Page 19 - Chytrý Zpravodaj - Vítkov září 2021

Začínalo se už pomalu stmívat, po již uklizeném hřišti stále běhaly
skupinky bavících se dětí a na ploše se chystal ohňostroj. Ten byl
odpálen po půl desáté a všem se samozřejmě moc líbil.
Všichni, kteří se na akci podíleli, zaslouží veliké poděkování. Jsou to
většinou místní, ale poslední akce děláme i s našimi kynology, s nimiž
je spolupráce na jedničku s hvězdičkou.
Poděkování patří i městu Vítkov, díky jehož dotacím můžeme pořádat
akce s tak bohatým programem.
Uvidíme, co nám okolnosti dovolí ještě zorganizovat do konce roku,
ale rádi bychom uspořádali naše již tradiční akce, jako je vánoční dílna
s rozsvícením stromku, Mikuláš a na závěr roku plánujeme vánoční
koncert v kostele. Na tyto akce vás všechny srdečně zveme, jsou
určené nejen Klokočovákům, ale i všem, kteří k nám rádi zavítají.
Závěrem bychom chtěli popřát našim dětem, aby si od září mohly
užívat školy i školky bez omezení a život se začal vracet do normálu.

Šárka Petrtýlová

SČÍTÁNÍ LIDU 1921

První celostátní sčítání lidu se v Československu konalo 15. února
roku 1921. Tuto tradici převzatou z monarchie hodlala nově vzniklá
republika využít k získání podrobných demografických dat v nově
vytvořeném státu. Před první světovou válkou se poslední sčítání lidu
uskutečnilo v roce 1910. Národnost jednotlivých obyvatel se zjišťovala
na základě „obcovací řeči“. V rakouské části monarchie byla přijata
definice národnosti, podle níž „národností jest rozuměti kmenovou
příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk“,
zatímco nová republika chápala pojem národnost jako příslušnost
osoby k určitému národu a sounáležitost s tímto společenstvím. Doba
byla nacionálně vyhraněná a podle toho to tak vypadalo. V dnešní
době si národnost vybíráme bez omezení sami a při sčítání lze uvést
i národnosti dvě.

kruzích a jmenování Čechů do sčítacích komisí v čistě německých
obcích vyvolalo nepřátelské napětí. Platila pravidla: každé soukromé
přepočítávání bude přísně potrestáno, výsledky sčítání budou až do
úředního vyhlášení tajné!
Dnešní statistici považují první československé sčítání za úspěšné
nejen po stránce organizace či úplnosti a správnosti zjištění,
ale zejména z hlediska zpracování a publikování jeho výsledků.
Zpracování dat bylo provedeno na Powersových děrnoštítkových
strojích.
Výsledky: celková rozloha území Vítkova je 2 567 hektarů, 85 arů a 37
metrů čtverečních. V 647 domech je celkem 1 458 bytových jednotek,
z toho ve Vítkově 1 385, v Prostředním Dvoře 45, na Veselce a Nýtku
po 14. Na Vítkov připadlo 4 435 obyvatel, Prostřední Dvůr 182,
Veselku 50 a Nýtek 51. Z celkového počtu obyvatelstva bylo 2 094
mužů a 2 624 žen. Národnostní složení: 4 531 Němců, 98 Čechů, 1
Žid, 87 cizinců a u 1 nebyla uvedena. Cizinci byli následně uznáni jako
Němci, a tak ve městě žilo 4 618 Němců a 98 Čechů. Lidé ještě museli
uvádět náboženské vyznání, takže bylo napočítáno 4 653 římských
katolíků, 23 evangelíků, 23 uvedlo židovskou víru, 2 patřili k jiným
konfesím a 6 bylo bezkonfesních.
Pavel Kučerka
Ze způsobu a provedení sčítání se stalo velké politikum, o které se
svedl politický boj mezi českými a německými poslanci. Výsledná Zdroje: Josef Ullrich, Geschichte der Stadt Wigstadtl
podoba zákona o sčítání lidu způsobila rozčílení v německých Wikipedie.cz