Page 12 - Chytrý zpravodaj - Vítkov 04/2024

VOlBy 1848

zasedl nejmladší poslanec a již na 3. schůzi 24. července navrhl
zrušení poddanských vztahů včetně roboty a desátků. Jeho
návrh byl v lehce pozměněné podobě přijat a vstoupil v platnost
7. září 1848. Tímto vešel H. Kudlich do historie monarchie, a tedy
i českých zemí.
2. července byl poslancem slezského konventu v Opavě zvolen
Rok 1848 přinesl národům Rakouska novou ústavu, Říšský sněm Johann Lichtblau a hned druhý den se musel zúčastnit zasedání.
a rozšířené zastoupení poslanců z jednotlivých zemí monarchie. Do roku 1848 se slezský konvent skládal ze čtyř zástupců čtyř
V bouřlivém období se uskutečnilo několik hlasování. Nejprve se knížectví. Císařským patentem Ferdinanda I. Dobrotivého
konaly volby do Frankfurtského sněmu, do něhož se volilo 800 z 18. března 1848, č. 358 se konvent rozšířil na 16 zastupitelů.
poslanců, kteří zastupovali členské státy německého spolku.
Čeští zástupci byli k účasti pozváni, ale z podnětu Františka
Palackého účast odmítli. Sněmu se nicméně zúčastnilo přes 40
německých poslanců z českých zemí. Vítkov spadal do volebního
obvodu Horní Benešov (Benisch). Tamtéž dne 13. května 1848
volební komise svolala shromáždění volitelů - mužů. Vítkov
zastupovali: starosta Johann Lichtblau, Josef Lubowsky, účetní
Schneider, Josef Philipp a Anton Heinz. Poslancem byl zvolen
Josef Herman Kudlich z Úvalna (Lobenstein).

Kroměříž byla provinčním městečkem se šesti tisíci obyvateli.
Nejbližší železniční stanice byla v Hulíně a poslance vozili
kočáry. Jednání se odehrávala ve velké jídelně (dnes sněmovní
sál) arcibiskupského zámku. Sněmu se zúčastnilo 383
poslanců. Mezi nimi byli např. František Palacký, Josef Kajetán
Tyl, František Ladislav Rieger, Karel Havlíček Borovský, Václav
Bolemír Nebeský.

Vítkovan Lichtblau pojal svůj mandát velmi vážně a z každého
zasedání sepsal zprávu pro své volitele. Bohužel jeho poslanecká
Slavnostní zahájení sněmu ve Vídni se konalo za účasti činnost velice brzy skončila. Po roce a půl své existence byl totiž
arcivévody Jana. Prvním předsedou byl zvolen vídeňský konvent rozpuštěn. Z císařského rozhodnutí z 21. února 1852 jeho
poslanec Franz Snitt, kterého v srpnu vystřídal Čech Antonín záležitosti převzala zemská vláda.
Strobach. Říšský sněm začal jednat 22. července. Protože 6. října došlo ve
Vídni k povstání a císařský dvůr uprchl do Olomouce, bylo 7. října
zasedání přerušeno a přesunuto do Kroměříže. Říšský sněm začal
29. května pro změnu odjelo opět pět volitelů, a to Johann rokovat 22. listopadu v arcibiskupském zámku a pokračoval
Lichtblau, Josef Lubovsky, Franz Domes, Franz Essler a Josef ve vleklém jednání o ústavě. Po porážce revoluce ve Vídni však
Nitschmann do Lukavce u Fulneku (Luck) volit poslance do sněm ztratil reálnou moc. 2. prosince 1848 vystřídal na trůnu
Slezského konventu. Ovšem přímo na místě jim vedoucí Ferdinanda I. jeho synovec František Josef. Ten 7. března 1849
volební komise vrchní úředník Ulmann sdělil, že poslancem vydal manifest o rozpuštění sněmu a Kroměříž byla obsazena
může být zvolen pouze robotou povinný poddaný! Vítkovští vojskem. Okamžitě začalo pronásledování a zatýkání poslanců,
a oderští zastupitelé proti tomu protestovali. Svůj nesouhlas kteří se zapojili do revolučních událostí. Mnozí si uvědomovali,
s podmínkami hlasování protokolárně zaznamenali do zápisu že nezdar vzpoury pro ně znamená rozsudek smrti či uvěznění
a z voleb odstoupili. Robota byla zrušena 7. září 1848… a raději se rozhodli pro útěk ze země. Také Hans Kudlich, jehož
24. června volili v Horním Benešově poslance do vídeňského zvolili Vítkované, uprchl do exilu.
parlamentu. Z Vítkova k volbě odjeli Johann Lichtblau, Josef Myšlenky svobody byly reakčním protivníkem na čas zadupány
Lubowsky, Josef Jahn, Anton Heinz a Josef Philipp. Ve druhém do země, ale bylo to Pyrrhovo vítězství. Ranní úsvit svobody již
kole byl i hlasy českých volitelů zvolen Hans Kudlich, mladší bratr zazářil, přihnaly se tmavé mraky, přesto zříme světlo dne…, píše
„frankfurtského“ poslance z našeho obvodu. Bylo mu 25 let, Josef Ullrich.
studoval ve Vídni práva a při demonstraci 13. března 1848 byl Pavel Kučerka
před sídlem dolnorakouských stavů zraněn bajonetem. Přesto
jako člen studentské legie zůstal a pokračoval v boji za svobodu. Zdroje: Josef Ullrich, Geschichte der Stadt Wigstadtl, 1933, str:
V květnu odjel do rodného Úvalna, aby se doléčil ze svého 328 – 329
zranění a právě tam byl navržen jako kandidát do rakouského Wikipedie.cz
ústavodárného Říšského sněmu. Do parlamentní lavice tak