Page 16 - Chytrý Zpravodaj - Brandýsko březen 2021

16 | MĚSTSKÉ LISTY Historie BŘEZEN

požáry v souměstí, ii. díl

Než se rozepíšu o požárech, které v roce 1827 zničily snad půlku
města, měli bychom se ptát na to, proč ve francouzském přisídlenci
brandýští měšťané viděli strůjce jejich ničeného majetku a kde se
v nich brala nenávist k tomuto člověku. Zakořeněno to v sobě měli
již jejich rodiče a prarodiče a hysterii vyvolanou vůdči Goullonovi
se nesmíme divit.

Katastrofický požár blízké Prahy, kte- ale starým fámám dávají za pravdu.
rému my dnes říkáme francouzský, Markýz Michel Le Tellier (1603–
způsobila devítiletá válka. Že znáte 1685) opravdu usiloval, aby přední
jen tu sedmiletou? Inu, ta byla před ní česká města lehla popelem a vycvi-
a hnala se Evropou v letech 1688 až čení žháři byli vysláni jako předvoj
1697. Historici ji znají spíš jako válku francouzské armády. Praha nebyla
o falcké dědictví a měla zastavit ex- jediným městem, kde řádil červený
panzi Francie. Ale místo vítězství kohout. Hořely Klatovy, Trutnov, jící až do roku 1797. Nejenom občan- odpolední u Františka Štrosa v domě
jsme tehdy dostávali spíš na frak. Broumov, Hořice a obavy s podezí- skou, ale tu, co vtáhla do válečné čís. 103 v Rajské ulici, zvané někdy
Francouzský voják se v německy mlu- ravostí vykonaly své. Způsobily ho- vřavy opět země sousedící s Francií. Ráj, a zničil dvě světnice a stodolu.
vících zemích stával synonymem veš- ny na domnělé paliče, na ty, které Letopočet ji ukončující je spíš sym- 29. srpna t. r., opět o čtvrté hodině
kerého zla a zvěsti o neskutečných neznali. bolický, protože Francie se i nadále odpol., zapálilo se za hrozného větru
zvěrstvech páchaných Francouzi se zmítala v nepokojích. A než se lidé severozápadního v pastoušce č. 141
lavinovitě šířily Evropou. Po celém co Francouz, to žháŘ? nadáli, byl tu druhý prosinec roku a rychlostí blesku šířil se oheň do
Německu, Rakousku, Moravě Neuplynula dlouhá doba po této válce 1805 a u nějakého Austerlitz se ode- ulic Pekařské, Stříbrné, do náměstí
a Čechách se rozšířily zvěsti o generá- a začala druhá, ještě horší. hrála nejslavnější bitva končící vítěz- Palackého, do ulice Kostelní, do
lu Ezéchielu du Mas, Comte de Méras, A Francouzi opět vpadli do české ze- stvím Francouzů. Dnes ji známe jako Husovy třídy, do ulice Okresní, na
jenž v Německu nachával vypalovat mě. Dne 19. listopadu 1741 začalo bitvu u Slavkova. náměstí Komenského a až do
jedno město za druhým jen proto, aby obléhání Prahy a opět hořela. Dne 26. Ještě se divíte nenávisti prostých Předhradí. Shořelo celkem 45 čísel
šířil paniku a strach. listopadu začala francouzská okupace obyvatel Brandýsa k Francouzům a 18 stodol plných obilí, a sice Na
Ne nadarmo se také francouzské dobytého města, a to až do roku 1742. v době, kdy do jejich městečka vkročil strouze č. 139, 142, 232, 234, U po-
armádě říkalo Turek Západu. A ne- To, co vojáci prováděli v okolí Prahy, osamocený francouzský voják Jean le toka č. 141, 140 (synagoga), 138, ve
byly to plané zvěsti. Dne 21. června máme v kronikách dodnes. Brandýs Goullon? Já ne. stříbrné ulici č. 9, 10, 12, 13, 14, 15,
1689 vzplála Praha. Už dlouho před se dokonce na krátkou dobu stal 16, 17, v Pekařské ulici č. 11, na ná-
katastrofickým požárem naší met- profrancouzským. Tehdy se začala o požárech se vyprávělo městí Krajířském č. 230 a 229, na
ropole se upozorňovalo nejenom le- zpívat velmi oblíbená písnička. Její po Generace náměstí Palackého čís. 18, 19, 20,
táky, že se po Čechách pohybují pře- slova začínají: Přišli jsouc k nám To, co nyní budete dále číst, se zachova- 21, 22, 32, 33, 35, v Kostelní ulici
vlečení francouzští agenti a jsou ji- Francouzové, způsobili bídy mnohé, lo jen díky pamětnici událostí, která se (masné krámy), 24 (hospodářské
mi najímáni ti, kteří nepřejí vládě zlostní to tygrové... Mnoho městeček v Brandýse narodila v roce 1824 a jejíž budovy děkanství), 31, 30, v Husově
Leopolda I. A tak stačil, byť vlastní a vesnic vzplálo. jméno bylo Marie Jandourková. Tu vy- třídě č. 36, 37, 38, 39, 51, 50, 49,
nedbalostí, založený oheň a viník A najednou tu byl rok 1789 a v da- zpovídal, jak se domnívám, významný 48, v Komenského ulici č. 52, 58 (vo-
byl hned nalezen. Ukázalo se na prv- leké zemi vypukla revoluce, která rodák našeho dvojměstí, probošt vyše- jenské konírny), 57, 56, 55 a sýpka
ního Francouze. Současní historici přešla v nesmírně krutou válku, trva- hradské kapituly J. M. Mikuláš Karlach v č. 12 z. o. na Předhradí. O prud-
(5. 12. 1831–5. 11. 1911). Jméno paní kosti ohně zachovaly se mnohé vzpo-
bylo před provdáním se Karlachová mínky. Sotva že byl požár zpozoro-
a zemřela ve Staré Boleslavi taktéž 5. ván, již hořel dům č. 10 ve Stříbrné
11. Jen o rok dříve. Bylo jí šestaosmde- ulici a hostinec U města Prahy, č. 52.
sát let. Původně jsem se domníval, že by Vítr byl tak prudký, že srážel plame-
to mohl být Matěj Karlach, ale ten by ny na jednu stranu, a tak zachovány
neměl důvod se staré paní ptát. Žil v le- byly veliké domy č. 5 ve Stříbrné ulici
tech 1787–1877 a byl by tak přímým a č. 59 v náměstí Palackého. Tento
dospělým svědkem událostí. Ale i on hájen byl kyrysníky s nadlidskou od-
zanechal písemné svědectví použité J. V. vahou, neboť šlo o zachránění vý-
Práškem. chodní strany náměstí Palackého.
Požáry určitě v paměti lidí přetrvá- V Husově třídě zadržen byl požár
valy mnoho let. Je přirozené, že se toliko novou důkladnou stavbou č.
o tom vyprávělo v rodinách postiže- 40. Ze vší krajiny spěchali lidé k po-
ných, děti si pamatovaly zděšení oby- moci. Chmour tak daleko zanášen
vatel domů, když nezvladatelný oheň větrem, že v Toušeni hrozilo nebez-
přeskakoval na střechy zatím nezasa- pečenství požáru a v Čelákovicích
žených budov, když se stěhoval maje- (dle otce spisovatelova) u kapličky
tek do sklepů i ulic a kdy bylo na měs- na silnici k Toušeni děti do popela
to uvaleno stanné právo, po městě nohy vtiskovaly...
chodili vojáci se zbraněmi, aby zabrá- Takže i další dospělý pamětník byl
nili rabování s právem použití nejvyš- ještě zpovídán o svém mládí a nebyl to
šího možného trestu. Přepíši vám te- nikdo jiný než Jan, otec dalšího z vý-
dy doslovně to, co o tom všem napsal značných městských rodáků, Justina
Dr. Justin Prášek. Práška (7. 8. 1853 – 24. 12. 1924).
Ohně tyto počaly 14. srpna 1827. Zkusíme vystopovat práci žháře?
Kolorovaná rytina sv. Floriána z 19. století, Autor: Franz Nowohradsky Tehdy vyšel oheň po čtvrté hodině Petr Enc