Page 17 - Chytrý zpravodaj - Vyšší Brod 04 2022

Pohled (do) minulosti

námé pořekadlo nám praví: „Březen – za kamna vlezem, duben – ještě
Ztam budem!“ V dnešním povídání ale nebudeme takoví škarohlídi a spo-
lečně spíše jaro a jarní rozpuk přírody přivítáme. Zpravidla v dubnu je s ja-
rem spojená i oslava velikonočních svátků. Přesto, že v pohlednicové tvorbě
existuje celá řada pohlednic s velikonoční tematikou, pohlednic kde by bylo
s touto tematikou spojeno i konkrétní místo nebo město, tolik není. Jedna
taková výjimečná pohlednice se nám zde zachovala i pro Vyšší Brod a dnes
si ji prohlédneme. Je vytvořena neznámým autorem jednoduchou fotomon-
táží jarního snímku města od jihu, kyticí jehněd a kočiček a nápisu Herzliche
Ostergrüße (Srdečné velikonoční přání). Poštou pohlednice prošla 2. dubna
1931 a město je zde zachyceno v období jara roku 1931 nebo 1930. Na Kraví
hoře v pozadí je nad stejnojmenným klášterním statkem patrný široký pruh
bez lesního porostu, který vzal za své při velké vichřici v roce 1929. V popředí
pohlednice vidíme i původní budovu školy z roku 1877 ještě před rozšířením
a dostavbou v roce 1935. Stejně tak zde chybí dostavba hotelu Šumava a ne-
ní zde ještě rozšířený hřbitov.

Druhou pohlednici od fotografa Josefa Seidela z Českého Krumlova mám
osobně velmi rád. Vyšší Brod je na ní sice hodně v pozadí, ale jasným sluneč-
ním svitem a půvabně rozkvetlým ovocným stromem dýchá z pohlednice
krásná jarní atmosféra. Také zde ještě chybí rozšíření hřbitova, a to stejně jako
na výřezu pohlednice třetí. Tu vydal J. Chmelíček – Grafie Plzeň a nakladatel
byl vyšebrodský kupec Josef Dolzer. Rok vydání ani datum, kdy pohlednice
prošla poštou, není zná–mé. Každopádně to musí být právě před rokem
1932, kdy byla stodola vpravo před kostelem zbořena a na její místo se rozší-
řil hřbitov, ale začněme pěkně od začátku.

Vyšebrodský městský nebo farní hřbitov se tradičně nachází v bezprostřední
blízkosti farního kostela sv. Bartoloměje, a to bezpochyby již od jeho zalo-
žení. Kdy k tomu došlo, není však známo. Nicméně již v době založení cis-
terciáckého kláštera v roce 1529 v osadě farní kostel existoval. Velké změny
se s hřbitovem začaly dít v době panování císaře Josef II. Ten nejprve v roce
1784 vydal nařízení zakazující pohřbívání ve vnitřních prostorách kostelů
a následně roku 1787 nařízení, kterým rušil hřbitovy u kostelů uvnitř měst
a nařizoval jejich zřízení mimo obvod zástavby. Proto byl i ve Vyšším Brodě
zřízen nový hřbitov za městem při cestě do Hamerského údolí. Vysvěcen byl

29. června 1787, kdy ve Vyšším Brodě řádily neštovice. Nicméně již v září téhož roku se
znovu začal používat hřbitov starý. Na novém městském hřbitově byli po císařském zá-
kazu pohřbívání v kostelích ukládáni k poslednímu spánku i řeholníci z cisterciáckého
kláštera. Bylo tomu tak až do roku 1804, kdy se jejich pohřbívání přesunulo na klášterní
hřbitov mezi klášterní kostel a nové opatství ke kapli sv. Anny. Oproti původnímu farní-
mu hřbitovu u kostela sv. Bartoloměje nebyl nový městský hřbitov při cestě do Hamer-
ského údolí oblíben a tak byl i málo používán. Není tedy divu, že byl časem postupně
opuštěn a zcela zapomenut.

Koncem 19. století, kdy vznikají honosnější hroby, přestává původní hřbitov kolem
farního kostela kapacitně vyhovovat. Proto jsou v roce 1904 civilním inženýrem Fran-
zem Karelem z Vyššího Brodu zpracovány plány na rozšíření hřbitova jihovýchodním
směrem do údolí potůčku tekoucího od vrchu Bučina. Realizace těchto plánů se však
Ing. Franz Karel nedožil, zemřel v roce 1908 a nový hřbitov byl pak podle jeho částečně
upravených plánů zřízen až v roce 1932. Je to ta část hřbi–tova od současné nově vy-
stavěné obřadní síně směrem dolů ke kříži smíření, který zde byl vztyčen 1. srpna 1992
na pa–mátku bývalých německých farníků.

Jak tak pozoruji, začali jsme dnes s povídáním jarně, řekněme i zrozením nového ži-
vota, a skončili jsme na hřbitově. Ale ona vlastně smrt a vzkříšení také částečně s Veli-
konocemi souvisí a tak mi snad tuto mou pouť po vyšebrodských místech posledního
odpočinku odpustíte. 

J. Anderle
Všechny zveřejněné pohlednice najdete
na webových stránkách www.vyssibrod–historicky.cz

| 17