Page 43 - Chytrý zpravodaj - Velký Týnec 12/2024

PŘESAHY TÝNECKÉ LISTY 7
fem Veselkou a sólisté Jaroslava Vyma- Jiří Bulis (1946 - života nedočkal a jeho skladby – jak pro holuba. Podle Bulisovy dcery a spolu-
zalová, Marie Mrázová, Beno Blachut 1993), charisma- divadlo, tak pro potěšení sebe sama autorky dramaturgie alba Lucie Dlabo-
a Zdeněk Kroupa. Nahrávka byla poří- tický bonviván i přátel – tak vyšly „jen“ na několika již lové jde o píseň, ve které nejhutněji, ale
zena už v roce 1966 a součástí Vánoc úzce spjatý s br- dávno rozebraných výběrových CD. také se závěrečným smířením zazní
může být úplně stejně, jako klasické něnskou divadel- Slunce na peřinách, pojmenované podle bulisovské motivy touhy, stesku, nepo-
české filmy a pohádky. Deska navíc ní scénou, napsal jedné z Bulisových nejoptimističtějších koje a pomíjivosti.
obsahuje nejznámější Rybovu pastorelu mnoho silných, písní, je prvním LP v jeho diskografii,
Rozmilý slavíčku v podání Heleny Tatter- osobních a nad- zároveň díky zařazení několika písní za- Sestavil Petr Hanuška
muschové. časových písní: Bulis, Jiří: ranžovaných pro více nástrojů ukazuje,
Hosté na Zemi, Slunce na peřinách. jak by případné studiové album mohlo
Lucie Dlabolová 2024.
Bulis poprvé na elpíčku Nekonečný valčík Celkový čas: 41:12 vypadat. Kromě toho na LP Slunce na
či Anděl radosti. minut peřinách úplně poprvé vyjde skladba
Skladatel, textař, klavírista a zpěvák Studiového alba se ovšem během svého s textem Jana Vodňanského Nestřílet

RECENZE

Propadání panice

Debutující čtyřicátník, a navíc debutu- výchvstání je obrazem toho, co se za až po hrob, od spánku po smrt, od hmatu jímejte. / (…) / Pokud budu prosit o slito-
jící básnickou sbírkou – není to trochu patnáct let s básníkem stalo a kam až a tělesnosti až po jejich znejistění
vání, nevěřte mi. / Nepropadejte panice
obehrané, ale zároveň pro celou naší li- došel i co tam viděl. a rozptýlení. Skvěle uhraná a dobře a v klidu pokračujte v chůzi. / Důsledně
terární historii vlast- Zpráva o světě z je- skloubená věc, která funguje pořád. se vyvarujte všech pokusů o oživení.“
ně někdy typické? ho básní není příliš Novotný tu a tam přepne do vypravěče (s. 23) Ano, tady je ten klíč. Štve ho
V případě Ondřeje veselá: docela by se příběhů (ostatně k dramaturgii příběhy lhostejnost, ale neumí s ní jinak nic
Novotného (*1984), na ní dala vyučovat patří) a naznačí dost slušnou hloubku, dělat, než o ní mluvit. Vadí mu vlastní
dramatika a drama- někdejší rozhněva- kterou jen tušíme z těch pár řádků. selhávání, ale nedovede z něj vykročit
turga, to čekání na nost mladých mužů, Příklad za všechny: „Otec špatně odhadl jinak, než pojmenováním skrz verše. To
první knihu trvalo kterou přelila nastu- síly svých dětí / které se únavou nervově je přece úkol básníka, pokud básníci
možná až zbytečně pující krize střed- zhroutily. / Matka intuitivně navedla ro- nějaké úkoly chtějí mít. A Ondřeji No-
dlouho, ale mělo ního věku. Potkávají dinu do bezpečí.“ (s. 15) Rodina v přípa- votnému se povedl na výbornou.
svoje důvody. No- se v těch verších dě Novotného není ani masarykovským Jenže tu jsou některé odbočky a některá
votný byl sice už tiché shody i hlubo- základem státu, ani přístavem bezpečí. sdělení, která sbírku trochu brzdí nebo ji
v roce 2009 oceněn ká nedorozumění Je to místo střetu, pod hladinou se dějí dávají přešlapovat na místě. Třeba třetí
prvním místem v Li- mezi generacemi. Je nejrůznější bolesti: „Nevěděli jsme na- oddíl s podtitulem „básně Václava
terární ceně Vladi- bezvadný a zdánlivě jednou, co počít: / jak vysvětlit zelenou Kilárka“ mi přijde v celku jako nadby-
míra Vokolka (takže nestranný pozoro- barvu, / jak správně uchopit nůž. // Jestli tečný. Ano, to má debut dělat, má pře-
už to byl jen krůček vatel, umí použít jsme vůbec měli mít děti.“ (s. 43) Lehká kvapovat barevností a mnohohlasím,
k tomu, aby někde floskule a fráze, aby příměří jsou na hraně rozpadu. Odráží to vezměte si, jakým způsobem a co
vyšel jeho debut), jim dal jiný význam možná soukromé poznání, proměnu všechno řekl třeba ve své prvotině
ale později přeskočil a jiné kontexty. lásky i nenávisti, dospění do nějakého Vítězslav Nezval (a je jedno, že to bylo
na jinou múzu a eta- V básni s úvodem: bodu, který už bylo třeba pojmenovat. před 102 lety!). To, co devatenáctiletý
bloval se jako dra- „Miminkům se stří- Povedlo se to básníkovi? Asi ano, ale zá- nebo dvacetiletý básník smí, ten čty-
matik. K poezii se ví- hají nehty / nejlépe roveň si uvědomuje, že je vyděděncem, řicetiletý už by neměl mít tak zjevné.
ceméně vrátil – v pu- Novotný, Ondřej: ve spánku“ (s. 41) že je přesně v té pozici, kterou „ti druzí“ Měl by být možná rozumnější, ironičtější
blikační činnosti, ji- Prosím žádné zmrtvýchvstání. proklepne básník sotva mohou chápat, protože on sám ji a víc omlácený: to Ondřej Novotný je,
Brno, Host 2024, 76 stran
nak s ní podle všeho během pár řádků ce- sotva nahlédne. Proto je to postavení až bezesporu, ale tu a tam chce ještě pořád
koketuje stále – až kolem roku 2020. lou rodinu a její funkčnost i nefunk- tak vyhrocené, proto varuje v té až lehce být chlapcem, co básní.
V roce 2022 vyhrál Novotný česko-slo- čnost, aby končil u velkých a všechny náboženské zkratce: „Raději na mě
venskou soutěž Básne SK / CZ. Jeho nás přesahujících věcí: „Růst vlasů po nemluvte. Nekontaktujte mě. / Na ulici Michal Jareš
pozdní prvotina s trochu anti-„kris- smrti / je pověra.“ V básni je na malém se vyhněte mým předpokládaným dra- Autor je básník, literární vědec a kritik
tovským“ názvem Prosím žádné zmrt- prostoru rozptyl od miminek (narození) hám. / (…) / V žádném případě mě neob-

Proč a jak Škvorecký miloval ženy?

Nová kniha líčí československá léta autora „skandálních“ Zbabělců

Na konci září vyšla jeho spisovatelovy biografie Errol; Jo- ních deníkových zápisků jeho milující Štichové-Vašákové se podle Přibáně
nenápadná kniha, sefa Škvoreckého život první, 1924 – a starostlivé matky, která ale zemřela těžko vyhnout úvaze nad Josefovou vý-
která se stala jed- 1969, v něm zužitkovává vše, co za ta předčasně ve věku nedožitých jedna- chovou a jeho velmi silným vztahem
nou z nejcitova- léta o česko-kanadském literátovi vybá- padesáti let. k zesnulé matce.
nějších v letošních dal nebo se od něj osobně dozvěděl. Relativně dlouhé obdo- Josef Marii neustále uji-
knižních bilancích Chronologicky se zabývá autorovým ži- bí pozdějších neopěto- šťoval o své loajalitě, ve-
(pronikla i mezi fi- votem i dílem, jež je podle něj někdy vaných lásek zase hojně lebil její moudrost, svě-
nalisty Knihy roku těžké rozlišit. ilustrují citace ze Škvo- řoval se jí naprosto se
Michal Přibáň
Deníku N). Co nové- reckého dopisů. Přibáň vším a snažil se vyhovět
ho zjistil literární vědec Michal Přibáň Umanutost vůči dívkám přitom pomyslně kroutí všem jejím rozmarům,
o spisovateli Josefu Škvoreckém, od je- hlavou nad umanutostí, snad k ní vzhlížel jako
hož narození letos uplynulo 100 let? Při sledování vzniku spisovatelových s níž Škvorecký vytrvale k autoritě spíše mateř-
Podle Josefa Škvoreckého máme každý próz se zdá, jako by Škvorecký neuměl či psal dívkám, o kterých ské. Za to od ní žádal
autora, „k němuž přes vzdálenost času, nechtěl fabulovat příběhy svých postav roky věděl, že jsou za- (a často si přímo nároko-
místa, osudu, námětu i kvality cítíme „takříkajíc od čistého stolu“. dané, a zřejmě je tím až val) pozornost, laskavé
vnitřní spřízněnost, který byl pro nás Když Přibáň (někdy snad až příliš pod- obtěžoval. Vysvětluje to slovo a chválu.
kdysi něčím na způsob zjevení“. Literár- robně) srovnává osudy jeho fiktivních tím, že se snad až vyží- Podle autorova nepři-
ní vědec a spisovatel Michal Přibáň postav a jejich reálných předobrazů, val v roli věrného trpite- krášleného hodnocení
(1966) toho svého zřejmě našel v Josefu jsou prý jako dvě rovnoběžné kolejnice, le. se často choval „jako
Škvoreckém. Edičně se podílel na vydá- u kterých se málokdy stane, že by jedna Jedné přítelkyni ostat- submisivní dítě toužící
ní skoro dvou desítek jeho beletris- z nich prudce a trvale odbočila do jiného ně napsal, že mnohem po soucitu a náklonnos-
tických knih i dopisových souborů. Vloni směru. krásnější než býti milo- ti dominantní ženy“,
vydal knihu V různosti je síla, která byla U jedné povídky Josefa Škvoreckého ván, protože bolestnější, „je milovat i když současně toužil i po fyzické lásce.
nominována na cenu Magnesia Litera. dokonce poznamenává, že bychom ji a nebýt milován“. Podle Přibáně si Škvo- Pokud si maximální pozornost, kterou
Na pozadí prolínajících se ideových, po- mohli či měli vnímat spíše jako reportáž. recký ze svých zbožňovaných dívek vy- mu vždy věnovala matka, vyžádala ně-
litických, ekonomických, genderových (Módní pojem „autofikce“ ale Přibáň ne- tvářel obraz nedostupné bohyně a sám jakou daň, pak podle Přibáně asi právě
i ryze osobních faktorů v ní vylíčil stře- používá, ostatně je otázka, nakolik by sebe přesvědčil, že žádná jiná na světě v Josefově zkreslené představě, co má
távání i sporadické pokusy o spolupráci v tomto kontextu byl vůbec přínosný.) není. a může od svých partnerek očekávat,
exilového nakladatelství ’68 Publishers Při rekonstrukci života Josefa Škvorec- „jako by ho nenapadlo položit si otázku,
manželů Škvoreckých a západoně- kého ovšem Přibáň vychází hlavně z do- Submisivní dítě touží po soucitu co ony očekávají od něj“.
meckého Indexu. chovaných dobových dokumentů. Spi- Což se ale rychle změnilo po setkání se
sovatelovo náchodské dětství líčí i pro- Nad stovkami a stovkami stran spisova- Zdenou Salivarovou, s níž se už po pár
A letos byl konečně publikován první díl střednictvím někdy až dojemně naiv- telových zoufalých dopisů zvláště Marii měsících roku 1958 oženil. O jejich vzta-