Page 6 - Chytrý zpravodaj - Vítkov listopad 2021

STOLETÍ PÁRY

Velkou zásluhu na stavbě železniční trati Suchdol-Budišov měl
starosta Dr. Karl Zimmer (v úřadu 1875-1881, 1882-1902), který svou
neutuchající snahu o připojení Vítkova k železniční síti dotáhl do
úspěšného konce. Ihned po odhlasování zákona o lokálních tratích
byla v Praze 8. května 1880 založena „Rakouská společnost místních
drah – Österreichische Lokaleisenbahn – Gesellschaft“, jejímž úkolem
bylo propojení měst a využití místního hospodářského potenciálu
(doly, cihelny, kamenolomy, cukrovary atd.) na hlavní linii „Severní
dráhy císaře Ferdinanda – Kaiser Ferdinands – Nordbahn“, tedy
z Vídně do Krakova. Již o rok později (1881) společnost získala
povolení technicky připravit projekt výstavby železnice na trase
Suchdol nad Odrou – Odry – Vítkov. 5. července 1882 se sešlo
vítkovské zastupitelstvo, aby realizace byla zajištěna po všech
stránkách. Z podnětu starosty Dr. Zimmera obec požádala rakouské domů a vyvěšení vlajek. Městem prošel průvod složený z pěveckého
ministerstvo obchodu o finanční podporu 300 000 zlatých. Odpovědí sboru, hasičského spolku a sdružení veteránů vybaveném
z Vídně byla studená sprcha: „Zamítnuto!“. Důvod: „V neprospěch pochodněmi a doprovázeném městskou kapelou. Obyvatelé byli
věci se zasazují osobní vlivy!“ Příčinou byl negativní postoj tehdejšího dojati k slzám a po pamparádním průvodu se shromáždili na náměstí.
vlivného oderského starosty Julia Gerlicha (v úřadu 1867–1897). Na rynku již hrály kapely dvě – města a veteránů. Na závěr pěvecký
Odry řídil dlouhých třicet roků, k tomu vykonával ještě práci vrchního sbor z plných plic zazpíval „Die Nacht – Noc“ od Franze Schuberta
poštmistra a velmi se obával, že postavením tratě přijde o příjmy a občané plni dojmů ještě dlouho do noci korzovali po ulicích.
z převozu pošty do Suchdola. Na peróně se před desátou dopoledne shromáždilo obecní
Navzdory všem potížím se svých plánů starosta Dr. Zimmer zastupitelstvo, c. k. úředníci města, tři dříve jmenované spolky
zarputile držel. Z jeho popudu se rozhodlo městské zastupitelstvo a početné zástupy lidu. Když vlak tažený parní lokomotivou přijížděl
4. června 1883 opět poslat žádost na ministerstvo obchodu do Vídně, k nádraží, začala hrát kapela veteránů slavnostní pochod. Radost
aby Severní dráha byla povinna v případě rozdělování nových koncesí to byla obrovská! Starosta Dr. Zimmer pronesl krátkou řeč. Pak
ze svých finančních prostředků postavit železniční trať ze Suchdolu předal řediteli stavby a zástupci Severní dráhy panu Astovi jako
přes Odry do Vítkova. 21. března 1884 zastupitelstvo opakovaně pozdrav od města věnec s nápisem „ŠKOLA A ŽELEZNICE JSOU
podalo žádost a zároveň vyslalo delegaci složenou ze starosty LOKOMOTIVOU NAŠEHO POKROKU!“. Ten také pronesl projev
Dr. Zimmera, zastupitelů Josefa Lichtblaua a Josefa Kabelly do o významu železnice a všichni se zaposlouchali do písně „Die Ehre
Vídně přímo k ministrovi obchodu, který se věnoval rozvoji dopravní Gottes – Boží čest“ Ludwiga van Beethovena v podání pěveckého
infrastruktury. Domů se naši představitelé vrátili s ujištěním, že když sboru. Následně kapela spustila rázný marš a vlak opustil stanici.
Severní dráha získá novou koncesi, budou povinni naši lokální dráhu V den tak významný pro město radostná nálada zanechala v lidech
postavit! Brzy nato se v Rakousku začalo diskutovat o zestátnění pocit hrdosti a světovosti. Ve dvě hodiny odpoledne se v hotelu
Severní dráhy a zastupitelstvo zaslalo petici do říšského sněmu, aby Růže sešlo 60 významných aktérů výstavby trati. Mezi přítomnými
od zestátnění ustoupil. byli ctěný pan poslanec Dr. Prober a prezident Slezské obchodní
27. listopadu 1884 zastupitelstvo přijalo usnesení: „V případě a živnostenské komory, císařský rada Dorasil. První přípitek na
uskutečnění výstavby dráhy město Vítkov poskytne Severní dráze počest jeho veličenstva císaře Františka Josefa I. přednesl pan
bezplatně odpovídající pozemky - 541 Qudratklaster (1 čtvereční sáh – starosta Dr. Zimmer. Taktéž pronesl záslužnou řeč k zástupci Severní
3.6 m²) v blízkosti obce na stavbu nádraží.“ Zastupitelé si pospíšili dráhy, panu řediteli Astovi. Ten ocenil vysokou angažovanost našeho
a za rok 4. listopadu 1885 žádali na ředitelství Ferdinandovy Severní starosty a zastupitelstva. Během posezení se diskutovalo o nových
dráhy neodkladné zahájení stavby dráhy. Tentokrát ze Suchdolu přes možnostech a významu dráhy pro město. Na závěr bylo vysloveno
Vítkov až do Budišova! Podobnou žádost opět odeslali 1. října 1886 uznání představitelům města za léta trvající snažení korunované
na ministerstvo obchodu. Vláda ocenila snahu zainteresovaných úspěchem.
obcí a nejprve uzavřela dohodu se Severní drahou o stavbě dráhy V době, kdy projekt dráhy Suchdol – Budišov nabyl hmatatelné podoby,
podle koncesionářských podmínek, a to pouze do Vítkova. Říšská vynořil se plán spojit Vítkov s Opavou úzkokolejnou tratí. U zastupitelů
rada – Reichsrate - toto ujednání zamítla a vzešel požadavek trať vzbudil tento plán znepokojení, protože by ohrozil dostavbu trati do
položit až do Budišova. Uvažovali racionálně, a tak koncese na Budišova. Zastupitelstvo vydalo 6. 2. 1890 prohlášení, že neuvažuje
stavbu a provoz až do Budišova byla společnosti udělena. Padla tak o realizaci úzkokolejné dráhy do Opavy a případná stavba trati
poslední překážka a na podzim 1890 byly práce zahájeny. Výstavba s běžným rozchodem by závisela na dohodě mezi státem a Severní
trati postupovala velmi rychle vpřed. V Jakubčovicích nad Odrou se dráhou, popřípadě Rakouskou společností místních drah. Celá věc
muselo pomocí odstřelů udělat místo pro koleje a přeložilo se i řečiště šla do ztracena. Slezská zemská vláda v roce 1894 poslala dotaz do
řeky Odry v délce 300 metrů. Údolím Čermenky trať stoupá necelých Vítkova, zda má město zájem o stavbu trati. Zastupitelstvo v obavě
20 promile a před Vítkovem dosahuje stoupání pozoruhodných 28 z odlivu kupní síly a negativního dopadu na obchod a řemeslo úvahu
promile, což je na železnici maximum možného. V praxi to znamená o železnici do Opavy smetlo ze stolu.
stoupání o 2,8 metrů na sto metrech. Celá železnice je dlouhá 40 km. Dalšími milníky bylo přejmenování železniční stanice Vítkov na Vítkov –
V září 1891 byly stavební práce dokončeny a městské zastupitelstvo Janské Koupele (Wigstadtl – Johannischbrunn) 1. května 1909. Po
na mimořádném zasedání rozhodlo o průběhu slavnostního uvedení skončení druhé světové války byl provoz obnoven 4. června 1945.
trati do provozu.
Josef Ullrich zmiňuje ještě ostrou roztržku mezi představiteli tehdy Pavel Kučerka
ještě samostatné Horní Vsi a vedením Vítkova o umístění nádraží.
Spor přijel řešit okresní hejtman Johann Liebischer, který se postavil Zdroje: Josef Ullrich, Geschichte der Stadt Wigstadtl, Vítkovsko
na stranu Dr. Zimmera a „Bahnhof“ získal Vítkov. č. 11, 1961, Anton Rolleder, Dějiny města a soudního okresu Odry,
V ten týden panovalo nádherné počasí a již v předvečer 15. října 1891 Troppauer Zeitung, 17. 10. 1891.
slavnostní nálada ovládla celé město. Velký dojem udělalo osvícení