nebo
        Hostinské místnosti a kuchyně musí   Tak  to  běželo  až  do  hospodářské   bývalý majitel dočkal až po roce 1989.   jen vyslechnout trable svých zákazní-
      býti udržovány vždy v  čistotě, nesmí   krize  na  počátku  třicátých  let.             ků, byl muž za pípou – výčepák.
      k  jiným účelům sloužit než k  vytyče-  Zřejmě  i  pod  tímto  vlivem  došlo   raj není ráj   I Adria měla své nezapomenutel-
      ným.                          k prodeji Adrie, kterou v roce 1936   Adrii tak od prosince 1959 spravoval   né hrdiny, kteří uměli načepovat ta-
        V místnostech budiž postaven dosta-  koupila Anna Cihelníková. Ta hotel   státní  podnik  Restaurací  a  jídelen   kové  pivo,  jež  dokázalo  uhasit  i  tu
      tečný zdravotních vodou plněných plivá-  ihned  pronajala  a  první  nájemnicí   (Raj)  Praha-východ  se  sídlem   největší žízeň. V šedesátých a sedm-
      tek a vyvěšen zákaz volného plivání.  Adrie  byla  od  roku  1936  Marie   v Říčanech. Z lidí pracujících v Adrii   desátých  letech  byl  oním  pivním
        Záchody opatřeny musí být dle urče-  Nejedlá. Tu posléze vystřídal Václav   se ze dne na den stali zaměstnanci RaJ   klasikem  pan  Fuňka,  navazující  na
      ní pohlaví.                   Krucký, ale vlastnictví objektu stále   s možností přesunutí do jiných provo-  prvorepublikové  hospodské.  Měl
        To  jen  k  přiblížení  charakteristiky   držela  v  rukou  rodina  Cihelníkova.   zoven. Stát chtěl mít i nad hospodami   vždy bílou košili, vestičku s kapsič-
      doby, kdy se všechny dokumenty sepi-  V době protektorátu často v hospo-  dokonalou kontrolu a chtěl konzuma-  kou na účtenky a za uchem nezbyt-
      sovaly ručně. Důležité byly také pro-  dě  zazněla  i  němčina,  ale  převahu   ci nadměrného pití bránit. Řadoví ob-  nou obyčejnou tužku. Tou značil na
      storné sklepy, kam se v zimě vozil led   měla  stále  čeština  v  podáním  míst-  čané museli být pod kontrolou. A k to-  keramické tácky čárky za vypitá pi-
      z Hrušováku, ten musel vydržet až do   ních  štamgastů  a  stabilních  zákaz-  mu  používal  zajímavé  nástroje.   va. Vzhledem k tomu, že jsem téměř
      příští zimy.                  níků.  Po  skončení  války  se  v  Adrii   Otevírací doba se často vázala na pra-  celý  život  bydlel  ve  vzdálenosti  cca
        Stavitel Hataš Adrii několik let sám   objevilo i několik rudoarmějců, kteří   covní dobu klíčových podniků a závo-  50 m za Adrií, mám k ní velmi vřelý
      provozoval. Od počátku dvacátých let   tu bydleli, stejně jako v celém městě.   dů (BSS, Zukov atd.). Takže se větši-  vztah,  a  to  v  mnoha  podobách.
      ji pak pronajímal.            A tak nemovitost s č. p. 542 fungo-  nou  otevíralo  až  po  15.00,  Adrie  až   Například když jsem chodil pro pivo
   11   12   13   14   15   16   17   18   19   20   21