Page 19 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko březen 2021

19 | MĚSTSKÉ LISTY Otisky Rudolfínské doby BŘEZEN

OTISKY RUDOLFíNSKé DOBY

Během renezance zažívalo naše město období svého největšího rozkvětu a slávy. Vše skončilo katastrofální
devastací za třicetileté války (1618-1648), především při přezimování švédských vojsk 1639-1640.
Poválečná obnova byla náročná a trvala dlouho. Muselo se začít od píky – chyběla kontinuita lidí a až na
výjimky i staveb. Prostřednictvím tohoto seriálu se chceme pokusit zrekonstruovat obraz Brandýsa
v období, kterému vévodila vláda Rudolfa II. Druhý díl pojednává o tehdejším obyvatelstvu.

pestrá směsice lidí Vaccani. V prvním díle Unikátů souměs- ně pořídil hned několik gruntů ve

tí v lednu 2020 jsme představili Vrábí). Po polovině 16. století zakoupil
V období od roku 1547, kdy Habsburkové zkonfiskovali bran- Borgorelliho jedinečné 24obloukové ka- v Brandýse dva domy Angličan Vilém
dýské panství Krajířům z Krajku, až do doby třicetileté války regis- menné záplavové soumostí, které spojo- Forwall, „komorník a garderob“ ar-
trujeme v Brandýse čilý stavební ruch, stabilitu a rozvoj starých valo Brandýs se Starou Boleslaví, a také ciknížete Ferdinanda II. Tyrolského.
místních měšťanských rodů i působení nově příchozích. Brandýs Vaccaniho kamenný most pod zámkem Osob s němčinou jako mateřštinou
se díky modernizované správě panství i opakované přítomnosti (u podzámeckého mlýna). V Brandýse zde při císařském dvoře i ve správě
královského dvora stal atraktivní i pro řadu cizinců. Velká část kvůli zakázkám pro královskou komoru panství působila celá řada (většinou
z těchto cizinců v Brandýse zdomácněla a zapustila kořeny. tu a tam přechodně pobývali i další od- s původem v Rakousku, Slezsku nebo
borníci v architektuře s kořeny v zahra- v „domácích“ Čechách). Vezmeme-li
Jmenujme především stavitele italské- postavil dnešní kostel Obrácení sv. ničí (především opět na jihu). v potaz i Židy, byl Brandýs
ho původu Mattea Borgorelliho (* poč. Pavla. Později si v Brandýse na náměstí Na druhé straně nejstarším zná- v Rudolfínské době národnostně pest-
16. století v severní Itálii - † 1572 pořídil požárem roku 1551 zničený mým císařským zahradníkem byl zde rým místem. Brandýs nebyl uniform-
v Brandýse n. L.), kterého místní „pře- dům (v místě dnešního čp. 22), tento v Brandýse patrně Holanďan ní ani sociálně – domy zde i dvory
jmenovali“ na mistra Matese. Ten dům opravil a usadil se v něm natrvalo. Ferdinand Clole z Ursin. Koncem v okolních obcích skupovali kromě
vstoupil na brandýskou půdu již počát- Obdobný vztah k městu si o několik 16. století si pro svou potřebu a zvýšení osob navázaných na císařský dvůr též
kem 40. let 16. století, tehdy ještě ve desítek let později vypracoval jiný Ital. příjmů koupil jeden ze zápských grun- příslušníci venkovské nižší šlechty ne-
službách Krajířů z Krajku, když pro ně Jmenoval se Ettore (jinak též Hektor) de tů (podobně si Hektor Vaccani postup- bo měšťané z jiných lokalit.

Brandýští židé zpřetrhání kontinuity

Významnou komunitu v Brandýse tvořili Židé. Zdejší židovská V období 1639-1640 postihla Brandýs i Boleslav katastrofa do té
obec se utvořila někdy v první polovině 16. století při Vinořském doby (i později) nevídaných rozměrů. Během pobytu švédské
potoce v lokalitě, která náležela k osadě Hrádek. armády došlo k faktickému zničení místního osídlení.

Po polovině tohoto století zde máme mů, před rokem 1639 dokonce čtr- Celé město Brandýs, až na výjimky dýského a čelákovického Polabí ode-
doloženu dřevěnou synagogu a pět ži- náct. Jedná se o vrchol starého židov- v podobě kostelů, zámku a ojedině- jít, neboť již nebyli schopni udržovat
dovských domů. Z tohoto období též ského osídlení v Brandýse. Roku 1639 lých budov, bylo srovnáno se zemí. svá hospodářství v chodu (chybějící
pocházejí nejstarší dochované ná- nastala zkáza pro celé město i místní Starý svět zanikl a posléze se postup- dobytek i nářadí, poškozené budovy,
hrobky na místním židovském hřbito- židovskou komunitu. Tehdy došlo ně dlouhá desetiletí tvořil svět nový. strach z dalšího drancování).
vě. Již v předbělohorském období k zničení všech židovských domů. Co se obyvatelstva týče, způsobila Ojedinělé zmínky ukazují na úkryt
(před 1620) a počátkem třicetileté Jejich obyvatelé zavčasu utekli (pře- třicetiletá válka (1618-1648) fatální a nové živobytí zejména v Praze, dále
války si Židé začali ojediněle kupovat devším do Prahy). Židovskou komu- diskontinuitu. V dnešním Brandýse v blízkém okolí (Černokostelecko,
domy blíže náměstí (v dnešní ulici nitu se po válce nepodařilo v úplnosti „starousedlé“ rody mohou své před- Chlumecko n. Cidlinou).
Petra Jilemnického, Karla Tájka a ko- zrekonstruovat. Do roku 1656 došlo ky stopovat v úspěšných případech Vidíme i odchody do zahraniční
lem Krajířského náměstí). V prostoru k obnově pouze dvou židovských do- do 18. století, ale asi se zde nenajde - emigrace (Frankfurt nad Odrou).
současného domu čp. 7 v ul. Petra mů. Později počet Židů stoupal, byla nikdo, kdo může říci, že jeho pra- Nejslavnějším emigrantem původem
Jilemnického se měla nalézat rituální obnovena synagoga. V nových pod- prapra... rodiče sídlili ve městě již z našeho kraje je spisovatel-historik
židovská lázeň. Roku 1630 bychom mínkách se rodily nové obchodní i ro- v době rudolfínské (pokud někdo ta- Pavel Stránský ze Zápské Stránky (†
v Brandýse našli devět židovských do- dinné vazby. kový existuje, prosíme, aby dal vědět 1657 v polské Toruni), který sice v do-
místnímu muzeu). bě vypuknutí války v našem kraji již
Za oné dlouhé války trpělo veškeré nežil, měl zde však své příbuzné.
obyvatelstvo nejen opakovanými po- Martin Hůrka, historik OMPV
byty vojsk, ale také epidemiemi.
Jednou z nejhorších v tomto smyslu
byla pro brandýské panství vlna ne-
mocí v letech 1631-1632. „Mor“ se
zde šířil lavinovitě. Ještě v posledním
roce války (1648) podává brandýský
hejtman Dejm zprávu o více než 300
zemřelých toho roku během řádění
„přímoří“ na panství Brandýs.
Ve 30. a 40. letech 17. století opa-
kovaně klesal počet obyvatelstva
brandýského panství na pouhých 10-
20 % předválečného stavu, řada obcí Fiktivní scéna odchodu posledních
zanikla zcela. Prozatím nemáme pří- obyvatel z Brandýsa v zimě 1639 až
Historické foto nynější synagogy postavené roku 1829 v jádru původního židov- liš dokladů, kam se poděli lidé, kteří 1640, pro OMPV nakreslila Anna
ského osídlení. Foto: Archiv OMPV sice přežili, ale byli nuceni z bran- Tůmová. Foto: Archiv OMPV