Page 25 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko březen 2021
P. 25

25  |  MĚSTSKÉ LISTY                               Malíř Plocek                                             BŘEZEN

        Jeho dílo je uznáváno i mezi básní-  Z  Francie  se  vrátili  právě  včas,  aby
      ky a snad nejlépe ho svými verši cha-  zažili  příchod  spřátelených  armád.
      rakterizoval básník Jan Noha:   Protestují,  podepisují  petice,  účastní
        Z rákosu věnec má na hlavě,  se  akce  brandýských  občanů  žádají-
        labskými vílami uvit….     cích  navrácení  pomníku  TGM.
        Vlny, toť, prsy jeho víl,   Přetahování  o  moc  pokračovalo  celý
        víly ty zpívat naučil      rok,  naděje  s  scvrkla  na  minimum,
        a ryby naučil mluvit.      stejně jako návrat sochy TGM k budo-
                                   vě PFUK. Vilém byl vyloučen ze stra-
      nová Múza                    ny i ze svazu výtvarníků, protože ne-
      Vilémovi  se  pomalu  blížila  šedesátka,   souhlasil.  Opona,  která  tenkrát
      když nepatří k prominentům, kteří obo-  spadla,  rozdělila  umělce  na  hodné
      hatili socialistický realismus, nicméně   a nehodné. Vilém patřil k onomu dru-
      má za sebou tiše trpěné výstavy a umě-  hu umělců, které nešlo normalizovat   Vilém Plocek: Předjaří
      lecké  renomé.  Vyřešil  tíživý  problém   ani  beze  zbytku  zatratit,  což  mu
      druhého  manželství,  rozvedl  se  a  byl   umožňovalo  malovat,  a  cestoval  ale-  Běžný život je prolnut uměleckými vý-  moha místech v českých luzích a hájích.
      přesvědčen, že po zbytek života si vy-  spoň východním směrem.   lety  za  přáteli  a  nezapomenutelnými   Jeho bohatý životní kruh se ale po-
      stačí pouze s malováním. Toto předse-  Zamiloval  si  Balt,  neústupné  štíty   místy, kde se čerpala energie pro další   malu  uzavíral.  Měl  za  sebou  téměř
      vzetí však trvalo jen do chvíle, než do   Straslundu, křídové útesy Rujány, ka-  životní  tvoření.  Stále  více  času  však   celé století. Narodil se za Rakouska,
      jeho tichého ateliéru vstoupila o třicet   mínkové  pláže  Hiddensee.  Touha  po   tráví  ve  svém  osobitém  a  kouzelném   poznal Karla i Havla, vstoupil do no-
      pět  let  mladší  dívka  Pavla.  Chtěla  si   romantickém  zážitku  ho  táhla  pryč,   ateliéru v Riegrově ulici č. p. 356, jenž   vého tisíciletí. Když přijel Karlův syn
      koupit  obrázek,  viděla  ho  na  výstavě   navíc  cestování  ve  dvou  nabízelo   koupil jeho otec ve třicátých letech. Do   Otto do Brandýsa na návštěvu, ukázal
      a střádala si na něj. Padli si do oka, oba   mnohem  větší  prožitek  umělecký   zahrady přistavil dílnu. Nad ní bývalo   mu otcovu navštívenku s predikátem
      měli velký vztah k umění všeho druhu,   i cestovatelský. Vilém si uvědomil, že   skladiště, kde našel malíř prostor pro   c.k. komorní dodavatel a vyprávěl mu,
      literatuře i k Polabí, kde se procházeli   když opouští domov, vyhandluje ho za   svou tvorbu a myšlenky.   jak  viděl  jeho  maminku,  seděla  před
      a nacházeli další motivy k obyčejnému   slaný mořský vzduch a že když svou   Plockův dům byl také místem, kam   zrcadlem,  měla  krásné  dlouhé  vlasy
      žití.  Až  dosud  dychtivá  obdivovatelka   kočku  vymění  za  racky,  dělá  to  jen   rády zavítaly zajímavé osobnosti spo-  a komorná ji česala. A Otto mu sdělil,
      umění měla nyní příležitost nahlédnout   proto, aby se strašně rád vrátil.   jené  s  kulturním  děním  v  republice.   jak  ho  maminka  prosila,  aby  se  jed-
      do umělcova života, stala se přítelkyní   V sedmdesátých letech Pavla ztratila   Častým  hostem  zde  býval  spisovatel   nou podíval na brandýský zámek, kde
      přátel, chápavou účastnicí diskusí a ne-  místo,  neprošla  místním  kádrováním,   Jan  Vladislav.  Zprávy  z  divadelního   společně  s  Karlem  strávili  po  svatbě
      postradatelnou  společnicí,  ne-li  utěši-  Brandýs  měla  zakázán.  Ztratila  se   zákulisí  přinášela  Gabriela  Vránová   osmdesát nejkrásnějších dnů v životě.
      telkou  ve  chvílích  chandry  a  hledání.   s   v   Praze   a   dojížděla   do   a  radostně  optimistický  Vlastimil   Nejblíže mu byl ovšem kruh rodinný.
      Když pak bylo zřejmé, že se s Vilémem   Uměleckoprůmyslové školy na Žižkově,   Brodský. Herec Aleš Helcelet byl hrdý   V  roce  2000  slavilo  město  a  Vilém
      shodnou  i  v  názoru  na  život  ve  dvou,   kde kdysi studoval Vilém. V téže době   na  vztah  svého  předka  s  Boženou   Plocek 95 let společného života za účas-
      bylo  rozhodnuto.  Vzali  se  v  září  roku   Vilém  těžce  onemocněl,  byl  dvakrát   Němcovou. Čas od času tam zazvonil   ti představitelů města i jeho přátel. Přišli
      1964  a  za  svědky  jim  šli  malíř  Benda   operován, a ještě mu napíchli žlouten-  Jiří Černý, životopisec hvězd a znalec   jako  svědci,  aby  dosvědčili  malířovu
      a básník Hilčr. Žili spolu v dobách dob-  ku.  Úspěšně  vzdoroval  tři  čtvrtě  roku   bigbítu či popu. K Vilémovi přicházel   věrnost. Z okna zámecké kaple bylo vi-
      rých i zlých až do Vilémovy smrti, tedy   a na jeho vyléčení má velký podíl bran-  jak  k  vrbě,  do  které  vyšeptával  své   dět  Labe,  mlýn  a  kus  starého  mostu.
      více než čtyřicet let.        dýský primář Wiesner.        trápení.  Čas  od  času  se  zastavila  na   Milované  labské  motivy  děkovaly
        Spolu  prožívali  bouřlivé  dny                          kus řeči Ilona Borská či lékař a básník   Vilémovi.  Nad  mlýnem  létali  rackové,
      Pražského  jara,  oživování  a  blednutí   doBa norMalizaČní  František Petiška. Díky tomu v letech   scéna byla přesná, ke slavnosti se hodi-
      nadějí. V jednom vlídnějším krátkém   Následuje těžká socialistická doba, kdy   normalizačních působil u Plocků an-  la. Hraniční čára mezi vodou a zemí.
      období se jim podařilo proklouznout   se  vystavuje  jen  v  malých  síních.   tinormalizační kulturní salón.   Vilém  Plocek  opustil  život,  město,
      na  Západ.  Výlety  do  Anglie  a  Paříže   Výjimkou  je  výstava  k  umělcovým     Po  sametové  revoluci  dostal  tvůrčí   obrazy i své nejbližší 4. 3. 2001.
      jsou novou uměleckou i životní moti-  75. narozeninám, kdy je jeho dílo před-  život umělce novou jiskru. Nová gene-  Podle publikace Adolfa Branalda
      vací  do  další  socialistické  doby.   staveno  veřejnosti  v  galerii  Platýz.   race  se  s  jeho  kresbami  setkávala  na   „Věnec z rákosu“ upravil Petr Čeněk

      Vzpomínka na „malíře Polabí“                               pastelu a tempery. Svébytným rukopi-  a užívat si i jeho nekonečného smyslu

                                                                 sem nám maluje i to, co vidět není -   pro srandu. Dlouhá léta zůstával je-
      Malíř  Vilém Plocek navždy zůstává přední osobností našeho   vzduch, ticho a vodu pod lodí, až ke   diným  pamětníkem,  který  své  vzpo-
      města, trvale aktuální díky svému dílu. V Brandýse, kde se naro-  dnu průzračnou, atmosféru chvíle.  mínky na Brandýs a Starou Boleslav
      dil a  prožil celý dlouhý a  umělecky plodný život, je zakotven   S  Adolfem  Bornem  řečeno,  stvořil   ještě za panování císaře Karla I. pře-
      i tématikou malířské tvorby, a i v tom je jeho umělecká osobnost   vlastní,  nenapodobitelný  svět  a  v  jeho   nesl  za  práh  nového  tisíciletí,  a  vy-
      výjimečná: ne nadarmo byl přezdíván „malířem Polabí“.      obrazech, tam dole u řeky, bychom rádi   právěl  jako  kreslil,  zřetelně,  vtipně,
                                                                 prožili dovolenou. Lyrikou svého vidě-  neodolatelně.  Jistě,  povídali  jsme
      Nebyl  zajisté  jediný,  kdo  polabský   vlastně jedno veliké zátiší plné poezie.   ní, jako málokdo z malířů své generace,   hlavně o malování a o jeho kamarád-
      kraj i město malovali, působila tu řada   I detaily krajin a veduty měst koncipo-  upoutal pozornost básníků i prozaiků,   ství  s  Tichým,  Bendou  a  Sudkem:
      výtečných   tvůrců,   Slavíček,   val  jako  zátiší,  a  to  bylo  jeho  domé-  od Halase po Hrabala a Branalda, a díky   vzpomínal  na  ně  až  do  konce,  jako
      Engelmüller,  Olexa,  F.  X.  Procházka   nou. Když jsem ho občas překvapil při   svým obrazům vstoupil do jejich veršů.   dnes  my  vzpomínáme  na  Viléma
      – jenže Vilém Plocek to své Polabí za-  práci, dělal jsem, že tam nejsem, aby   V jeho obsahem i formou ojedinělé mo-  Plocka.  Naštěstí  jeho  odkaz  visí  na
      chytil  způsobem,  zcela  se  vymykají-  v hlubokém soustředění mohl započa-  nografii  Věnec  z  rákosu,  kterou  jsme   stěnách galerií a našich domovů a –
      cím  obvyklé  krajinářské  praxi.  Řeka   té dokončit. Lehkou rukou, svižnými   naposledy  vydali  v  Brandýse  v  roce   pokud  občas  opatrně  odfoukneme
      a vše co k ní odedávna patří, byla stě-  a přesně vedenými tahy, sotva se ště-  2000 a jejíž poslední kusy by se možná   prach  –  podivíme  se,  jak  je  živoucí
      žejním námětem jeho obrazů a jakkoli   tec dotýká papíru, utváří prostor ko-  i po 20 letech v Sylvii ještě našly, Adolf   a září barvami. Ve věži brandýského
      stejně rád a mistrovsky zpodobnil pří-  lem motivu, který důvěrně zná, ať už   Branald  s  důvěrnou  znalostí  sepsal   zámku, kde svého času v mládí sdílel
      mořské krajiny na Baltu, útesy dover-  to byl maják, loďka, rákos nebo láhev   Plockův  životní  příběh  –  a  je  to  věru   ateliér, jsme mu před lety zřídili stá-
      ské nebo pařížský Montmartre, je to   od  whisky.  Obrazy,  pevně  opřené   úchvatné čtení.   lou výstavu, a i tam se o tom můžete
      řeka Labe, která byla jeho věčnou mú-  o dokonalou kresbu, jsou svěží a prů-  Měl jsem štěstí tyto a další příběhy   příležitostně přesvědčit.
      zou.  Celé  Vilémovo  malířské  dílo  je   zračné  díky  kombinované  technice   poslouchat  u  Viléma  od  Viléma,   PhDr. Milan Novák
   20   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30