Page 22 - Chytrý Zpravodaj - Vítkov září 2021

František Svěrák – legionář a katastrální úředník

Tento měsíc si naše letopisecká rozhodli vydat Kolčaka do Irkutsku, kde
komise dovolí odhalit osud nikde byl po převratu bolševickým revolučním
nezmiňovaného a celkem neznámého soudem popraven. Legionáři byli
člověka, vítkovského občana, jehož donuceni s bolševiky bojovat a přimět
životní příběh by vydal za několik lidských je podepsat na počátku února 1920
životů. František Svěrák na vlastní kůži příměří, kterým jim sice odevzdali
zažil obě světové války, účastnil se zbytek carského zlatého pokladu, ale
bojů v československých legiích a za na oplátku mohli s klidem evakuovat
II. světové války při tlumočení pronášel československé jednotky na východ.
zakázaná psaní. Zároveň právě jemu Boje s rudoarmějci byly sice zažehnány,
vděčíme za prvorepublikové i poválečné avšak následovaly další eskapády
vedení katastrálních knih. s dalšími místními vládami, Japonci
František Svěrák se narodil v říjnu 1892 i Číňany, až se nakonec podařilo
v Boskovicích na Blanensku do celkem v červnu 1920 dostat poslední jednotky
početné rodiny kováře. Byl z pěti dětí. do Vladivostoku a 2. září sibiřskou
Jeho maminka se starala o rodinu anabázi odplutím úplně ukončit.
a drobné zemědělské hospodářství. Cesty domů existovaly dvě - vedly
Mladý František pomalu kráčel ve přes Koreu, Singapur, Suez, Terst
šlépějích svého otce a vyučil se kovářem, a odsud vlakem domů, nebo do San
poté pokračoval ve studiu a směřoval do Franciska, vlakem na východ přes celé
Brna na střední hospodářskou školu. USA, pak do Evropy a domů. Podle
Po maturitě nějakou dobu pomáhal dostupných údajů byl František Svěrák
v kovárně a pak musel na povinnou demobilizován v dubnu 1922 jako
vojenskou službu. Na vojně ho zastihlo příslušník 2. technické roty v hodnosti
vyhlášení I. světové války. Jeho 8. pěší desátníka.
pluk byl odvelen na ruskou frontu, kde Po návratu se stal František
byl asi již v květnu 1915 při bojích zatčen Svěrák zaměstnancem Okresního
nepřítelem a uvězněn. soudu ve Vítkově s povinností
V carském Rusku se prakticky od vést katastrální knihu. Tuto funkci
počátku I. světové války začaly vytvářet zastával od března 1924. Po vzniku
jednotky českých dobrovolníků bojujících Československa potřebovala vláda
proti Rakousku-Uhersku. Následně v německém pohraničí spolehlivé
vzhledem k vypuknutí občanské války české úředníky. Ostatně si i František
v říjnu 1917 vznikl Československý Svatební fotografie z roku 1945, kdy si jako vdovec myslel, že tady bude žít klidný rodinný
armádní sbor, který čítal téměř 40 tisíc bral Marii Laškovou (za svobodna). život v domě na dnešní Těchnovické
mužů. Po vypuknutí říjnové revoluce se ulici. Události tomu chtěly jinak. Přišel
z rozhodnutí Tomáše Garrigue Masaryka Mnichov a kola dějin se dala opět do
snažili legionáři zachovávat neutralitu a nevměšovat se do ruských pohybu. Došlo k rychlému odsunu státních úředníků do nezabraných
záležitostí. částí republiky. Ve dnech 8. až 9. října 1938 jelo z Vítkova do Fulneku
Také část pluku i s Františkem Svěrákem vstoupila do vzniklých posledních 18 formanských vozů. Celkem tam cestovalo 24 rodin,
legií. Podle záznamů byl na počátku října 1917 zařazen do 6. z čehož byly tři židovské. Mezi nimi byl i František Svěrák se svou
střeleckého pluku. Právě 6. pluk spolu se 4. a 7. plukem zajišťoval rodinou. Nejdříve byli posláni do Přerova a potom do Boskovic
počátkem března 1918 u Kyjeva a Bachmače ústupové boje, aby k Františkovu bratrovi. V březnu 1939 byl vyhlášen Protektorát
Československý armádní sbor mohl z Ukrajiny ustoupit na východ. Čechy a Morava. V Boskovicích si celá rodina Svěráků vzájemně
Ovšem pouze některým plukům se podařilo odjet až do Vladivostoku. pomáhala. František Svěrák jako v té době bývalý státní úředník uměl
Celá řada z nich zůstala rozptýlena po trati. Stav neutrality trval až výborně německy, a proto se musel nahlásit u německých okupantů
do května 1918, kdy v Čeljabinsku legionáři potrestali zajatce, který k tlumočení. Přitom pronášel dopisy uvězněných. Na tuto velmi
těžce zranil právě střelce 6. československého střeleckého pluku. nebezpečnou aktivitu se nepřišlo, ale po atentátu na zastupujícího
Zda byl František stále členem tohoto pluku a zda mohl být svědkem říšského protektora Reinharda Heydricha na konci května 1942
těchto událostí, nevíme. Ovšem tato událost byla zlomová, jelikož na byl na základě udání zatčen jeho další bratr i s rodinou. Uvěznili je
jejím základě lidový komisař Lev Davidovič Trockij rozkázal zastřelit v koncentračním táboře, odkud se Františkův bratr, ani švagrová
každého ozbrojeného Čechoslováka na Transsibiřské magistrále. nevrátili. Děti zmizely neznámo kam.
Tímto byly započaty boje legionářů proti bolševikům. Postupně K tragickým událostem se na konci války přidala ještě smrt Františkovy
začali legionáři obsazovat železniční stanice a sklady na trati, aby se první manželky. Naštěstí nedlouho poté poznal v Boskovicích svou
legionářské jednotky na železnici spojily a byly schopny kontrolovat druhou ženu Martu, se kterou měl následně syna Vladimíra. Po válce
celou magistrálu. se František Svěrák vrátil s celou rodinou do Opavy. Tam vedl u soudu
Pověsti o legionářích i bojové úspěchy byly veliké, zřejmě také pozemkovou knihu. Ve Vítkově vznikl v roce 1949 politický okres,
proto dostali do úschovy carský poklad zapečetěný státními kterému chyběli úředníci, a proto byl František opět přeložen do
úředníky. Jakmile se v listopadu 1918 chopil moci Alexandr Kolčak Vítkova. Aktivně se zapojil do života ve městě. Byl dobrovolný hasič,
s vládou tvrdé ruky, byl mu předán i poklad. Postupem času se zahrádkář a znalec okolí i historie Vítkova.
ukázalo, že Kolčakova hrůzovláda není o nic lepší než bolševici. František Svěrák zemřel na rakovinu slinivky 1. ledna 1971, čímž
Navíc zprávy, které přicházely z domova, nasvědčovaly tomu, že skončil neobyčejný život jednoho obyčejného člověka. Takto krásně
v říjnu 1918 byla vyhlášena Československá republika. Nynější vzpomíná na svého tatínka Ing. Vladimír Svěrák, díky jehož výpovědi
situace neumožňovala podporovat nedemokratické despoty, a proto i dokumentům mohl být tento článek sepsán. Jen dodává, že díky
Kolčakova vláda na konci roku 1919 skončila a bez odporu byl Omsk tatínkově legionářské minulosti měli synové problémy se studiem
postoupen bolševikům. Ještě před pádem prohnaný Kolčak se svým a museli svého cíle dosáhnout oklikou přes učiliště a techniku.
doprovodem a zbytkem carského pokladu město opustil. Spojenci
požádali legionáře, aby Kolčaka i poklad vzali pod svou ochranu, Dáša Štopplová
což znamenalo pro legionáře existencionální problémy. Nakonec se za letopiseckou komisi