Page 14 - Chytrý zpravodaj - Vítkov 06/2022
P. 14

AFRIKA SNŮ A SKUTEČNOSTI ...




                                                              jako děti někde venku u potoka hrávali, tak jsem chtěl být ředite-
                                                              lem zoologické zahrady nebo veterinářem. Vždycky jsme kolem
                                                              domu nějaká zvířata měli, takže to určitě byla cílená volba. Po
                                                              gymnáziu jsem se dostal i na učitelskou biologii a chemii, což by
                                                              skýtalo možná větší jistotu, co se mnou jednou bude. Více mě ale
                                                              lákalo studovat odbornou zoologii a ekologii, i když jsem si ani já,
                                                              ani nikdo v mém okolí neuměli představit, čím se takový zoolog
                                                              může živit. Přesto mě rodiče podporovali a nijak mně mou volbu
                                                              nerozmlouvali, za což jsem jim velmi vděčný. Když člověka něco
                                                              baví a je pro ten obor dostatečně nadšený, tak může dělat téměř
                                                              cokoliv a své uplatnění ve společnosti najde. Já jsem později vy-
                                                              studoval ještě molekulární biologii a genetiku, ale stejně jsem se
                                                              zase vrátil k zoologii a těm zvířatům. Díky molekulární genetice
                                                              se na ně ale dovedu dneska dívat jinak. Každá životní zkušenost
                                                              se může hodit.
                                                              Vedeš mezinárodní tým, který provádí vědecké výzkumy v af-
                                                              rice, kde stále nalézáte tzv. „bílá místa“. jaký to má význam
                                                              pro nás? Evropa, předpokládám, už tolik tajemství neskýtá…
                                                              Hlavní náplní naší práce je studium biologické rozmanitosti a po-
      Prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D.                   chopení procesů, které biodiverzitu vytvářejí nebo ji naopak ničí.
      Josef Bryja, se kterým jsme se kdysi potkávali na gymnáziu, já     Zajímá nás, kde a proč je druhů hodně a kde a proč málo. V Ev-
      učitel, on žák, se i při své pracovní vytíženosti dokázal zastavit   ropě se rozmanitost přírody studuje už několik století, ale přes-
      a věnovat čas našemu rozhovoru, což mi jen potvrzuje, že je to   to se občas objeví i nějaký nový dosud nepopsaný druh zvířete,
      stále onen milý a zdravě sebevědomý mladý muž, z něhož už teh-  většinou nějakého malého hmyzu nebo roztoče. V tropické Africe
      dy vyzařovalo nadšení a zájem, a takový stále zůstává. Možná to   i přes veškerý technologický pokrok a stále jednodušší cestování
      bylo i tím, že je ve své profesi zvyklý na kapánek jiné otázky... , ale   stále existuje řada míst, kde nikdy žádný biolog nebyl. V tropech
      hlavně tím, že umí soustředěně „pracovat“ s časem.      je také diverzita v  porovnání s  Evropou mnohonásobně vyšší,
      Mnozí z vás ho znají nejen z jeho školních let, ale i z návštěv na   a i dnes je tam možno objevit třeba i nové druhy savců, což se ně-
      gymnáziu či z veřejných vystoupení.  Afrika se mu totiž stala sko-  kolikrát podařilo i nám. Zároveň v Africe velmi rychle roste lidská
      ro druhým domovem a zájem o tento kontinent „v pohybu“ ve   populace a místa s nepoškozenou původní přírodou nenávratně
      světě neutuchá, a to nejen ze strany vědců či politiků.     mizí. A s nimi i dosud nepopsané druhy živočichů, hub, rostlin…
      Josefova rozsáhlá publikační činnost, aktivní účast v řadě projek-  Protože patříme mezi nejbohatší a nejrozvinutější země na svě-
      tů, vědecká a organizační práce, to vše v mezinárodním měřítku,   tě, tak by mělo být naším cílem světovou biodiverzitu chránit.
      ho řadí k našim nejúspěšnějším mladým vědcům. Jeho vědecká i   Činnost člověka by z principu neměla vést k vyhubení jiného dru-
      pedagogická kariéra je obdivuhodná, je tu stále onen zápal pro   hu, který se na Zemi vyvíjel milióny let. Navíc třeba nevíme, jestli
      vědu, nebývalá pracovitost, která dnes u nás tak zoufale chybí a   mezi těmi mizejícími druhy není některý, který může být využi-
      její obnova je v nedohlednu.                            telný třeba pro vývoj účinného léku nebo nové technologie.
      Ovšem spektrum jeho zájmů a vloh je mnohem širší. Přeji příjem-
      né čtení!                                               pod hlavičkou kterých institucí pracuješ?
                                                              Mým hlavním zaměstnavatelem je Ústav biologie obratlovců AV
      ovlivnilo venkovské prostředí, ve kterém jsi vyrůstal, tvé pro-  ČR, jeden z asi padesáti výzkumných ústavů Akademie věd České
      fesní směřování?                                        republiky. Hlavní sídlo má v Brně, ale já jsem v současnosti ve-
      Zcela jednoznačně. Pocházím z  posledního domu ve Větřkovi-  doucím detašovaného pracoviště tohoto ústavu ve Studenci na
      cích, kde za zahradou je už jen údolí potoka a les. Myslím, že nikdo   Třebíčsku, kde máme naše laboratoře a chovné zařízení. Zároveň
      už nespočítá, kolik hodin nebo dní jsme se sourozenci a kama-  jsem profesorem na Ústavu botaniky a zoologie na Přírodově-
      rády ještě jako malí strávili touláním po lese. Tehdy jsme začali   decké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
      objevovat přírodu, kytky, které v ní rostou, a zvířata, která v ní
      žijí. Když se dnes ocitnu někde v „terénu“ (což je bohužel čím dál   afrika měla a stále pro nás má jakousi magickou přitažlivost,
      méně často), tak si ty chvíle vždycky vybavím. Kdybychom byd-  i při nebezpečenstvích, která na zchoulostivělého Evropana na
      leli někde v paneláku, tak se asi dnes živím něčím úplně jiným.  tomto kontinentě číhají. Česká objevitelská stopa tady není
                                                              zanedbatelná… jak na tebe coby člověka, který tráví v africe
      Vracíváš se do míst svého dětství?                      poměrně dost času, působí zpráva, že Velká Británie hodlá po-
      Snažím se vracet co nejčastěji, jak to jen jde, i když vzhledem   sílat nelegální uprchlíky do rwandy?
      k velké rodině a pracovnímu vytížení to není až tak úplně jed-  Říká se, že když někoho Afrika jednou chytí, tak už ho nepustí.
      noduché. Vždy, když do Větřkovic přijedu, se snažím ta nejoblí-  Já jsem v mládí hltal knížky o Africe třeba od Josefa Vágnera, za-
      benější místa projít a vzpomínám, co vše jsme tam zažili. Dnes   kladatele zoologické zahrady ve Dvoře Králové, a byla to pro mě
      bydlíme ve vesnici na Třebíčsku, u Dalešické přehrady, což není   vzdálená a nedosažitelná exotika. Na konci 90. let jsem se sho-
      úplně za rohem, nicméně krajina je tam velmi podobná té na Vít-  dou různých náhod dostal asi na měsíc do Senegalu, vůbec ne
      kovsku. Takže jsem se vlastně do míst svého dětství tak trochu   pracovně - byli jsme navštívit spolužáka mého bratra, a tehdy
      navrátil.                                               asi ta magická přitažlivost začala působit. Měl jsem taky trochu
      tvým oborem je zoologie. kdy nastal ten čas jistoty, že to je to   štěstí, když jsem se (už pracovně, taky díky francouzštině z vít-
      pravé? Byla to cílená volba, nebo si tě zoologie tzv. našla?  kovského gymplu) o pár let později dostal do výzkumného týmu,
      Pozorovat zvířata mě bavilo už jako malého kluka. Když jsme si   který právě v Senegalu prováděl zoologický výzkum. Dneska pra-
   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19